Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 217/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci navrhovatelek 1) Slovenská sporiteľňa, a. s., se sídlem v Bratislavě, Tomášikova 48, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 00151653, zastoupené JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 118, a 2) PERFECT INVEST, a. s., se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí 34, identifikační číslo osoby 27736997, zastoupené JUDr. Stanislavem Kešnerem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, proti dlužníkovi M. D., o insolvenčním návrhu věřitele, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Příhody, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Insolvenční dlužník M. D. (dále jen „dlužník“) uplatnil dne 14. 12. 2015 námitku podjatosti soudců druhého senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Heleny Myškové, JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v odvolacím řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. .

Podle platného rozvrhu práce byla věc přidělena k projednání senátu Nejvyššího soudu č. 29, je vedena pod sp. zn. a předsedou senátu a soudcem zpravodajem byl určen soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek.

Podáním ze dne 17. 2. 2016 dlužník uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milana Poláška, o níž rozhodl Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka usnesením ze dne 30. 3. 2016, č. j. , -138, tak, že soudce Mgr. Milan Polášek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Dne 21. 4. 2016 dlužník uplatnil námitku podjatosti soudců senátu č. 29 Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala, o které podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 přísluší rozhodovat senátu č. 30 Nejvyššího soudu, v němž mohou zasedat JUDr. František Ištvánek, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha, JUDr. Pavel Simon, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL. M., a Mgr. Vít Bičák. Věc je vedena pod sp. zn. .

Podáním ze dne 3. 6. 2016 dlužník uplatnil námitku podjatosti též všech těchto soudců. Rozhodnout o této námitce podle rozvrhu práce přísluší senátu č. 32 Nejvyššího soudu, v němž mohou zasedat soudci JUDr. Miroslav Gallus, JUDr. Hana Gajdzioková, JUDr. Pavel Příhoda a JUDr. Marek Doležal. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 2. 12. 2016 dlužník namítl podjatost i těchto soudců. O této námitce rozhodl příslušný senát Nejvyššího soudu č. 33 usnesením ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. , tak že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Rozhodnutí nabylo dne 23. 2. 2017 právní moci. Poté bylo rozhodnuto senátem č. 32 usnesením ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. tak, že soudci senátu Nejvyššího soudu č. 30 JUDr. František Ištvánek, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Pavel Vrcha, JUDr. Pavel Simon, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL. M., a Mgr. Vít Bičák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Podáními ze dne 19. 4. 2017, 21. 4. 2017 a 28. 4. 2017 dlužník opět uplatnil námitku podjatosti soudců JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL. M. a JUDr. Františka Ištvánka. Rozhodnout o této námitce podle rozvrhu práce náleží senátu č. 32 Nejvyššího soudu, v němž mohou zasedat soudci JUDr. Miroslav Gallus, JUDr. Hana Gajdzioková, JUDr. Pavel Příhoda a JUDr. Marek Doležal. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 7. 6. 2017 dlužník namítl podjatost soudce JUDr. Pavla Příhody. Svou námitku odůvodnil působením JUDr. Pavla Příhody v KSČ, tedy politické straně, která „systematicky potírala kapitalismus a svobodné podnikání“ a je dána tedy důvodná obava, že JUDr. Pavel Příhoda nebude schopen námitku podjatosti (směřující k soudcům JUDr. Vrchy, JUDr. Dvořáka a JUDr. Ištvánka) projednat a rozhodnout jako soudce zcela nezávislý a nestranný.

K námitce podjatosti dlužníka se JUDr. Pavel Příhoda vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k souzené věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (y základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

Nejvyšší soud po posouzení okolnosti, v níž dlužník spatřuje důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudce podle nejedná.

V posuzované věci je námitka podjatosti uvedeného soudce Nejvyššího soudu opřena pouze obecně o jeho někdejší členství v KSČ. Takto odůvodněnou námitkou podjatosti se Nejvyšší soud opakovaně zabýval již ve svých dřívějších rozhodnutích (srov. např. usnesení ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , či usnesení ze dne 22. 2. 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Rovněž Ústavní soud se danou problematikou zabýval při rozhodování o ústavních stížnostech s obdobnou argumentací (srov. např. usnesení ze dne 20. 1. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 12. 1. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 19. 9. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 30. 5. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 14. 3. 2011, sp. zn. , či usnesení ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. ; všechna rozhodnutí jsou dostupná, tak jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu zde citovaná, na http://www.nalus.usoud.cz). Citovaná rozhodnutí přitom respektují závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. . Ústavní soud v tomto nálezu mimo jiné vyhodnotil námitky stěžovatele poukazující na členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 tak, že prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu, a proto míru nezávislosti a nestrannosti soudce (např. s ohledem na jeho bývalé členství v KSČ) je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jedinečným okolnostem daného případu. Účastník řízení tedy musí ohledně každého soudce, jehož podjatost by chtěl namítnout, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž by měl za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen. Možné námitky podjatosti soudce však přirozeně vyžadují splnění všech podmínek vyloučení soudce z projednávání a rozhodování konkrétní věci v souladu s příslušným ustanovením daného procesního řádu.

Ve shora citovaném rozhodnutí sp. zn. Ústavní soud zdůraznil, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu.

Závěr o podjatosti JUDr. Pavla Příhody by se musel opírat o existenci jeho vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení, a to s ohledem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Dlužník žádné takové okolnosti netvrdil ani nedokládal.

Proto bylo rozhodnuto, že soudce uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. července 2017JUDr. Ivana Zlatohlávkovápředsedkyně senátu