Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 819/2015

8 Tdo 819/2015-43

U S N E S E N Í

P. K.

,

L. N.

,

S. B.

, a společnosti

g. s. r. o.

, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2015, sp. zn. , o námitce podjatosti podané obviněnou společností guidemedia etc s. r. o., takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová, JUDr. Věra Kůrková a JUDr. Jan Bláha nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu bylo předloženo dne 24. 6. 2015 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v trestní věci Městského soudu v Brně sp. zn. , v neprospěch obviněných

P. K.

,

L. N.

,

S. B.

a společnosti

g. s. r. o.

, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2015, sp. zn. .

Tato věc byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2015 přidělena do senátu č. 8 trestního kolegia Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Jan Bláha, JUDr. Milada Šámalová a JUDr. Věra Kůrková (dále jen „senát 8 Tdo“).

V předložené věci byli rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. , obvinění P. K., L. N., S. B. a společnost g. s. r. o. (dále „obviněná společnost“) podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. 2 ZT 104/2013, protože v obžalobě uvedený skutek, ve kterém státní zástupce spatřoval u obviněných P. K., L. N. a S. B. naplnění skutkové podstaty zločinu založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku, a u obviněné společnosti přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 tr. zákoníku a přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku, není trestným činem.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 1. 2015, sp. zn.

,

podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání podané proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně v neprospěch všech obviněných.

Proti tomuto usnesení podal nejvyšší státní zástupce z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. v neprospěch všech uvedených obviněných dovolání.

Obviněná společnost podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 12. 4. 2016 namítla podjatost všech členů senátu 8 Tdo, jmenovitě soudců JUDr. Jana Bláhy, JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Věry Kůrkové, proto, že všichni tito soudci byli členy předlistopadové Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“), a proto navrhla, aby byli podle § 31 tr. ř. z důvodu zvláštního poměru k osobám obviněných i k věci vyloučeni z vykonávání úkonů tohoto trestního řízení. Za důvod tohoto svého názoru obviněná společnost považovala, že KSČ byla zločinná a zavrženíhodná organizace založená na nenávistné ideologii marxismu-leninismu, z čehož lze podle obviněné společnosti dovodit, že soudci tuto ideologii skutečně vyznávali a neopustili své politické přesvědčení proto, že z toho v nových společenských poměrech neměli osobní prospěch. Obviněná společnost poukázala zejména na to, že Nejvyššímu soudu je předestřena otázka případné trestní odpovědnosti za vydání knižní publikace projevů Adolfa Hitlera, a proto se domnívá, že rozhodování jmenovaných soudců by bylo jejich politickou inklinací podstatnou měrou ovlivněno, neboť ideologie komunismu stála vždy v opozici k ideologii německého nacionálního socialismu. Odkázala také na nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , jehož závěry názor o možné podjatosti těchto soudců podporují. Soudci senátu 8 Tdo by tak byli konfrontování s otázkou, na níž by nemohli s ohledem na své politické přesvědčení zaujmout jiné než komunistickou ideologií predeterminované stanovisko, a z toho důvodu jsou dány důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti jak k předmětu řízení, tak i k osobám obviněných, kteří jsou z vydání knižní publikace Hitlerových projevů viněni.

Na základě předestřené námitky členové senátu 8 Tdo JUDr. Milada Šámalová, JUDr. Věra Kůrková a JUDr. Jan Bláha v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2016 vyslovili každý za sebe, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani osobám, a to ani z důvodu politického členství před listopadem 1989 a prohlásili, že nejsou vyloučeni z úkonu trestního řízení v předmětné věci.

Tento jejich postoj odpovídá podmínkám, za nichž je podjatost soudců zakotvena v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř., podle něhož je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Rovněž jejich postoj koresponduje s článkem 36 odst. 1 d, publikovaným pod č. , a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb., stanoví právo každého na projednání věci u nestranného soudu.

Ke konkrétně uvedené výhradě podjatosti lze dodat, že poměr k projednávané věci může podle ustálené soudní judikatury spočívat například v tom, že orgán činný v trestním řízení byl poškozen projednávaným trestným činem, byl svědkem trestného činu, ve věci vystupoval jako tlumočník, vyjádřil se v tisku před rozhodnutím o odvolání ohledně správnosti rozsudku soudu prvního stupně [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. (uveřejněné pod č. 14/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], apod. Naopak mezi důvody vyloučení orgánů činných v trestním řízení nepatří úroveň jejich odborné způsobilosti [srov. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 11. 1996, sp. zn. (uveřejněné pod č. 23/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)] nebo odlišný právní názor.

V projednávané věci obviněná společnost poměr soudců senátu 8 Tdo k této věci shledávala zásadně v politické příslušnosti soudců tohoto senátu, neboť byli členy politické strany KSČ. Takové námitky jsou však samy o sobě ve vztahu k posouzení případné podjatosti soudce právně irelevantní. Je třeba připomenout, že ani z ustanovení , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , neboť se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v Komunistické straně Československa v období před 17. 11. 1989. K tomu srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 3. 6. 2011, sp. zn. , ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. ). Ustanovení tr. ř. je totiž postaveno na zásadě, podle které důvody pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení mohou být výsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce k určitým osobám na trestním řízení zúčastněných nebo k věci samotné, přičemž takové okolnosti se posuzují jen se zřetelem ke konkrétní věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. ).

V té souvislosti je třeba poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu přijatou k obdobné otázce, podle níž dřívější politická příslušnost soudců není sama o sobě okolností, která by mohla vést k pochybnostem o jejich způsobilosti projednávat a rozhodovat věci nezávisle a nestranně bez ohledu na osobu obviněného, včetně jeho projevů, politických názorů, postojů, apod. [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2012, sp. zn. (uveřejněno pod č. 40/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

S ohledem na uvedené skutečnosti soudci neshledali ve věci ani u osob, jichž se projednávaná trestní věc týká, žádné takové okolnosti, pro které by byli z projednávání úkonů v této věci vyloučeni. O této námitce rozhodl v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 tr. ř. senát 8 Tdo, jakožto orgán, kterého se týkaly důvody vyloučení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není přípustná stížnost.

V Brně dne 20. 4. 2016 JUDr. Milada Šámalová

předsedkyně senátu