Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5410/2017

-426

USNESENÍ

a) V. M.

, narozený XY, a

b) J. Č.

, narozený XY, oba bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem Lucemburská 1599/13, Praha 3, proti žalované:

M. Š.

, narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem Mánesova 752/10, Praha 2, o 1.149.977 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2017, č. j. -370, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2017, č. j. -370, není přípustné, neboť uplatněné námitky nenaplňují podmínky stanovené v

Ve sporu o náhradu škody způsobené stavební činností žalované na sousední nemovitosti ve vlastnictví žalobců dovodil odvolací soud odpovědnost žalované za škodu podle , , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť porušila povinnosti souseda ve smyslu obč. zák. tím, že neprovedla dostatečná zajišťovací opatření na vlastním pozemku při jeho úpravách (odkázal přitom na stanoviska a rozhodnutí Nejvyšších soudů publikovaná pod č. 37/1985 a č. 78/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“); na tom nic nemění okolnost, že žalovaná prováděla stavební práce na základě rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1, odbor výstavby. Soud vyšel ze zjištění, že vlivem těchto prací se na sousedních nemovitostech objevily trhliny v klenbách a stropech a odtrhlo se nároží domu; podle odborné expertízy se tak stalo z 90-95 % v důsledku stavebních (především demoličních) prací prováděných žalovanou.

Dovolatelka podrobně popisuje průběh celé záležitosti v části dovolání označené jako chronologie případu a vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal se všemi provedenými důkazy a že akceptoval neprovedení některých navržených důkazů soudem prvního stupně. Příčinnou souvislost mezi stavebními pracemi na nemovitosti dovolatelky a škodou na sousedních nemovitostech žalobců ovšem vzaly soudy nižších stupňů za prokázanou s ohledem na výsledky několika znaleckých posudků. Správnost těchto skutkových zjištění nepodléhá dovolacímu přezkumu vzhledem k zákonným limitům mimořádného opravného prostředku (srov. a a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný pod C 1025 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále též jen „Soubor“, či usnesení téhož soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. , Soubor C 9712). Přípustnost dovolání nemůže založit ani výhrada k neprovedení důkazů, neboť soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení, je však povinen vyložit, z jakých důvodů takový důkaz neprovede, neboť provedení důkazů záleží na jeho hodnocení ( ), které důkazy jsou nezbytné, a zda a nakolik je potřebné dokazování doplnit (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. , Soubor C 5978, usnesení téhož soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. , a rozsudek ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. ).

Rozsudek odvolacího soudu je pak v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu i v otázce odpovědnosti za škodu způsobenou na sousední nemovitosti povolenou či dokonce zákonem nebo rozhodnutím uloženou činností (srov. odvolacím soudem odkazovaná rozhodnutí č. 37/1985 a č. 78/2003 Sbírky). Obdobně též v rozsudku ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , Soubor C 15616, Nejvyšší soud vyložil, že ani objektivní odpovědnost provozovatele provozní činnosti není vyloučena okolností, že plní povinnosti uložené mu orgánem veřejné moci (ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. ). V této souvislosti lze poukázat i na ustanovení § 420a odst. 1 obč. zák., podle nějž každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. Podle odst. 2 písm. c) tohoto ustanovení škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. I v rámci této objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou na sousední nemovitosti bez ohledu na porušení právní povinnosti a zavinění je bez významu, zda škůdce dodržel povinnosti uložené mu rozhodnutím orgánu veřejné moci.

Konečně ani námitka dovolatelky, že její odpovědnost je vyloučena tím, že zabezpečovacími stavebními pracemi odvracela přímo hrozící nebezpečí (§ 418 obč. zák.), nemůže založit přípustnost dovolání, neboť napadené rozhodnutí na řešení této otázky nestojí, přičemž ze skutkových zjištění soudu prvního stupně nevyplynulo, zda tu skutečně přímo hrozící nebezpečí existovalo, jaké bylo intenzity a zda je nebylo možno odvrátit jinak.

Protože žádný z uplatněných dovolacích důvodů nezaložil přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení bude pokračovat před soudem prvního stupně a o všech nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (srov. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 4. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu