Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3226/2019

20 Cdo 3226/2019

USNESENÍ

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

K. P.

, narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 27, za účasti vydražitele L. T., narozeného dne XY, bytem XY, pro 85 179,50 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, pod sp. zn. 030 EX 27607/13, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. března 2019, sp. zn. , t a k t o :

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označené věci pověřený soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno – město (dále jen „soudní exekutor), usnesením ze dne 2. 1. 2019, č. j. 030 EX 2760/13-174, udělil po provedení dražby vydražiteli L. T. příklep k pozemku č. parc. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. XY, zapsaném na listu vlastnictví XY pro katastrální území XY, obec XY, okres XY, za nejvyšší podání 326 667 Kč.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , usnesení soudního exekutora potvrdil. V odůvodnění rekapituloval dosavadní průběh řízení a zdůraznil, že soudní exekutor v jednotlivých fázích exekuce postupoval v souladu se zákonem (včetně provedení samotné dražby), přičemž námitky povinné (nesrovnalost ve výši dluhu, „asociální“ postup soudního exekutora „s důsledky, které nepochybně povedou ke zbídačení“ povinné) nejsou důvodné, neboť v posuzované věci se nejedná o zřejmě nevhodný způsob vedení exekuce a nelze ani dovodit, že by povinná mimo exekuci vymáhané pohledávky (nebo jejich převážnou část) uhradila.

Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání (doplněné dne 30. 5. 2019), jehož přípustnost podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „ “), spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně v řešení otázky „přípustnosti provedení dražebního jednání a vydání rozhodnutí o příklepu za situace, kdy byl ve věci podán návrh na zastavení exekuce“ (k podání tohoto návrhu došlo dne 11. 1. 2019). Odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení ve spojení s a postupoval tak v rozporu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2010, Cpjn 201/2009, uveřejněné pod číslem 48/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. , usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2017, sp. zn. , a dalšími rozhodnutími. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu a rovněž usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil „odvolacímu soudu“ k dalšímu řízení, zároveň aby odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí soudního exekutora i odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podala k tomu oprávněná osoba (účastnice exekučního řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře opakovaně vysvětlil, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. ).

V souvislosti s uvedenými závěry dovolací soud poukazuje na ustanovení větu první (viz dále ), podle kterého lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž důležité je, aby takové právní posouzení bylo významné pro rozhodnutí samotné, tj. aby důvod, proč odvolací soud shledal nárok opodstatněným či neopodstatněným, byl založen právě na takovém právním posouzení (srov.

/§ 1 až 250l/: Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Praktický komentář. ISBN 978-80-7478-986-1., k ustanovení § 241a odst. 1). Z toho vyplývá mimo jiné i požadavek, aby dovolatelem vznesené námitky či důvody byly součástí přezkumu odvolacího soudu, není-li dovolací soud v rámci svého řízení oprávněn přezkoumat nová tvrzení, jimiž se odvolací soud z důvodu jejich neuplatnění nemohl zabývat. Jelikož je z obsahu odvolání, jakož i z rozhodnutí odvolacího soudu, zřejmé, že odvolací soud se námitkou povinné (tj. zda lze provést dražební jednání a vydat rozhodnutí o příklepu za situace, kdy byl ve věci podán návrh na zastavení exekuce) nezabýval, neboť povinná tuto námitku neuplatnila v odvolání proti usnesení soudního exekutora, dovolací soud k téže námitce, na níž napadené usnesení odvolacího soudu nezávisí, nepřihlíží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2019, sp. zn. , usnesení ze dne 29. května 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2016, sp. zn. ).

Jelikož dovolatelka neuvedla žádné jiné skutečnosti, jež by předpoklad přípustnosti dovolání založily, Nejvyšší soud dovolání povinné bez jednání (viz ) podle odmítl. Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení se Nejvyšší soud nemohl zabývat ani případnými vadami exekučního řízení (srov. , podle kterého je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci).

Navrhla-li dovolatelka v dovolání odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu a rovněž usnesení soudního exekutora (viz ), Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , akceptuje takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinné rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), uvedeným návrhem dovolatelky se nezabýval, nutno-li doplnit, že výrok o návrhu na odklad vykonatelnosti je ve vztahu k výroku, jímž se dovolací řízení končí odmítnutím nebo zamítnutím dovolání, výrokem akcesorickým (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2017, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2019

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu