Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 164/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka v insolvenční věci navrhovatele 1/ Slovenská sporiteľňa, a.s., IČ 00151653, se sídlem v Bratislavě, Tomášikova 48, Slovenská republika, zast. JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem Brno, Hlinky 118, a 2/ PERFECT INVEST, a. s., IČ 27736997, se sídlem v Třebíči, Karlovo náměstí 34, zast. JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, proti dlužníkovi M. D., o insolvenčním návrhu věřitele, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců senátu číslo 29 Nejvyššího soudu, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í :

Dlužník svým podáním ze dne 21. 4. 2016 vznesl námitku podjatosti soudců senátu Nejvyššího soudu č. 29, a to konkrétně JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala, doplněnou následně podání ze dne 10. 5. 2016, kdy tvrdí, že u výše jmenovaných soudců jsou dány důvody k pochybnostem o jejich nepodjatosti, když mají v rámci projednávané věci rozhodovat o vyloučení soudkyně JUDr. Heleny Myškové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. . Důvod spočívá primárně v tom, že JUDr. Myšková působila se shora uvedenými soudci v rámci jednoho senátu. Dlužník má tedy za to, že není udržitelné, aby soudci, jež spolu působili v rámci jednoho senátu, rozhodovali navzájem o svém vyloučení, jelikož mezi členy malých kolektivů musí nutně vznikat vazby, které u veřejnosti vyvolávají pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců navzájem. Uzavírá, že pro zachování důvěry veřejnosti v nezávislé a nestranné rozhodování soudů je nezbytný předpoklad absence skutečností, které mohou důvodně pochybnosti o podjatosti soudců vyvolávat.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle věta druhá o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě a je-li taková pochybnost (objektivně posuzováno) dána.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Závěr, že pouhé kolegiální vztahy mezi soudcem (soudci) a účastníkem řízení, který je rovněž soudcem na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě, nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec, nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. , případně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uplatnit i v nyní posuzované věci. Nejvyšší soud neshledal relevantní důvody, aby se od tohoto právního názoru jakkoli odchýlil, zvláště když je v souladu i s aktuální judikaturou Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. ).

Všichni shora uvedení soudci se k námitce podjatosti vyjádřili a zhodnotili svůj vztah k JUDr. Myškové, která v období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015 působila jako stážistka přidělená k senátu č. 29, jako čistě profesionální, který jim v žádném případě nebrání nezávisle, nestranně a nepodjatě rozhodnout v předmětné věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

S ohledem na to, co bylo uvedeno shora, nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedených soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci. Námitce podjatosti tudíž nebylo vyhověno.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli C, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 7. 2018

JUDr. František Ištvánek předseda senátu