Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2488/2013

U S N E S E N Í

J. T.

1/ JUDr. Ing. P. P.

,

Ph. D.

, zastoupenému JUDr. Evou Danielou Růžičkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Bulharská 588/1, PSČ 101 00,

2/ Československé obchodní bance, a. s.

, se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350 a

3/ H E R B S T akciová společnost

, se sídlem v Ústí nad Labem, Ve stromkách 196/3, PSČ 400 01, identifikační číslo osoby 00526835, o zaplacení částky 104.100,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2013, č. j. -288, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 10. listopadu 2011, č. j. -241, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 17. dubna 2012, č. j. -263, Obvodní soud pro Prahu 6:

1/ Uložil prvnímu žalovanému zaplatit žalobci částku 31.230,- Kč (bod I. výroku).

2/ Zamítl žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal vůči druhému žalovanému zaplacení částky 72.870,- Kč (bod II. výroku).

3/ Zamítl žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal vůči třetímu žalovanému zaplacení částky 104.100,- Kč (bod III. výroku).

4/ Zamítl žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal vůči prvnímu žalovanému zaplacení dalších 72.870,- Kč (bod VI. výroku).

5/ Rozhodl o nákladech řízení (bod IV. výroku).

6/ Uložil prvnímu žalovanému zaplatit soudní poplatek za žalobu (bod V. výroku).

K odvolání žalobce a prvního žalovaného Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem:

1/ Zastavil řízení o odvolání žalobce proti vyhovujícímu bodu I. výroku rozsudku soudu prvního stupně (první výrok).

2/ Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku tak, že žalobu vůči prvnímu žalovanému zamítl i ohledně částky 31.230,- Kč (druhý výrok).

3/ Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých bodech II., III. a VI. výroku a v té části bodu VII. výroku, kterou soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a druhým a třetím žalovaným (druhý výrok).

4/ Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu V. výroku tak, že povinnost k úhradě soudního poplatku se prvnímu žalovanému neukládá (druhý výrok).

5/ Rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů mezi žalobcem a prvním žalovaným (třetí výrok).

6/ Rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobcem a druhým a třetím žalovaným (čtvrtý výrok).

Proti druhému až čtvrtému výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezil tak, že se domnívá, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, uplatňuje dovolací důvod dle , (dále též jen „“) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodů 1. a 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle ustanovení , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Ustanovení pak určuje, že dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (), o přistoupení dalšího účastníka () a o záměně účastníka ().

To, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ani v režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu

Žádost, aby „vyřešená právní otázka v této věci byla dovolacím soudem posouzena jinak“ významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ).

Tomuto požadavku dovolatel v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nedostál.

Nejvyššího soudu proto dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srov. shodně i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. srpna 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu