Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1188/2025

25 Cdo 1188/2025-103

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci oprávněné: Národní rozvojová banka, a.s., IČO 44848943, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, zastoupená Mgr. Martinem Štuksou, advokátem se sídlem Kaplická 1037/12, 140 00 Praha 4, proti povinným: 1.J. H., zastoupený JUDr. Richardem Čičkem, advokátem se sídlem Na baště sv. Ludmily 252/3, 160 00 Praha 6, 2. J. K., zastoupený Mgr. Ondřejem Lukášem Machalou, LL.M., MBA, advokátem se sídlem Na dědinách 733/22, 141 00 Praha 4, 3. K. L., o žalobě pro zmatečnost podané 2. povinným, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání 2. povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. -46, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. V posuzované věci je vedena exekuce prodejem zástavy (druhá fáze řízení o soudním prodeji zástavy) ve spoluvlastnictví povinných.

2. Soudní exekutorka JUDr. Jana Tvrdková, Exekutorský úřad Praha 4, usnesením ze dne 8. 6. 2022, č. j. 095 Ex 764/18-160, rozhodla, které nemovité věci včetně jejich příslušenství jsou předmětem exekuce, stanovila jejich příslušenství i výslednou cenu. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, sp. zn. .

3. Druhý povinný žalobou pro zmatečnost napadl výše uvedená usnesení. Dovolával se zmatečnostních důvodů podle a g), odst. 3 a odst. 4 s odkazem na , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. -23, tuto žalobu pro zmatečnost zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení (rozhodl poté, kdy usnesením ze dne 2. 1. 2023, č. j. -15, vyloučil řízení o žalobě pro zmatečnost k samostatnému řízení).

4. K odvolání 2. povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. -46, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zamítavém výroku a v nákladovém výroku jej změnil tak, že se o náhradě nákladů řízení nerozhoduje. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podle a ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (dále jen „ “) je v exekučním řízení žaloba pro zmatečnost přípustná pouze podle , což v daném případě splněno není. K námitce 2. povinného, že probíhající řízení není řízením exekučním, ale jen druhou fází řízení o soudním prodeji zástavy, odvolací soud uvedl, že v druhé fázi daného řízení jde o výkon rozhodnutí a tuto problematiku je nutno posuzovat podle a násl. , , a násl. a a násl. exekučního řádu a v řízení o žalobě pro zmatečnost, jde-li o výkon rozhodnutí (exekuci), podle Z toho vyplývá, že zmatečnost je nutno posoudit pouze podle a násl. a nikoli podle a z. ř. s.

5. Usnesení odvolacího soudu napadl 2. povinný dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny. Formuluje velké množství podrobných otázek, jejichž podstata spočívá v řešení právní otázky, zda žaloba pro zmatečnost podaná zástavním dlužníkem proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení o prodeji zástavy, má být posuzována podle z. ř. s. Poukazuje na § 29 z. ř. s., z něhož podle něj vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy je žaloba pro zmatečnost přípustná, neboť toto ustanovení je třeba aplikovat jako lex specialis. Má za to, že zástavní dlužníci nemají možnost bránit svá práva v I. ani ve II. fázi soudního prodeje zástavy a musí strpět neústavní procesní postavení povinných v exekučním řízení (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , , , , , , , a Ústavního soudu sp. zn. ). Namítá rovněž vady řízení, které spatřuje v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí (odvolací soud potvrdil a změnil neexistující výroky I a II usnesení soudu prvního stupně - odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , ), zmatečnosti (v exekuční věci rozhodovala vyloučená soudkyně - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a ) a v jiných vadách řízení (porušení dispoziční zásady - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , , a Ústavního soudu sp. zn. , , ). Navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu (případně zrušení rozhodnutí obou soudů) a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení a současně navrhl odklad právní moci tohoto rozhodnutí.

6. Oprávněná ve vyjádření poukázala na to, že dovolání není přípustné, podrobně se zabývala nedůvodností argumentů dovolatele a ztotožnila se s rozhodnutím odvolacího soudu. Navrhla odmítnutí nepřípustného dovolání s tím, že rámec otázek položených 2. povinným pro dovolací přezkum dalece přesahuje rozsah dovolacího řízení.

7. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „ “) a jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ve smyslu , shledal, že dovolání 2. povinného není přípustné.

8. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

9. Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

10. Dovolatel předkládá otázku, zda žaloba pro zmatečnost podaná zástavním dlužníkem proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení o prodeji zástavy má být posuzována podle z. ř. s. Podle ustanovení e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení . Vzhledem k tomu, že ve vztahu k žalobě pro zmatečnost "nestanoví jinak", vyplývá z věty druhé za středníkem , že v exekučních věcech je žaloba pro zmatečnost přípustná jen z důvodu uvedeného v ustanovení , tedy jen proti rozhodnutím, jimiž odvolací soud nerozhodl věcně. Jejím důvodem může být jen skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno; v řízení o žalobě pro zmatečnost soud proto posuzuje správnost závěrů odvolacího soudu o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení; žaloba není důvodná jen tehdy, jsou-li tyto závěry po skutkové a právní stránce v souladu se zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006 sp. zn. ).

11. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že podle exekučního řádu a věty druhé lze žalobu pro zmatečnost v rámci vykonávacího (exekučního) řízení podat pouze v případech taxativně vymezených v (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. ). Tento závěr je zcela v souladu jak se zněním zákonných ustanovení, tak s judikaturou. Je nepochybné, že rozhodnutí napadená dovolatelem zmatečnostní žalobou byla vydána v exekučním řízení, přičemž se nejedná o rozhodnutí uvedená v Nelze proto nic vytknout právnímu závěru odvolacího soudu, který ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že dovolatelem podaná žaloba pro zmatečnost není přípustná.

12. Otázkou použití ustanovení § 29 z. ř. s. v řízení o žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení se dovolací soud již zabýval v usnesení ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. (v jiné věci dovolatele). Uzavřel, že § 29 z. ř. s. na daný případ nedopadá, neboť upravuje pouze rozsah přezkumu rozhodnutí, která podle jiných zákonných ustanovení lze napadnout žalobou pro zmatečnost, avšak samo toto ustanovení nevymezuje, která rozhodnutí mohou být žalobou pro zmatečnost napadena. Dovolací soud připomíná, že zákon o zvláštních řízeních soudních v zakotvuje základní odchylku, jíž se odlišují řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost ve zvláštních řízeních soudních od těch upravených pro řízení sporná. V těch zvláštních řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, není soud vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí žalobou na obnovu řízení či pro zmatečnost. Smyslem tohoto ustanovení a důvodem jeho systematického včlenění do obecné části z. ř. s. je vyjádření základního rysu, jímž se odlišuje způsob projednání a rozhodnutí žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost ve zvláštním řízení soudním, jež lze zahájit i bez návrhu, od způsobu projednání a rozhodnutí v řízení sporném, který spočívá v tom, že soud není vázán mezemi, ve kterých se účastník domáhá přezkoumání rozhodnutí, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu. Z textu ustanovení z. ř. s. nevyplývá, ani jeho výkladem nelze dojít k závěru, že by zakládalo přípustnost podání žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí odvolacího soudu v exekučním řízení (druhé fázi řízení o soudním prodeji zástavy), které je možno zahájit pouze na návrh zástavního věřitele ( z. ř. s.).

13. Dovolatel pokládá dovolacímu soudu rovněž řadu otázek, na jejichž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu založeno [např. zda může zástavní dlužník prostřednictvím žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutím soudů v soudním prodeji zástavy (I. a II. fáze) v rámci své obrany zpochybnit i skutečnosti, jež byly rozhodné pro vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, a které soudy v důsledku zmatečnosti řízení a postupu soudů nezohlednily, zda má zástavní dlužník (odlišný od obligačního dlužníka) po právní moci II. fáze soudního prodeje zástavy ve formě výkonu rozhodnutí (exekuční řízení) možnost podat žalobu na obnovu řízení soudního prodeje zástavy, která je dle § 29 z. ř. s. výslovně přípustná, v jakém nalézacím řízení má zástavní dlužník právo uplatnit námitky proti zmatečnosti postupu soudů či soudních exekutorů v soudním prodeji zástavy nebo polemika ohledně procesního postavení zástavních dlužníků a nemožnosti jejich obrany v řízení o soudním prodeji zástavy]. Přípustnost dovolání podle však může založit jen taková otázka, na níž byl výrok odvolacího soudu z hlediska právního posouzení založen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. ).

14. Způsobilým dovolacím důvodem není ani poukaz na vady řízení (nepřezkoumatelnost, porušení dispoziční zásady řízení) neboť k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (je-li jimi řízení skutečně postiženo), dovolací soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. věta druhá ), což není tento případ. Nejvyšší soud pak ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že přípustnost dovolání podle nemůže založit otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona (viz např. usnesení ze dne 19. 5. 2014, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , či ze dne 31. 1. 2020, sp. zn. ).

15. Z těchto důvodů není dovolání přípustné, a proto je dovolací soud podle odmítl.

16. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad právní moci napadeného usnesení za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání ve lhůtě přiměřené pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci rozhodnutí.

17. O náhradě nákladů vzniklých oprávněnému v tomto dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 6. 2025

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu