Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 21/2011

-21

U S N E S E N Í

B. V.

, proti žalovanému

JUDr. L. Š.

, o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2006, sp. zn. , vedené u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze,

t a k t o :

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Eva Sekaninová

není vyloučena

z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

V označeném řízení žalobce B. V. podáním ze dne 9. 1. 2011 vznesl opětovně námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, když o předchozí jeho námitce bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. .

Oproti své původní námitce, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, doplnil v podání ze dne 9. 1. 2011 námitku podjatosti konkrétně vůči soudkyni Vrchního soudu v Praze JUDr. Evě Sekaninové, a to s odkazem na nález Ústavního soudu České republiky , „a prozatímní seznam, v němž figuruje soudce VS Sekaninová jako bývalý člen KSČ v době vymezené zák. č. 480/91 Sb.“ a s tím, že „podjatost soudce Sekaninové je umocněna ještě jejím postupem v čj. -71 z 25. 11. mr.“. Kromě toho žalobce bez konkretizace ve vztahu k jednotlivým soudcům uvedl, že „s ohledem na okolnost, že drtivá většina soudců VS-Praha má komunistickou minulost a žalovaného zná, je dána podjatost VS-Praha jako celku“.

Vrchní soud v Praze předložil nově vznesenou námitku Bohuslava Veselého spolu se spisem k rozhodnutí Nejvyššímu soudu a připojil vyjádření soudkyň tohoto soudu JUDr. Evy Sekaninové, JUDr. Milady Lukáčové a JUDr. Evy Keményové, které mají dle rozvrhu práce v senátu 11 Cmo o věci rozhodnout. Jmenované soudkyně se shodně vyjádřily, že k projednávané věci, účastníkům řízení a jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o jejich nepodjatosti. JUDr. Eva Sekaninová navíc poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , vydané v téže právní věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti

o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudkyň včetně JUDr. Evy Sekaninové, žádná z nich nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa ani žádná jiná okolnost, pro kterou by měly být vyloučeny z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Ani skutečnost, o kterou žalobce B. V. opírá svou novou námitku podjatosti, tedy že JUDr. Sekaninová byla uvedena na „prozatímním seznamu“ soudců – bývalých členů KSČ, takovou pochybnost o její nepodjatosti nezakládá a takovou námitku je třeba považovat za zcela právně irelevantní. Je třeba zdůraznit, že ani z ustanovení , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v bývalé KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (pop. kandidatury) soudců v Komunistické straně Československa v období před 17. 11. 1989.

Pokud jde o námitku žalobce ohledně postupu JUDr. Sekaninové v jiném řízení, pak s odkazem na výše citované ustanovení je nutno i tuto námitku označit za irelevantní.

V daném případě nebyly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaná soudkyně byla nějakým způsobem ovlivněna vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům), přičemž nekonkretizovanou námitku žalobce ohledně údajné podjatosti soudu jako celku s ohledem na „komunistickou minulost“ většiny soudců nelze mít za relevantní a nelze o ní rozhodnout.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenované soudkyně z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že shora jmenovaná soudkyně Vrchního soudu v Praze není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. května 2011

JUDr. Danuše N o v o t n á

předsedkyně senátu