Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2484/2019

24 Cdo 2484/2019-156

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph. D., ve věci E. F., narozené dne XY, bytem v XY, omezené ve svéprávnosti, zastoupené J. M., advokátkou se sídlem v XY, jako procesním opatrovníkem, za účasti L. M., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Mariem Hanákem, advokátem se sídlem v Ostravě, Matiční č. 730/3, a M. F., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Stanislavem Strakošem, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, 1. máje č. 741, o změnu opatrovníka, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání M. F. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2019 č.j. -118, takto:

I. Dovolání M. F. seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání M. F. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.1.2019 č.j. -118 není přípustné podle ustanovení , neboť odvolací soud postupoval při výběru vhodného opatrovníka zletilé osoby omezené ve svéprávnosti v souladu s výslovným zněním ustanovení a , , ve znění pozdějších předpisů, z nichž – jak ostatně připouští sám dovolatel – nelze „automaticky“ dovodit, že opatrovníkem osoby omezené ve svéprávnosti má být (přednostně) jmenován někdo z rodičů. Citovaná ustanovení mj. předpokládají, že „při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance“ a jeho potřebám, a že opatrovníkem soud jmenuje „zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna“. V tomto směru odvolací soud učinil náležitá skutková zjištění, která odpovídajícím způsobem právně posoudil.

V této souvislosti Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil (srov. například usnesení ze dne 19.5.2014 sp. zn. a ze dne 29.7.2014 sp. zn. ), že přípustnost dovolání podle ustanovení nemůže založit otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona. Obdobně Nejvyšší soud již při posuzování zásadního právního významu napadeného rozhodnutí v procesním režimu ve znění účinném do 31.12.2012 vyložil (srov. usnesení ze dne 28.5.2014 sp.zn. a předtím například rozsudek ze dne 12.12.2013 sp.zn. a usnesení ze dne 29.1.2001 sp.zn. , ze dne 30.5.2006 sp.zn. , ze dne 24.5.2007 sp.zn. a ze dne 10.12.2009 sp.zn. ), že rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti. Tento závěr lze plně vztáhnout i na právní úpravu ve znění účinném od 1.1.2013.

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nejsou způsobilé námitky,kterými dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení , a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení [polemizuje-li se skutkovými zjištěními odvolacího soudu (a soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se ztotožnil), a vytýká-li odvolacímu soudu, že nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatele v projednávané věci významné pro úsudek, „kdo z případných opatrovníků má vhodnější předpoklady pro výkon funkce opatrovníka“].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání M. F. proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu