Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 290/2020-502

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci

žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

b) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

c) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

všechny zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa

o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků

takto:

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi a) b) a c) smlouvu o převodu pozemků:

Česká republika - Státní pozemkový úřad

IČO

sídlem adresa žalované

(dále jen„ převodce“)

a

1) celé jméno žalobkyně

rodné číslo

bytem adresa žalobkyně

a

2) celé jméno žalobkyně

rodné číslo

bytem adresa žalobkyně

a

3) celé jméno žalobkyně

rodné číslo

bytem adresa žalobkyně

(dále jen„ nabyvatelé“)

uzavírají podle , o úpravě vlastnických vztah k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“) tuto:

Smlouvu o převodu pozemků:

Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“)

-) parcelní číslo, orná půda, zapsaný na list vlastnictví pro k. ú. obec nad anonymizováno, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště

obec,

-) část pozemku parcelní číslo, orná půda, zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec nad anonymizováno, územní celek, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, a to část o výměře výměra oddělenou geometrickým plánem pro rozdělení pozemku číslo odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, dne datum, kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. číslo přičemž uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy.

II.

Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha,

č. j. PÚ 444/91/3, ze dne 11. 4. 2005.

III.

Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. anonymizováno k celku.

IV.

Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.

Převodce: Nabyvatelé:

Česká republika – Státní pozemkový úřad celé jméno žalobkyně celé jméno žalobkyně

celé jméno žalobkyně

II. Žalovaný je povinen zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů řízení částku

částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovanému se vrací záloha na náklady důkazu výslechem znalce celé jméno znalce ve výši částka.

Odůvodnění:

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi a) b) a c) smlouvu o převodu pozemků: Česká republika - Státní pozemkový úřad [IČO] sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a 1) [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] a 2) [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] a 3) [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ nabyvatelé“) uzavírají podle , o úpravě vlastnických vztah k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“) tuto: <b>Smlouvu o převodu pozemků:</b> Česká republika – Státní pozemkový úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“) -) [parcelní číslo], orná půda, zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] nad [anonymizováno], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [obec], -) část pozemku [parcelní číslo], orná půda, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] nad [anonymizováno], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to část o výměře [výměra] oddělenou geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod p. [číslo] přičemž uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy. II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, č. j. PÚ 444/91/3, ze dne 11. 4. 2005. III. Na uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé je přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. [anonymizováno] k celku. IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatelé: Česká republika – Státní pozemkový úřad [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně] II. Žalovaný je povinen zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovanému se vrací záloha na náklady důkazu výslechem znalce [celé jméno znalce] ve výši [částka].

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného, směřujícího k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku s žalobkyněmi. Svůj žalobní nárok odůvodňují tím, že jsou právními nástupci původních oprávněných osob ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě (jméno anonymizováno, jméno celé jméno žalobkyně a jméno příjmení), a náleží jim jako oprávněným osobám náhrada podle § 11 a 11a cit. zákona. Původní oprávněné uplatnily v zákonem stanovených lhůtách u Ministerstva zemědělství ČR – Pozemkového úřadu Praha nárok na vrácení nemovitostí (restituční nárok), o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne datum, čj. PÚ číslo, které nabylo právní moci dne datum, tak, že jméno příjmení, rč. číslo, není vlastníkem k id. anonymizováno, paní jméno celé jméno žalobkyně,

rč. číslo, není vlastníkem k id. anonymizováno a paní jméno příjmení, rč. číslo, není vlastníkem k id. anonymizováno těchto nemovitostí: dle PK část p číslo role (číslo role, číslo zahrada, číslo závodiště a číslo cesta) o výměře výměra v kú. část obce, dle PK část p číslo role (číslo role, číslo závodiště, číslo role, číslo zahrada) o výměře výměra

v kú. část obce. Žalobkyně a) získala restituční nárok od své matky jméno celé jméno žalobkyně, která zdědila i restituční nárok po své matce jméno příjmení, žalobkyně b) a c) získaly své nároky od své matky jméno příjmení. Restituční nárok plynoucí z výše uvedeného rozhodnutí byl žalovaným vyčíslen na částku částka, přičemž žalobkyni a) náleží id. anonymizováno, každé z žalobkyň b) a c) pak id. anonymizováno. Zákonem číslo Sb., o Státním pozemkovému úřadu

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se žalovaný stal právním nástupcem zrušeného Pozemkového fondu ČR příslušného k výkonu jeho práv

a povinností. Vzhledem k tomu je třeba všechny skutečnosti a závěry judikatury vztahující

se k Pozemkovému fondu uplatnit i ve vztahu k žalovanému. Protože právní předchůdce žalovaného postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobkyň svévolně a liknavě tak, že ani po více jak anonymizováno letech (v době podání žaloby) nebyl restituční nárok žalobkyň plně vypořádán, domáhají se jeho vypořádání soudní cestou a žádají vydání náhradních pozemků pč. číslo, p číslo a p číslo v kú. obec nad anonymizováno. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že výše nároku evidovaná žalovaným je nesprávná a jejich restituční nárok by měl být oceněn v mnohonásobně vyšší výši. Žalobkyně vyhledaly podklady, které dokazují, že předmětné nevydané pozemky byly v době převodu na stát součástí areálu anonymizováno závodiště obec – část obce, případně se nacházely v jeho bezprostřední blízkosti a tvořily s ním funkční celek (tj. jednalo se o stavební pozemek). Žalobkyně disponují znaleckým posudkem, který oceňuje nevydané pozemky dle jejich stavu ke dni přechodu na stát (k roku rok). Jde

o znalecký posudek číslo rok – dodatek číslo ze dne datum vypracovaný znalkyní celé jméno znalkyně. Na základě tohoto posudku se žalobkyně obrátily na žalovaného s žádostí o přecenění nároku. Podle posudku restituční nárok žalobkyň činí celkem částka, což u žalobkyně a) činí částka a u každé z žalobkyň b) a c) částku částka. Žalovaný přitom ocenil nárok v případě žalobkyně a) na částku částka a v případě žalobkyň b) a c) částku částka. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný při ocenění restitučního nároku žalobkyň pochybil, když jako státní orgán disponoval a disponuje značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše nároku žalobkyň a k určení povahy odňatých pozemků ke dni jejich přechodu na stát, nikterak se nepodílel na vyhledání podkladů pro správné ocenění restitučního nároku a svévolně tak přenesl svoji zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání restitučního nároku na žalobkyně. Žalobkyně tento postup žalovaného považují za projev svévole. Při uspokojování restitučního nároku postupoval žalovaný také naprosto liknavě a v době podání žaloby nebyl nárok žalobkyň ani po téměř anonymizováno letech od jeho uplatnění vypořádán (nárok byl uplatněn v roce rok). Jedná

se o zjevně nepřiměřeně dlouhou dobu, která sama o sobě svědčí o liknavosti žalovaného bez dalšího. I když zákon o půdě nestanoví lhůtu, ve které má stát svou povinnost splnit, je třeba konstatovat, že se tak má stát s ohledem na princip právní jistoty bez zbytečného odkladu. Sám žalovaný ve svém sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. SPU číslo, číslo ze dne datum uvádí, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou podle zákona o půdě do úplného vypořádání jejího nároku činí

anonymizováno měsíců, tedy více jak anonymizováno let. V případě žalobkyň však jde o téměř anonymizováno let. V této souvislosti odkazují žalobkyně na závěry Nejvyššího soudu ČR obsažené v rozhodnutích

sp. zn. a sp. zn. , že za situace, kdy žalovaný setrvale rozporuje výši restitučního nároku oprávněných osoby, vychází z jeho nesprávného ocenění

a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároků oprávněných osob, reálně tak ztěžuje,

ba znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky. Další skutečností, ze které plyne liknavý a svévolný přístup žalovaného, je upřednostňování převodů pozemků dle (dříve ) před uspokojováním nároků oprávněných osob dle , kdy tato skutečnost plyne z kontroly provedené u žalovaného Nejvyšším kontrolním úřadem. Takový přístup je zcela v rozporu s povinnostmi žalovaného, což konstatoval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. . Vzhledem k tomu, že restituční nárok nebyl plně vypořádán, žalovaný postupuje svévolně a liknavě, domáhají se žalobkyně vypořádání svého nároku soudní cestou, což je jednoznačně i v souladu s bohatou judikaturou takovou situaci upravující (například rozhodnutí -204, č.j. I US 3169/07, , sp.zn. , , a řada dalších).

2. V průběhu řízení bylo s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 15. 10. 2021, čj. -339, řízení ve vztahu k pozemku pč. číslo v kú. obec nad anonymizováno zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žaloba není důvodná, neboť a) žalovaný nevydané pozemky správně ocenil na částku částka, b) pokud by nevydané pozemky měly být oceněny jako stavební dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, pak je nutno vycházet z ocenění provedeného posudkem znalce celé jméno znalce, který při ocenění správně aplikoval srážky dle přílohy číslo oceňovací vyhlášky, c) žalobkyně nesplňují výjimečné judikaturou dovozené podmínky, za kterých se lze domáhat uspokojení nároku prostřednictvím žaloby

o nahrazení projevu vůle, d) restituční nárok žalobkyň je promlčen, a to minimálně v té výši, která přesahuje jeho ocenění provedené žalovaným, e) žalobkyněmi vybrané pozemky nelze převést z důvodu existence zákonných překážek. Pokud jde o nesprávné ocenění, žalovaný uvádí, že předmětné nevydané pozemky byly převzaty státem dle zákona č. 46/1948 Sb.,

a byly tak odňaty původnímu vlastníku dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě. Nacházely

se v prostoru označovaném jako anonymizováno závodiště, které bylo provozováno od r. rok. Pozemky byly pro uvedený účel užívány na základě pachtovních smluv. Pozemky tak byly pro uvedený účel užívány již v době jejich převzetí státem. Jak vyplývá z rozhodnutí z let

rok – rok, došlo sice ke stanovení stavebních obvodů pro rozšíření závodiště, ale až v době po převzetí pozemků státem. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by pozemky před převzetím státem dne datum byly určeny pro stavbu. Takový charakter pozemků nelze dovodit ani z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro příjmení jméno z roku rok, který obsahuje vyznačení dostihové dráhy, pozemky určuje jako zeleň a jen nepatrné části

v severní části území byly navrhovány pro stavbu. Proto žalovaný trvá na tom, že předmětné pozemky ocenil správně. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nevydané pozemky mají být oceněny dle ve znění , navrhuje, aby soud postupoval podle znaleckého posudku Ing. celé jméno znalce, který je opatřený doložkou ve smyslu . Tímto posudkem byly nevydané pozemky PK anonymizováno o výměře výměra a PK anonymizováno o výměře výměra, byly oceněny na částku částka. Žalobkyni a) by tek náležel nárok ve výši částka (anonymizováno z částka – částka - plnění, kterého se dostalo jméno celé jméno žalobkyně na základě Smlouvy o převodu pozemků č. číslo. Žalobkyni b) by svědčil nárok ve výši částka (anonymizováno z částka – částka - anonymizováno z částky částka, která byla na uspokojení restitučního nároku započtena předchůdkyni žalobkyň b) a c) paní jméno příjmení. Pokud jde o tvrzenou liknavost a svévoli žalovaného, podle judikatury je podmínkou pro závěr, že žalovaný jedná svévolně a liknavě třeba aktivní přístup žalobců, přes který se jim nedaří domoci se uspokojení svých nároků. Žalobkyně podle žalovaného v řízení neuvedly žádné konkrétní skutečnosti, které by dokládaly liknavost žalovaného a současně netvrdí ani nedokládají judikaturou vyžadovanou aktivní snahu žalobkyň a jejich předchůdců o uspokojení svého nároku ani v rozsahu přiznaném žalovaným, natož pak v rozsahu tvrzeném žalobkyněmi. Argumentace žalobkyň

o nekvalitních nabídkách ze strany žalovaného již není aktuální. V první veřejné nabídce

z roku rok bylo nabídnuto číslo pozemků, kdy průměrná hodnota pozemků činila

částka, ve druhé bylo nabídnuto anonymizováno pozemků, kdy průměrná hodnota pozemků činila částka, ve třetí veřejné nabídce bylo nabídnuto anonymizováno pozemků, kdy průměrná hodnota pozemků činila částka, ve čtvrté pak bylo nabídnuto anonymizováno pozemků, kdy průměrná hodnota pozemků činila částka. Dále žalovaný k námitce promlčení nároku uvádí, že restituční nároky mají soukromoprávní povahu, přičemž nárok žalobkyň byl žalovaným oceněn již datum. Od uvedeného data mohly žalobkyně, resp. jejich předchůdci, vykonat své právo ve smyslu , což však neučinily a žalovaným provedené ocenění nevydaných pozemků nikdy nezpochybnily. Podle žalovaného nejpozději od roku rok začala plynout obecná tříletá promlčení lhůta nejen k uplatnění restitučního nároku, ale

i k případnému rozporování jeho výše (přecenění). Pokud žalobkyně, resp. jejich právní předchůdci, nerozporovaly ocenění restitučního nároku z rozhodnutí PÚ číslo ve znění rozsudku MS v obec, došlo k promlčení restitučního nároku žalobkyň přesahující tuto částku. Žalobkyně začaly rozporovat ocenění až koncem roku rok, přičemž nic jim nebránilo v tom, aby tak učinili ve tříleté promlčení době. K vhodnosti náhradních pozemků žalovaný uvedl, že oba předmětné pozemky jsou z převodu vyloučeny z důvodu existence zákonné překážky dle Proto nemohou být vydány žalobkyním.

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně jsou osobami oprávněnými ve smyslu ustanovení , kdy podíly žalobkyň jsou, jak je uvedeno ve výroku. Nesporná byla mezi stranami také hodnota pozemků, které zůstaly předmětem řízení, jak bude uvedena níže.

5. Sporné tedy zůstalo to, jaká je hodnota restitučního nároku plynoucího z rozhodnutí žalovaného PÚ číslo, zda se žalovaný dopustil při uspokojování nároků žalobkyň liknavosti a svévole a zda žalobkyně vyvíjely judikaturou požadovanou aktivitu, a dále zda

u pozemků, které zůstaly předmětem řízení, jsou překážky bránící vydání. Konečně je zde také spor o to, zda nárok žalobkyň je (z části) promlčen.

K ocenění nároku plynoucího z rozhodnutí PÚ číslo

6. V řízení bylo rozhodnutím Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Prahy,

čj. PÚ číslo, ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, a bylo nahrazeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, čj. -263, který nabyl právní moci dne datum, prokázáno, že o restitučním nároku právních předchůdců žalobkyň bylo rozhodnuto mimo jiné tak, že nejsou vlastníky pozemků dle KN pč. číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo (dle PK část

p číslo - role) a pozemků dle KN pč. číslo, číslo, a číslo (dle PK část p číslo - role) vše

v kú. část obce Tyto skutečnosti byly mezi stranami nesporné. Sporné bylo ocenění nároku. Žalovaný nevydané pozemky ocenil na částku částka, o čemž informoval zástupce předchůdců žalobkyň dopisem ze dne datum (zjištěno z dopisu adresovaného JUDr. jméno příjmení). Žalobkyně, resp. jejich předchůdci, se na žalovaného obrátily dopisem ze dne datum, ve kterém uvádějí, že ocenění provedené žalovaným považují za nesprávné, neboť dle jejich názoru byly nevydané pozemky k datu převodu na stát

datum součástí anonymizováno závodiště obec - část obce, a proto mají být oceněny dle vyhlášky ve znění , jako pozemky stavební. K tomu předložily znalecký posudek číslo rok - dodatek číslo ze dne

datum vypracovaný celé jméno znalkyně. Ze znaleckého posudku vyplývá, že znalkyně pozemek PK anonymizováno o výměře výměra ocenila na částku částka a pozemek PK anonymizováno

o výměře výměra na částku částka. Z popisu nemovitostí vyplývá, že znalkyně považuje všechny pozemky, jako za pozemky stavební ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR, konkrétně usnesení ze dne datum rozhodnutí, čj. -757, ve kterém se dovolací soud mimo jiné zabýval otázkou ocenění pozemků tvořících areál anonymizováno závodiště ve část obce. Dovolací soud v odůvodnění uvádí:“ Založil-li tudíž odvolací soud svůj závěr o tom, že odňaté pozemky, jež nebylo možné oprávněné osobě vydat pro zákonnou překážku a jež v době přechodu na stát byly evidovány jako zemědělské, je třeba ocenit jako stavební, na skutkovém zjištění, že tyto přešly na stát za účelem výstavby (pozemky byly v době přechodu na stát zařazeny do stavebních obvodů, účelem jejich odnětí státem byla výstavba

a rozšíření závodního anonymizováno areálu obec – část obce), jež byla následně též realizována, nijak se tím od výše citované judikatury, na níž není důvodu čehokoliv měnit, neodchýlil. Z judikatury vážící se k restitučnímu zákonodárství je současně zřejmé i to, že za zastavěné nutno v daných souvislostech považovat i ty pozemky, jež sice bezprostředně zastavěny nejsou, ovšem se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu

a obsluze, případně vykazují se stavbou funkční souvislost – viz přilehlé pozemky tvořící

se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení (vzájemně funkčně provázaný soubor staveb a pozemků – areál); srov. k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne

24. 10. 2007, sp. zn. , ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. a ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 18. 12. 2012,

sp. zn. , ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. a ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. Z charakteru pozemků, tak jak jsou popsány v posudku znalkyně, vyplývá, že i tyto (vyjma pozemků pč. číslo, číslo a pozemku pč. číslo) zcela zjevně

se závodištěm tvoří areál (jde o vzájemně provázaný soubor staveb a pozemků). Proto je tyto pozemky ve světle zmiňované judikatury třeba ocenit jako pozemky stavební. Žalovaný pro případ, že soud bude posuzovat nevydané pozemky jako pozemky stavební, předložil znalecký posudek celé jméno znalce. Znalec objednaný žalovaným ve svém posudku uzavřel, že předmětné pozemky leží z velké části přímo pod závodní dráhou anonymizováno areálu. K datu ocenění se jedná o pozemky stavební ve smyslu výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR, čj. -757. Celková výměra předmětných pozemků PK p číslo a anonymizováno činí částka, kdy pozemek PK p číslo měl výměru výměra a pozemek PK p číslo výměru výměra. Základní cenu anonymizováno Kčs/m2 znalec ponížil o 60 % z důvodu nesrostlosti

s anonymizováno obec. Výsledná cena pak činila částka. Pokud jde o povahu pozemků, z obou znaleckých posudků vyplynulo, že předmětné pozemky je třeba posuzovat jako pozemky stavební. Rozdílný názor účastníků, potažmo znalců, zůstal ohledně aplikace srážky 60 % za nesrostlost s anonymizováno obec. V této souvislosti soud odkazuje na ustálenou judikaturu týkající se (ne) aplikace srážky 60 % pro stavební nesrostlost (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , sp. zn. či ), kdy Nejvyšší soud ČR akceptoval postup soudů nižšího stupně, které v případech, kdy nevydané pozemky měly určité specifické vlastnosti, pro které byly právě odňaty. Stejně jako v případě pozemků odňatých za účelem rozšíření letiště, tak i pozemky odňaté za účelem zastavění dostihovým areálem, kdy zvláštními požadavky byla např. rovinatost pozemku a nesrostlost s okolní zástavbou, kdy právě tyto zvláštní kvality pozemků nelze považovat za nevýhodu, která by měla být pozemku k tíži při jeho ocenění. Soud tedy s ohledem na výše uvedené uzavírá, že pro aplikaci srážky dle pol. 1 tabulky I. přílohy číslo oceňovací vyhlášky neshledal důvody,

a pokud jde o určení ceny nevydaných pozemků, zcela se ztotožňuje se závěry znalkyně

Ing. celé jméno znalkyně, kdy její posudek považuje za správný, logicky odůvodněný a souladný

s ostatními provedenými důkazy i konstantní judikaturou dovolacího soudu. Výslednou cenu pozemků však soud musel korigovat s ohledem na skutečnost, že znalkyně nebyla informována o tom, že pozemky pč. číslo o výměře výměra, číslo o výměře výměra

a číslo o výměře výměra (všechny z PK anonymizováno) a dále pozemek číslo o výměře výměra

(z PK anonymizováno) byly na základě výše uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne

datum rozhodnutí, čj. -263, oprávněným osobám vydány. Výměra zbývajících nevydaných pozemků zjištěná z katastru nemovitostí (informace o pozemcích jsou součástí posudku znalkyně příjmení celé jméno znalkyně) činí u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku

pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, celkem tedy výměra u pozemků

z PK anonymizováno činí výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, u pozemku

pč. číslo – výměra, u pozemku pč. číslo – výměra, celkem tedy výměra pozemků z PK anonymizováno činí výměra Celkem jde tedy o výměru výměra. Při jednotkové ceně za anonymizováno Kč/m2 dle znaleckého posudku Ing. celé jméno znalkyně činí hodnota nevydaných pozemků částku částka.

K nároku žalobkyň a liknavosti a svévoli žalovaného

7. V řízení bylo prokázáno ve výroku uvedeným rozhodnutím (ve spise na číslo listu), že nárok žalobkyň, který je předmětem tohoto řízení, vznikl v dubnu rok, resp. s ohledem na výše uvedené měnící rozhodnutí Městského soudu v Praze v květnu rok. K ocenění nároku ze strany žalovaného došlo datum. Žalobkyně a) nabyla restituční nárok od své předchůdkyně smlouvou ze dne datum (ve spise na číslo listu), kdy převáděný podíl na nároku činil anonymizováno, přičemž k částečnému uspokojení tohoto nároku předchůdkyně žalobkyně došlo v důsledku uzavření smlouvy číslo, kdy na předmětný nárok byla započtena částka částka (viz smlouva číslo listu – anonymizováno a přehled nároků na číslo listu). Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Aktuální výše nároku žalobkyně a) tak činí anonymizováno restitučního nároku tj. částka – částka = částka. Žalobkyně b) a c) nabyly restituční nárok plynoucí z rozhodnutí PÚ číslo smlouvou o bezúplatném převodu – darování – restitučního nároku osob blízkých ze dne datum (ve spise na

číslo listu), kdy převáděný podíl na nároku činil anonymizováno, přičemž na tento nárok bylo započteno„ přečerpání“ nároku předchůdkyně žalobkyň plynoucího z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu okres ze dne datum, čj. PÚ číslo v rozsahu

částka (viz přehled nároků číslo listu, anonymizována dvě slova). Také tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Aktuální výše nároku žalobkyň b) a c) tak v případě každé činí anonymizováno restitučního nároku tj. částka – částka (číslo, číslo) = částka. Žalovaný však nárok plynoucí z rozhodnutí PÚ číslo ocenil dne datum na částku částka (viz ocenění čl. 127 a dopis žalobce ze dne datum číslo listu), když vycházel z ceny pozemků anonymizováno Kč/m2, přičemž u žalobkyň do současné doby eviduje (po zohlednění shora uvedených částečných plnění, která nejsou mezi stranami sporná) nárok u žalobkyně a) ve výši

částka. Žalobkyně, resp. jejich předchůdkyně poprvé s tímto oceněním nesouhlasily

a vyzvaly žalovaného k přecenění nároků, které jsou předmětem tohoto řízení, dopisem ze dne datum (číslo listu). V tomto dopise předchůdkyně žalobkyně argumentuje, že nároky

se týkají nevydaných pozemků, které byly k rozhodnému datu převodu na stát dne

datum součástí areálu anonymizováno závodiště obec – část obce, a je zřejmé, že již v době přechodu na stát měly předmětné pozemky charakter pozemků stavebních. Tento charakter pozemků nebyl při oceňování žalovaným zohledněn, proto je třeba nevydané pozemky ocenit jako pozemky stavební. K dopisu byl připojen znalecký posudek

číslo rok – dodatek číslo ze dne datum zpracovaný celé jméno znalkyně, který nevydané pozemky oceňuje. Na tuto výzvu žalovaný reagoval nejprve dne datum pouze sdělením (číslo listu), že žádost o přecenění obdržel, následně dopisem ze dne datum

(číslo listu), ocenění předmětných pozemků jako pozemků určených pro stavbu odmítl

a zároveň poukázal na skutečnost, že žalobkyněmi předložený posudek znalkyně

Ing. celé jméno znalkyně nezohlednil skutečnost, že rozhodnutí PÚ číslo bylo změněno výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze. Ocenění pozemků, jako pozemků stavebních, žalovaný odmítá doposud i když v tomto řízení předložil posudek znalce

celé jméno znalce ze dne datum, jehož zpracování sám zadal, ve kterém znalec uvádí, že pozemky je třeba v souladu rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 4. 2019,

čj. -757, považovat za pozemky stavební. Povahou pozemků, které jsou součástí shora uvedeného areálu anonymizováno závodiště, se soudy opakovaně zabývaly,

a opakovaně uzavřely, že pozemky je třeba považovat za pozemky stavební. V této souvislosti soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn.

, ve kterém soud uvádí, že dovolací soud se otázkou ocenění oprávněným osobám odňatých a nevydaných pozemků nacházejících se uvnitř tohoto areálu (anonymizováno závodiště obec – část obce) již opakovaně zabýval s tím, že aproboval závěry soudů nižších stupňů, dle nichž jest tyto pozemky ve smyslu ocenit jako stavební (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. , ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. , nebo ze dne datum, sp. zn. ). Jak je patrné z uvedeného, žalovaný i přes zmiňovanou judikaturu a oba zmiňované znalecké posudky odmítal a dosud odmítá nevydané pozemky ocenit

v souladu s touto judikaturou. Pokud jde o šetření ohledně povahy předmětných nevydaných pozemků, provést řádné šetření za účelem správného ocenění restitučních nároků bylo zcela jednoznačně na žalovaném. Navíc žalované minimálně výše uvedeným dopisem žalovaného na problém s oceněním pozemků upozorňovaly. Ze shora pospaných důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaný v tomto konkrétním případě postupoval a dosud postupuje vůči žalobkyním svévolně (neocenil správně nevydané pozemky a to přes upozornění žalobkyň

a známé skutečnosti z řízení vedených ohledně nároků týkajících se pozemků nacházejících

se v tomtéž areálu) a liknavě (k přecenění dosud nepřistoupil). Součástí svévolného postupu žalovaného je podle přesvědčení soudu i postup v tomto řízení, kdy žalovaný opakovaně uplatňuje argumenty, jejichž důvodnost byla soudy opakovaně odmítnuta (viz např. níže uvedená argumentace ohledně promlčení uplatněného nároku). V této souvislosti soud odkazuje na usnesení Nejvyššího sudu ČR ze dne datum, sp. zn. , ve kterém soud zopakoval závěr, že„ soudní praxe je ustálena i v tom, že jako přinejmenším liknavý, ba až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované (jejího právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum,

sp. zn. ) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo ze dne datum, sp. zn. ).“ Je zřejmé, že za situace, kdy žalovaný nesprávně ocenil odňaté a nevydané pozemky, kdy rozdíl mezi jím provedeným oceněním a oceněním správným je výrazný, nemohlo dojít k uspokojení nároku žalobkyň prostřednictvím veřejných nabídek. Proto se žalobkyně mohou domáhat vydání konkrétních pozemků touto žalobou. Soud se tedy nezabýval argumentací stran ohledně kvality nabídek žalovaného a aktivity žalobkyň, resp. jejich předchůdců, spočívající v účasti ve veřejných nabídkách žalovaného.

K vhodnosti pozemků pro vydání

8. Při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního ( zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v  zákona o půdě a , či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011,

sp. zn. ), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. , ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. ), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. ), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017,

sp. zn. , a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. ). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. ). Tedy ani oprávněná osoba, vůči níž anonymizována dvě slova (žalovaná) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě Státního pozemkového úřadu); takto jí nelze přiřknout ani pozemky, jejichž převodu brání nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017,

sp. zn. ). V rozsudku ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud dále uzavřel, že je na soudu, aby v každé jednotlivé věci vždy s ohledem na její konkrétní okolnosti posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí. Soud veden těmito zákonnými a judikatorními východisky dospěl ohledně jednotlivých pozemků k níže uvedeným závěrům.

9. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že oba pozemky, které žalobkyně učinily předmětem řízení, jsou zapsány na LV číslo kdy vlastníkem těchto pozemků je země příslušnost hospodařit s majetkem státu má anonymizována tři slova.

10. Ve vztahu k oběma žalobkyněmi požadovaným pozemkům (v kú. obec nad anonymizováno

p číslo a p číslo) žalovaný namítal, že podle sdělení stát. instituce ze dne datum jsou oba pozemky vyloučeny z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona

č. Provedeným dokazováním soud zjistil, že stát. instituce dne

datum žalovanému sdělil, že územní celek má schválený územní plán, část obou pozemků je vyloučena z převodu z důvodu plánované veřejně prospěšné stavby – veřejné dopravní infrastruktury. Z rozhodnutí stát. instituce, odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne datum, čj. anonymizováno číslo spisová značka, o vydání informace (číslo listu) soud mimo jiné zjistil, že pozemek v kú. obec nad anonymizováno p číslo není dotčen veřejně prospěšnou stavbou. Vzhledem k tomu, že odbor územního plánování

a stavebního úřadu je správní orgán oprávněný se vyjadřovat k otázkám územního plánování, vycházel soud z vyjádření tohoto správního orgánu. Z vyjádření stát. instituce, odboru územního plánování a stavebního úřadu, ze dne datum,

čj. anonymizováno číslo spisová značka, (na číslo listu) soud zjistil, že rozsah potřebného zásahu plochy anonymizována čtyři slova) do pozemku p číslo v kú. obec nad anonymizováno, při porovnání výkresu veřejně prospěšných staveb s návrhem geometrického plánu na rozdělení pozemku (na číslo listu), plně odpovídá oddělované severní části předmětného pozemku. Z hlediska zájmů hájených orgánem územního plánování není k navrženému oddělení severní části pozemku p číslo v kú. obec nad anonymizováno žádných námitek. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku číslo soud zjistil, že odpovídá výše uvedenému návrhu a byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm

obec. Tento geometrický plán odděluje část pozemku p číslo v kú. obec nad anonymizováno, která je dotčena výše uvedenou veřejně prospěšnou stavbou (tato je v geometrickém plánu označena nově p číslo), od nedotčené části pozemku (nově označené p číslo). Z uvedeného je pak zřejmé, že jak u pozemku p číslo tak u nově vzniklého pozemku

p číslo není dána překážka pro jejich vydání tvrzená žalovaným, neboť tyto pozemky nejsou dotčeny plánovanou veřejně prospěšnou stavbou – veřejné dopravní infrastruktury, proto je možné tyto pozemky žalobkyním vydat. Pokud jde o možnost v rámci tohoto řízení rozdělit náhradní pozemek, soud uvádí, že v minulosti byla tato otázka sporná, když Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR zastávali rozdílná stanoviska, avšak v současné době je již judikatura ustálena na závěru, že rozdělení náhradního pozemku na základě k rozsudku přiloženého geometrického plánu je možné (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne

datum, sp. zn. číslo]]). Pokud jde o cenu těchto pozemků, tato nebyla mezi stranami sporná, když obě strany souhlasily, že jejich cena je taková, jak je určeno ve znaleckém posudku ing. jméno příjmení číslo rok (na číslo listu). V případě pozemku p číslo činí částka, v případě pozemku p číslo činí částka. Vzhledem k tomu, že je žalobkyním vydáván nový pozemek vzniklý rozdělením pozemku p číslo (o výměře výměra), kdy vydávaný pozemek p číslo má výměru výměra, bylo třeba určit cenu tohoto nového pozemku. Při určení ceny soud vycházel z ceny zjištěné znalcem ing. příjmení, kdy znalec určil základní cenu v případě obou pozemků na částku anonymizováno Kč/m2. S ohledem na výměru vydávaného pozemku p číslo – výměra tak činí cena tohoto pozemku

částka. Celková cena vydávaných pozemků činí částka. S ohledem na skutečnost, že každá z žalobkyň nabývá podíl na těchto pozemcích o velikosti anonymizováno odpovídá podílu každé z žalobkyň hodnota částka. S ohledem na výše uvedené vyčíslení hodnoty neuspokojeného nároku každé z žalobkyň je zřejmé, že hodnota podílu, kterou nabude na základě tohoto rozsudku každá z žalobkyň, je nižší, než hodnota jejich nevypořádaného nároku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

K námitce promlčení restitučního nároku žalobkyň

11. Žalovaný svoji argumentaci ohledně promlčení restitučního nároku opírá o obecná ustanovení a jejich aplikovatelnost na projednávanou věc dovozuje

z judikatury Nejvyššího soudu ČR, a to konkrétně rozsudku ze dne 12. 2. 2004,

sp. zn. a usnesení ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. . Námitku promlčení soud považuje za nedůvodnou. Žalovaný ji uplatňuje opakovaně, přestože mu opakovaně i Nejvyšším soudem ČR bylo vysvětleno, že odkazy na výše uvedená rozhodnutí jsou nepřípadné. Soud proto žalovanému opakuje argumentaci obsaženou v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. , kde dovolací soud uvedl:“ Rozhodovací praxi dovolacího soudu se odvolací soud nezpronevěřil ani tím, že nepřisvědčil dovolatelkou vznesené námitce promlčení„ práva žalobce na přecenění“ uplatněného restitučního nároku. Rozhodovací praxe je ustálena i v tom, že závěry o výši restitučního nároku, vyslovené v pravomocných rozhodnutích o jednotlivých žalobách na vydání náhradních pozemků týkajících se týchž účastníků, nejsou pro účastníky ani soudy v jiném řízení (týkajícím se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části) závazné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. ). Řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku totiž představují řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018,

sp. zn. , nebo ze dne 6. 2. 2019, sp. zn. ), ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku jest toliko jednou z rozhodných skutkových okolností (a nikoliv samostatným majetkovým právem, jež by bylo takto uplatňováno), jež odůvodňují vyhovění žalobě na vydání požadovaného náhradního pozemku (opodstatňuje-li výše neuspokojeného restitučního nároku vydání zvolené pozemkové náhrady) a které musí být žalobcem tvrzeny a prokazovány. Z uvedeného důvodu také rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že samotný požadavek na„ přecenění“ hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. , usnesení ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. ). Nadto soudní praxe reflektuje i nejasnosti, které provázely uplatňování nároků a způsob jejich vypořádání, jakož i to, že právní vztahy vzniklé podle restitučních předpisů nejsou obvyklými a ustálenými právními vztahy, známými z klasických forem občanského práva hmotného; vypořádání nároků z nich plynoucích se realizovalo nesnadno a v dlouhých časových termínech. To platí obzvláště pro nároky na převod jiných (náhradních) pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, při jejichž uspokojování jsou osoby oprávněné zásadně odkázány na veřejné nabídky pozemků realizované Pozemkovým fondem České republiky, resp. Státním pozemkovým úřadem, jejichž struktura neměla vždy takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhradní pozemky mohly být poskytnuty v době co možná nejkratší a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (srov. též závěry formulované Ústavním soudem v jeho nálezech ze dne datum, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslo či ze dne datum,

sp. zn. , publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslo), přičemž zákon ani nepředpokládá uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku u soudu (s výjimkou judikaturou připuštěných žalob na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu konkrétního žalobcem zvoleného pozemku – srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009,

sp. zn. , uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nepovažoval-li tedy odvolací soud námitku promlčení„ práva žalobce na přecenění“ uplatněného restitučního nároku, vznesenou v průběhu řízení dovolatelkou, za důvodnou, nikterak se tím od rozhodovací praxe dovolacího soudu, na níž není důvod čehokoliv měnit, neodchýlil. Zjevně nepřípadný je v dané souvislosti odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. , jež se zabýval otázkou počátku promlčecí doby na úhradu za zhodnocení nemovitostí podle ustanovení a , o zmírnění následků některých majetkových křivd, což je případ očividně jiný než nyní projednávaná věc. Uvedené platí i pro žalovanou odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. , v němž dovolací soud řešil zcela odlišnou situaci, v níž byla oprávněné osobě poskytnuta za odňaté a nevydané pozemky finanční náhrada (ve formě směnky), kterou oprávněná osoba přijala, přičemž až pět let poté u soudu podanou žalobou požadovala doplatek finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky s odůvodněním, že již vyplacená finanční náhrada nebyla adekvátní hodnotě odňatých pozemků.” Uvedené závěry se uplatní i v projednané věci. Nárok žalobkyň tedy není promlčen a námitka žalovaného není důvodná

12. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradních pozemků oprávněným osobám je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu ustanovení . Nárok oprávněných osob tu lze uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu

sp. zn. ). Ukáže-li se v průběhu řízení, že oprávněnými osobami vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, především z nabídky Pozemkového fondu ČR, za předpokladu, že s takovým plněním oprávněné osoby souhlasí. Soud tedy na žalobkyně v tomto řízení pohlíží jako na plně úspěšné účastníky ve smyslu ustanovení , a proto žalobkyním náleží náhrada nákladů řízení.

13. Náklady žalobkyň potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle , advokátní tarif (dále jen„ a.t.“). Zástupce žalobkyň poskytoval právní služby společně třem žalobkyním. Zástupci žalobkyň náleží odměna za jedenáct úkonů právní služby (převzetí zastoupení ze dne datum, datum a datum, návrh ve věci samé, podání ze dne datum, datum, datum, datum, datum,

datum, účast na jednání soudu dne datum a datum). Pokud jde o tarifní hodnotu vycházel soud ze skutečnosti, že cena náhradních pozemků, tedy těch, jejichž vydání

se žalobkyně domohly, činí částka (cena pozemku parc. číslo v k.ú. obec nad anonymizováno činí dle znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení částku částka, pozemek parc číslo v k.ú. obec nad anonymizováno, oddělený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku číslo vedený podle nového stavu pod parc. číslo má výměru výměra, základní cena pozemku podle uvedeného znalce činí anonymizováno Kč/m2, hodnota nově vzniklého pozemku činí částka, přičemž ceny předmětných pozemků uvedené v posudku znalce příjmení jméno příjmení jsou mezi stranami nesporné). Vzhledem k tomu, že každá z žalobkyň nabývá pouze spoluvlastnický podíl o velikosti id. anonymizováno na vydávaných pozemcích, činí tarifní hodnota u každé z žalobkyň anonymizována dvě slova z celkové ceny pozemků, tedy částku částka Tomu pak podle § 7 bodu 6 a.t. odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby částka, ponížená o 20 % s ohledem na společné zastupování více účastníků podle § 12 odst. 4 a.t. na částku částka. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů částka (§13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g)

a. t., což činí částka za každý úkon ve prospěch každé z žalobkyň, přičemž za účast

u jednání dne datum, které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši § 11 odst. 1 písm. g) a.t., což činí celkem částka. Dále advokát žalobkyň požaduje jízdné za cesty na jednání ke zdejšímu soudu dne datum a datum z obec do obec a zpět uskutečněné osobním vozidlem značka automobilu, registrační značka, ujeto tam i zpět celkem číslo km (cesta z obec do obec a zpět má anonymizováno km) při průměrné spotřebě 4,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši částka za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši

částka za jeden km jízdy ( , , účinné od

datum), jízdné činí celkem částka, což činí anonymizována dvě slova částka ve vztahu ke každé z žalobkyň. Dále je důvodným nákladem v tomto řízení náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyň za cestu na jednání k soudu dne datum a datum z obec do obec a zpět, celkem za dvacet půlhodin, tj. ve výši částka, což činí anonymizována dvě slova

částka ve vztahu ke každé z žalobkyň. Celkem náklady každé z žalobkyň v tomto řízení tedy činí částka (částka + částka + částka), čemuž přísluší advokátovi žalobkyň náhrada DPH, jíž je plátcem ( ) ve výši částka. Dále je nákladem žalobkyň záloha složená na náklady znaleckého posudku Ing. celé jméno znalkyně, kdy každá z žalobkyň složila částku částka. Žalovaný je tedy povinen zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů řízení částku částka, která je splatná k rukám zástupce žalobkyň ( ).

14. Soud zástupci žalobkyň nepřiznal odměnu za podání ze dne datum, týkající se návrhu na přistoupení dalších žalobců do tohoto řízení a ze dne datum ve věci částečného zpětvzetí žaloby, neboť za uvedená podání zástupce žalobkyň odměnu nepožadoval.

15. Pokud jde o výrok o nákladech řízení státu, tyto jsou představovány částkou částka, která byla vyplacena z rozpočtových prostředků soudu znalkyni celé jméno znalkyně. Znalkyni bylo usnesením zdejšího soudu ze dne datum přiznáno znalečné v celkové výši částka, které jí bylo také vyplaceno. V rozsahu částka bylo kryto zálohou žalobkyň na náklady důkazu, ve zbývajícím rozsahu tvoří náklady státu. Protože žalovaný byl v řízení neúspěšný, uložil mu soud povinnost náklady státu uhradit.

16. Pokud jde o výrok o vrácení zálohy žalovanému, tato byla složena na náklady výslechu znalce příjmení celé jméno znalce, který v řízení nakonec vyslechnut nebyl. Tento důkaz nebyl proveden z důvodu nadbytečnosti, neboť znalec poskytl soudu své vyjádření, ve kterém setrval na svých závěrech obsažených ve výše zmiňovaném posudku. Soud dospěl k závěru, že znalec nezohlednil aktuální judikaturu týkající se pozemků v předmětném areálu, a jeho výslech na tomto závěru soudu nemůže nic změnit. Proto znalec nebyl soudem vyslechnut a záloha na náklady tohoto důkazu byla vrácena žalovanému.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.