Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Nd 52/2011

-7

U S N E S E N Í

B.

V.,

a žalovaného

JUDr. L.

Š.,

o náhradě škody, o žalobě pro zmatečnost, podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. -67, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. a u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. , podle ustanovení t a k t o :

Soudci Nejvyššího soudu ČR

JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec n e j s o u v y l o u č e n i

z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í

Podáním ze dne 11. 5. 2010, které bylo Krajskému soudu v Praze doručeno téhož dne, namítl žalobce podjatost samosoudce Krajského soudu v Praze, který v jeho věci rozhodoval, když současně namítl i podjatost všech soudců Vrchního soudu v Praze. V následných podáních pak svou námitku podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Praze a zejména pak vůči soudcům Vrchního soudu v Praze zopakoval. Přípisem ze dne 13. 7. 2010 předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Sekaninová vyzvala advokáta žalobce, aby žalobce své námitky v souladu s konkretizoval. Dále uvedla jména soudců, kteří by ve věci žalobce měli rozhodovat. Tito soudci Vrchního soudu v Praze se pak vesměs vyjádřili tak, že k účastníkům ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah. Dne 30. 8. 2010 předložila předsedkyně senátu JUDr. Eva Sekaninová předmětný spisový materiál Nejvyššímu soudu ČR s ohledem na námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze. Dne 4. 2. 2011 zaslala JUDr. Eva Sekaninová dodatečné podání žalobce B. V., v němž mimo jiné namítá také podjatost soudců Nejvyššího soudu ČR. Žalobce zde uvádí, že dne 20. 1. 2011 konečně získal seznam komunistických struktur, prezentující se v justici. Nad rozsahem již jen části uvedeného seznamu se mu dělá mdlo. Dle jeho názoru všichni členové KSČ nejsou po stránce patologické způsobilí své chování a sociální vazby změnit.

Jak se dále ze spisového materiálu podává, spisy žalobce byly s námitkou podjatosti v souladu s rozvrhem práce přiděleny k projednání a případnému rozhodnutí senátu 4 Nd Nejvyššího soudu ČR. Dle vyjádření jeho členů JUDr. Jiřího Pácala, JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné nemají jmenovaní soudci k osobě žalobce B. V. žádný vztah, stejně tak nemají poměr k věci, která je předmětem řízení ani k žalovanému, kterého rovněž neznají. Není jim tedy známa žádná okolnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). V případě soudce Nejvyššího soudu České republiky rozhoduje podle rozvrhu práce jiný senát Nejvyššího soudu ČR, konkrétně senát 11 Nd.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Námitka podjatosti jmenovaných soudců Nejvyššího soudu ČR byla v dané věci vznesena z důvodu jejich údajného aktivního členství v KSČ. Podanou námitku je však nutno považovat za zcela právně irelevantní. Je třeba zdůraznit, že ani z ustanovení , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v

Komunistické straně Československa v období před 17.

11. 1989.

V posuzovaném případě tak nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců Nejvyššího soudu ČR. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný významný vztah z hlediska ustanovení , který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah ostatně nelze dovodit ani z tvrzení žalovaného, že konečně získal seznam komunistických struktur, prezentujících se v justici. Stejně tak nelze dovozovat, že by v daném případě došlo k porušení práv zakotvených v a 38 d. Skutečnost, že některý soudce (přísedící) byl členem nebo kandidátem bývalé Komunistické strany Československa, samo o sobě nic nevypovídá o vztahu takového soudce (přísedícího) k účastníkům řízení a k projednávané věci. Nelze rovněž dovozovat, že by to v obecné rovině mohlo ovlivnit jejich nestranné rozhodování. Uvedený důvod tedy nelze podřadit pod žádný z výše citovaných a zákonem zakotvených důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci.

Nejvyšší soud České republiky tedy vznesenou námitku podjatosti neshledal důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti proto Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, že soudci tohoto soudu JUDr. Jiří Pácal, JUDr. František Hrabec a JUDr. Danuše Novotná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání ( , věta druhá ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2011

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch

Vypracoval:

JUDr. Aleš Flídr