Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4097/2017-171

20 Cdo 4097/2017-171

U S N E S E N Í

J. S.

M. G.

, a 2)

J. G.

, zastoupeným Mgr. Ivetou Horáčkovou, advokátkou se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici č. 166/14, pro 1 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2017, č. j -86, takto:

Dovolání povinných

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Nejvyšší soud dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2017, č. j -86, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání v části, v níž směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. září 2016, č. j. -64, kterým zamítl návrh povinných ze dne 29. července 2016 na odklad exekuce, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [ ], a v části, v níž směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. září 2016, č. j. -64, kterým zamítl návrh povinných ze dne 29. července 2016 na zastavení exekuce, nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. , která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Těmto požadavkům odvolatelé nedostáli, ač zastoupeni advokátem, na uvedení předpokladů přípustnosti dovolání zcela rezignovali.

Dovolatelé v dovolání sice popisují vývoj exekučního a nalézacího řízení a odkazují na ustanovení a , aniž by ovšem blíže specifikovali otázku hmotného nebo procesního práva, jejímž řešením by se měl dovolací soud zabývat a zda tato byla odvolacím soudem vyřešena odchylně od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, eventuálně od jaké, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Jejich obsáhlá vesměs popisná argumentace nezakládá žádnou relevantní otázku k řešení, a to ani pokud jde o námitku, podle které měl být exekucí, jež je vedena pro pohledávku náležející do společného jmění, nesprávně postižen majetek povinných, který do společného jmění nespadá. I kdyby tato námitka byla dovolateli vymezena zákonem předvídaným způsobem, nemůže založit přípustnost jejich dovolání, neboť v daném případě zní příslušný exekuční titul, na základě kterého byla předmětná exekuce nařízena, na oba povinné společně a nerozdílně. Za této situace je tak možné postihnout nejen majetek náležející do společného jmění spoluvlastníků, ale také i výlučný majetek kteréhokoliv z nich.

Výše zmíněný nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Dovolatelé v dovolání dále navrhují odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že

jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.

S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem povinných na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu nezabýval.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 10. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu