Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 196/2024-47

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

navrhovatele: Anonymizováno., IČO IČO sídlem adresa

zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B

zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C

o návrhu na svolání valné hromady, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2024, č. j. -30,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Mestským súdom Bratislava III (Slovenská republika) pod sp. zn. 69 Cb/51/2024 nepřerušuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného Mestským súdom Bratislava III (Slovenská republika) pod sp. zn. 69 Cb/51/2024 nepřerušuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přerušil řízení „do pravomocného skončení řízení v související věci vedeného před soudy Slovenské republiky, konkrétně ve věci vedené Mestským súdom Bratislava III pod sp. zn. “

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že:

- se navrhovatelka návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 12. ledna 2024 domáhá zmocnění ke svolání valné hromady účastnice – společnosti Jméno advokáta B. (dále jen „společnost“), jejímž programem by bylo odvolání tituly před jménem Anonymizováno z funkce člena správní rady společnosti a volba tituly před jménem Anonymizováno do této funkce;

- návrh odůvodnila tím, že společnost vydala 100 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 200 000 Kč. Dne 5. června 2020 jako zástavní věřitel uzavřela se společností Anonymizováno, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „Anonymizováno“), a tituly před jménem Anonymizováno, jakožto zástavci smlouvu o zastavení listinných akcií společnosti (dále jen „zástavní smlouva“), na jejímž základě bylo ve prospěch navrhovatelky zřízeno zástavní právo k 99 kusům listinných kmenových akcií společnosti vlastněných tituly před jménem Anonymizováno, které dosud trvá a 1 kusu listinné kmenové akcie společnosti, vlastněných Anonymizováno, které mělo zaniknout ke dni 31. března 2022;

- dne 5. října 2023 navrhovatelka oznámila společníkovi, že v souladu s čl. III. 2 a 3 zástavní smlouvy bude vykonávat rozhodovací práva akcionáře;

- dne 12. října 2023 zaslala na adresu sídla společnosti a tituly před jménem Anonymizováno (jakožto členovi správní rady) žádost o svolání valné hromady podle o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, jejímž programem mělo být odvolání tituly před jménem Anonymizováno z funkce člena správní rady společnosti a volba tituly před jménem Anonymizováno do této správní rady; dne 28. října 2023 doručila totožnou žádost na adresu právního zástupce pana tituly před jménem Anonymizováno; dne 4. prosince 2023 obdržela navrhovatelka odmítavou odpověď;

- společnost má za to, že navrhovatelka není kvalifikovanou akcionářkou společnosti, a to s ohledem na skutečnost, že zástavní smlouva je akcesorickým smluvním vztahem ke „zmluve o úvere ze dne 5. června 2020“ (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „úvěrová smlouva“) uzavřené mezi navrhovatelkou a tituly před jménem Anonymizováno;

- navrhovatelka úvěr předčasně zesplatnila oznámením ze dne 10. března 2023 a domáhá se jistiny úvěru s příslušenstvím u soudu;

- dne 12. února 2024 byl tituly před jménem Anonymizováno doručen „platobný rozkaz“ vydaný Okresným súdom v Banské Bystrici ze dne 19. ledna 2024, sp. zn. (dále jen „platební rozkaz“);

- proti platebnímu rozkazu podal tituly před jménem Anonymizováno odpor;

- v průběhu řízení společnost namítla, že v odkazovaném (vedlejším) řízení bude řešena otázka platnosti úvěrové smlouvy, na níž závisí i platnost zástavní smlouvy, proto navrhla řízení přerušit do skončení odkazovaného řízení před slovenským soudem; věc byla postoupena na Mestský súd Bratislava III (Slovenská republika), kde je vedena pod sp. zn. „vedlejší řízení“).

3. Soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatelka dovozuje svá práva z titulu smlouvy, která má akcesorickou povahu ke smlouvě o úvěru; otázka svolání valné hromady navrhovatelkou tak závisí mj. i na platnosti těchto smluv.

4. Jelikož soud prvního stupně dospěl k závěru, že není oprávněn řešit platnost smlouvy uzavřené podle práva cizího státu mezi cizími státními příslušníky, řízení podle odst. b) , (dále jen „“), přerušil do pravomocného skončení vedlejšího řízení.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

6. Namítá, že předpoklady pro obligatorní přerušení řízení podle nebyly splněny, neboť v daném případě se nejedná o případy ve smyslu Přerušení řízení tak nebylo důvodné. Případnou neplatnost úvěrové smlouvy (a akcesoricky také zástavní smlouvy) je soud oprávněn si posoudit jako otázku předběžnou, jelikož spadá do civilní pravomoci soudů.

7. Domnívá se, že soud je oprávněn posoudit případnou neplatnost smlouvy jako otázku předběžnou, a to i tehdy, nejsou-li účastníky řízení všechny subjekty, které posuzovanou smlouvu uzavřely. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 1998, sp. zn. .

8. Posouzení případné neplatnosti úvěrové smlouvy soudem v rámci předběžné otázky nebrání ani skutečnost, že smlouva byla uzavřena podle práva cizího státu mezi cizími státními příslušníky, neboť soud má povinnost zjišťovat obsah cizího práva jakýmkoli dostupným a spolehlivým způsobem. K tomu odkázala na usnesení Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2018, sp. zn. . Odvolatelka dále podotýká, že zástavní smlouva, jejíž případnou neplatnost by měl soud také zkoumat v rámci předběžné otázky, se řídí českým právním řádem.

9. Odvolatelka má za to, že soud prvního stupně nesprávně postupoval při řešení procesní otázky, když nepřihlédl ke všem okolnostem případu a nevhodně a neúčelně tak ve svém důsledku omezil práva odvolatelky v postavení kvalifikovaného akcionáře společnosti do doby pravomocného skončení řízení vedeného před soudy Slovenské republiky. Přerušení řízení považuje za neúčelné a nevhodné.

10. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Přerušení řízení považuje za vhodné a účelné, neboť otázka posouzení platnosti úvěrové smlouvy spadá do pravomoci slovenských soudů, které musejí tuto otázku pravomocně posoudit. Odvolatelka nemůže vykonávat práva plynoucí ze zástavní smlouvy, pokud je platnost úvěrové smlouvy zpochybněna. Domnívá se, že český soud není oprávněn posuzovat otázku platnosti úvěrové smlouvy, pokud není rozhodnuto o platnosti úvěrové smlouvy slovenským soudem. Přerušení řízení před českým soudem do pravomocného skončení řízení vedeného před slovenským soudem zamezí duplikaci soudních řízení a sníží pravděpodobnost rozdílných rozhodnutí ve věci stejné otázky, jakož i předejde potenciální škodě.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Podle soud řízení přeruší, jestliže

a) účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí;

b) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit;

c) dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení;

d) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.

13. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže

a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;

b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;

c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

14. Podle otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

15. Pode nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odst. 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odst. 4).

16. Z obsahu předloženého spisu se podává, že předmětem řízení je v daném případě návrh na určení zmocnění ke svolání valné hromady společnosti, jejímž programem by bylo odvolání tituly před jménem Anonymizováno z funkce člena správní rady společnosti a volba tituly před jménem Anonymizováno do této funkce. Předsedou valné hromady měl být určen právní zástupce navrhovatelky – Jméno advokáta A, advokát. Návrh byl podán dne 12. ledna 2024. V průběhu řízení společnost navrhla přerušení předmětného řízení podle , případně podle do pravomocného skončení řízení ve věci, jež byla v prvním stupni vedena před Okresným súdom Bánská Bystrica pod sp. zn. o zaplacení 1 993 634,27 EUR s příslušenstvím mezi navrhovatelkou a tituly před jménem Anonymizováno. Návrh na přerušení řízení odůvodnila tím, že v řízení vedeném u Okresného súdu Bánská Bystrica pod sp. zn. bude řešena zásadní předběžná otázka platnosti úvěrové smlouvy, s čímž je pak úzce spojena i platnost zástavní smlouvy. Dne 12. února 2024 byl tituly před jménem Anonymizováno doručen platební rozkaz ze dne 19. ledna 2024, sp. zn. , proti němuž tituly před jménem Anonymizováno podal odpor. Věc byla postoupena Mestskému súdu Bratislava III, kde je vedena pod sp. zn. vedlejšího řízení je zaplacení částky 1 993 634,27 EUR s příslušenstvím; účastníky vedlejšího řízení jsou pouze navrhovatelka v postavení žalobkyně a tituly před jménem Anonymizováno jako žalovaný.

17. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že jsou slněny podmínky pro přerušení řízení podle

18. Ustanovení dopadá na situace, ve kterých soud řízení přerušit musí obligatorně bez dalšího (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2022, sp. zn. , jež je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz). Dospěje-li soud k závěru, že některá ze situací upravených v tomto ustanovení v řízení nastala, je tudíž povinen řízení přerušit, aniž by bylo významné, zda některý z účastníků přerušení řízení navrhl (nebo dokonce jak tento svůj procesní návrh odůvodnil). Při tomto obligatorním přerušení pak soud ani nijak nehodnotí jeho vhodnost, a to vzhledem k délce řízení či jeho hospodárnosti (srov usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. března 2023, sp. zn. ).

19. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu otázkami, které soud není oprávněn v tomto řízení řešit, a proto musí řízení podle přerušit, jsou především otázky, které zmiňuje , tj. otázky, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, kdo je spáchal, jakož i otázky osobního stavu. Dalším případem jsou otázky, u nichž úprava rozhodování soudu o určitém právním vztahu obsahově vylučuje možnost řešit je v jiném řízení (např. neplatnost rozvázání pracovního poměru, nezákonnost stávky a jiné), a dále se jedná o situace, v nichž povinnost soudu přerušit řízení vyplývá přímo ze zákona, jak je tomu např. v , o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění účinném do 9. května 2000 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2014, sp. zn. , ze dne 15. února 2017, sp. zn. , ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. , ze dne 10. července 2020, sp. zn. , ze dne 21. října 2020, sp. zn. , nebo ze dne 7. června 2022, sp. zn. ).

20. Samotná soudem prvního stupně uvedená skutečnost, že soud není oprávněn jako předběžnou otázku řešit platnost smlouvy, jež je uzavřená podle práva cizího státu mezi cizími státními příslušníky, žádnou z výše uvedených situací zjevně nenaplňuje. Nadto nelze přehlédnout, že z napadeného usnesení soudu prvního stupně ani není zcela jasný důvod, který vedl soud prvního stupně k závěru o neoprávněnosti řešit platnost smlouvy uzavřené podle práva cizího státu mezi cizími státními příslušníky a z toho plynoucí povinnosti řízení přerušit podle Existence splnění podmínek pro obligatorní přerušení řízení podle z napadeného usnesení zřejmá není. Odvolací soud v poměrech projednávané věci dospěl k závěru, že ve vedlejším řízení není řešena žádná otázka, kterou by soud nemohl řešit v tomto řízení. Jiné otázky je soud oprávněn si předběžně posoudit sám (srov. ), anebo řízení přerušit podle Závěr soudu prvního stupně o tom, že jsou splněny podmínky obligatorního přerušení řízení podle tak není správný.

21. Odvolací soud se rovněž zabýval otázkou, zda je dán důvod pro přerušení řízení upravený v V případě fakultativního přerušení řízení podle tohoto ustanovení je rozhodovací praxe Nejvyššího soudu obecně ustálená v závěru, že v případě jde o možnost, nikoliv povinnost soudu přistoupit k přerušení řízení. Důvody přerušení řízení podle jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je (meritorně) řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle ustanovení může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát a aby v souběžně vedených řízeních nedocházelo k opakovanému provádění stejných důkazů. Soud by měl dále posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2017, sp. zn. , ze dne 21. srpna 2019, sp. zn. , či ze dne 22. dubna 2021, sp. zn. ).

22. Jak bylo výše uvedeno, předmětem vedlejšího řízení je zaplacení částky 1 993 634,27 EUR s příslušenstvím, jeho účastníky jsou pouze navrhovatelka v postavení žalobkyně a tituly před jménem Anonymizováno jako žalovaný. Naproti tomu předmětem řízení v nadepsané věci je požadavek na určení zmocnění ke svolání valné hromady společnosti. V rámci vedlejšího řízení je pak zpochybněna platnost úvěrové smlouvy, k čemuž je nutno poznamenat, že otázka platnosti úvěrové smlouvy je nepochybně zásadní (významná) pro posouzení aktivní legitimace navrhovatelky a důvodnosti podaného návrhu ve věci samé, a to s ohledem na akcesorickou povahu smlouvy zástavní, neboť o svolání valné hromady ve smyslu § 368 z. o. k., může požádat pouze kvalifikovaný akcionář (§ 366 z. o. k.).

23. Přerušení daného řízení do pravomocného skončení vedlejšího řízení není vhodným a hospodárným opatřením, když společnost účastníkem vedlejšího řízení není, tudíž nebude případným pravomocným rozhodnutím vydaným v uvedené vedlejší věci vázána, může proto právní otázky v nadepsaném řízení (byť v jiném řízení již jako předběžná otázka vyřešené) zpochybnit. Otázky, o kterých přísluší rozhodovat jinému orgánu, může soud s výjimkou případů uvedených v posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází ( ); za rozhodnutí jiného orgánu je třeba podle konstantní judikatury považovat i rozhodnutí soudu. V případě, že jde o rozhodnutí soudu, je třeba vykládat v kontextu s a posouzení předběžné otázky jiným soudem je tudíž pro soud závazné tehdy, když byla tato předběžná otázka řešena ve výroku rozhodnutí. V této souvislosti je třeba připomenout, že pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na splnění povinnosti, tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté vůči žalobě o určení právního vztahu nebo práva, jestliže otázka, zda tu takový právní vztah je či není, byla (musela být) posouzena při rozhodování o žalobě, kterou se žalobce domáhal plnění z tohoto právního vztahu nebo práva. Dlužno dodat, že i když je podle závazný výrok rozsudku, nikoliv jeho odůvodnění, v případě zamítavého výroku je nutno z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta či nikoliv, posoudit rozsudečný výrok v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí (k řečenému srov. za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu např. rozsudek ze dne 29. října 2008, sp. zn. , usnesení ze dne 25. února 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 15. května 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 19. června 2015, sp. zn. , či usnesení ze dne 4. března 2003, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 24, pod C 1756).

24. S ohledem na výše uvedené odvolací soud shrnuje, že nebyl dán důvod pro přerušení řízení podle , podle něhož soud prvního stupně předmětné řízení přerušil, ale ani žádný jiný důvod podle (tj. případy, kdy je soud povinen řízení přerušit), či podle (tj. případy, kdy má soud možnost řízení přerušit). Nezbyde tedy, než aby si soud prvního stupně v nadepsaném řízení nastolenou předběžnou otázku vyřešil sám.

25. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ke zjištění cizího (cizozemského) práva mohou sloužit jakékoliv (všechny) prostředky, pomocí kterých může být objasněno znění příslušných cizích právních předpisů nebo jiných pramenů práva a jejich aplikace při rozhodování sporů a jiných právních věcí v domovské zemi. Z toho plyne, že soud, který má zásadně zjišťovat obsah cizího práva jakýmkoli dostupným a spolehlivým způsobem, může získat znalost cizího práva vlastním studiem (z pramenů jemu dostupných, jsou-li dostatečně spolehlivé), vyjádřením Ministerstva spravedlnosti, popř. ze znaleckého posudku z oboru právních vztahů k cizině, přičemž v posléze uvedených případech nejde o důkazu ve smyslu Pro zjištění obsahu cizího práva přitom nestačí zjistit pouhý text právního předpisu, ale také informace o jeho výkladu (odbornou komentářovou literaturu, judikaturu apod.), pokud ze samotného textu cizího práva není jeho obsah a způsob aplikace jednoznačný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 10. prosince 2015, sp. zn. , ze dne 31. března 2016, sp. zn. , či ze dne 25.dubna 2018, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. ).

26. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Mestského súdu Bratislava III pod sp. zn. 69 Cb/51/2024 nepřerušuje.

27. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ve spojení s část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.