Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2769/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. K., zastoupeného advokátkou, proti povinným 1) J. P., zastoupené advokátem, a  2) Ing. R. P., zastoupenému advokátem,  pro   2.060.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání první povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2005, č. j. -488, takto:

I. Dovolání  se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 2. 2005, č.j. -400, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 k podílu v rozsahu jedné poloviny označených nemovitostí (za nejvyšší podání 1.833.333,30 Kč, na něž započetl složenou jistotu ve výši 1.375.000,- Kč) udělil příklep společnosti B., a. s., a vydražitelce stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání. Předpoklady, které ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), spojuje s udělením příklepu, měl odvolací soud za splněny; zdůraznil, že podání mimořádného opravného prostředku proti exekučnímu titulu je pro posouzení usnesení o příklepu nepodstatné, neboť na jeho vykonatelnost nemá vliv.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla první povinná dovoláním, jímž s odkazem na ustanovení   namítá, že vymáhaná pohledávka „byla zaplacena, a proto zcela zanikla.“ Tím, že Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , zrušil rozhodnutí, jimiž byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost podaná druhým povinným proti usnesení o odmítnutí jeho odvolání proti podkladovému rozsudku, bude – argumentuje dovolatelka – „o základu sporu znovu věcně rozhodováno.“ Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. ), je použití ustanovení (pojmově) vyloučeno a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit toliko ustanovením (nesprávným právním posouzením věci), jímž také dovolatelka správnost rozhodnutí odvolacího soudu poměřuje.

Otázky, které nabídla k přezkumu, shora uvedené znaky nesplňují; odvolací soud je vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí.

Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti (spoluvlastnického podílu k nemovitosti) je rozdělen do několika relativně samostatných fází, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení. V žádné z těchto fází – nařízení výkonu rozhodnutí, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání dražební vyhlášky, prodeji nemovitosti v dražbě a rozvrhu rozdělované podstaty – zákon nepřipouští, aby se soud zabýval tím, zda povinní (popř. jiná osoba) vymáhanou pohledávku (zcela nebo zčásti) zaplatili. Je tomu tak proto,  že zánik práva po vydání exekučního titulu je důvodem zastavení výkonu rozhodnutí ( ), tedy to, že vymáhaný dluh s příslušenstvím byl uhrazen v průběhu  řízení  o  výkon   rozhodnutí   prodejem   nemovitosti, lze zohlednit pouze v řízení o zastavení (nařízeného) výkonu (zahájeného na návrh nebo i bez návrhu, ). Jestliže výkon rozhodnutí není zastaven, je provedení dražby v souladu se zákonem, i kdyby byla již vymáhaná pohledávka uhrazena.

Udělení příklepu vydražitelce nebrání probíhající řízení o zmatečnostní žalobě proti usnesení, kterým bylo (pro opožděnost) odmítnuto odvolání druhého povinného proti vykonávanému rozsudku, jinak řečeno, udělení příklepu za této situace nepředstavuje porušení zákona (srov. ). V řízení o zmatečnostní žalobě soud může podle ustanovení nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci, který je následně důvodem pro odložení provedení výkonu ( ); nařízení odkladu ze spisu nevyplývá a ani první povinná nic takového netvrdí. Očekávání, které dovolatelka spojuje s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , je mylné. Zrušením usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2003, č.j. -30, jímž byla žaloba pro zmatečnost podaná proti usnesení téhož soudu (z 6. 3. 2003, č.j. -60), kterým bylo odmítnuto odvolání druhého povinného proti podkladovému rozsudku, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2004, č.j. -51, jímž bylo toto rozhodnutí potvrzeno, se projednání věci samé, tj. toho, o čem jako o meritu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 2. 8. 1993, sp. zn. , neotvírá; v řízení o zmatečnostní žalobě bude soud toliko posuzovat důvodnost žaloby podané podle ustanovení , tj. skutkové a právní závěry týkající se včasnosti odvolání druhého povinného.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O  nákladech   dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (oprávněnému, případně dalším účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2008

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu