Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 470/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

I.

1. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 27. 4. 2006, č. j. -35, kterým byla zamítnuta žaloba o vydání pozemku parc. č. 1843/1 v obci a k. ú. P. Žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

2. Předmětem řízení byla restituční žaloba obce podle , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (podaná poté, co již bylo rozhodnuto o určení vlastnictví ČR prvostupňovým soudem pod sp. zn. s právní mocí dne 11. 5. 2005). Odvolací soud dovodil, že v důsledku smluvního odevzdání pozemku dne 25. 1. 1974 Českému ovocnářskému a zahrádkářskému svazu do trvalého užívání tu platí výluka z obecních restitucí, stanovená v (ke dni účinnosti existovalo trvalé užívání jiné než státní organizace, nejde o věci uvedené v cit. zák.).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které opíral o přípustnost pro otázku zásadního právního významu a jeho důvodnost spatřoval v nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel vymezil právní otázky tak, že je 1) třeba vyložit pojem „hospodaření“ podle se zřetelem nejen na užívání pozemku, ale i na fakt, že žalobce zůstával nadále jeho správcem. Kromě toho 2) smlouva z roku 1974 byla na straně MěstNV v P. podle něj uzavřena neoprávněným „nonsubjektem“. Dovolatel žádal, aby Nejvyšší soud zrušil oba rozsudky nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

II.

5. Dovolání je podáno ve lhůtě prostřednictvím advokáta ( , ) a opřeno o přípustnost podle , odst. 3 , tedy o přípustnost pro otázku zásadního právního významu napadeného rozsudku. Důvod dovolání byl spatřován v naplnění (nesprávné právní posouzení věci).

6. Ustanovení , jež považuje i dovolací soud za relevantní, je již výše citováno. Zbývá tu – opět ve shodě s odvolacím soudem – konstatovat, že ve věci nebylo tvrzeno, že by pozemek spadal do tzv. historického majetku obcí. Proto nepřicházela v úvahu aplikace zákona o obecních restitucích, na který se v ustanovení in fine odkazuje.

7. Byl-li tvrzen restituční titul obce podle , pak ani v tomto ohledu nelze dovolacím tvrzením (1) přiznat oprávněnost. Hovoří-li se tamtéž o „právu hospodaření“, pak zde je v judikatuře jasno. Toto pojmové spojení Nejvyšší soud opakovaně (sp. zn. , , , první z judikátů publikován v Souboru rozhodnutí NS, sv. 23, C 1605) vyložil tak, že se preferuje skutečné hospodaření, tedy fakticita, nikoli právní konsekvence termínu (přenechání věci jiné osobě do užívání).

Ostatně - obdobně interpretoval „právo hospodaření“ i Ústavní soud v nálezu sp. zn. (Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, č. 131).

Restituční nárok města P. tedy nelze v posuzované věci dovodit.

8. Marginálně, mimo rámec dovolacího přezkumu (tvrzení (2) jsou nová, odvolací soud se jimi nezabýval), není důvodu přisvědčit ani argumentaci o „nonsubjektu“ MěNV v P. v roce 1974 při kontraktaci. Při uzavírání tehdy běžné hospodářské smlouvy jednal národní výbor za stát (srov. , o národních výborech, o oblastech samostatné působnosti NV, a násl. o rozhodování NV a jejich zastupování atd.).

9. Odvolací soud tedy posoudil pro věc určující právní otázky z hlediska hmotného práva správně. Otázky již byly Nejvyšším soudem řešeny a nevykazují ve smyslu judikatorní kontradikce. Podmínky přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku ( ) tedy nejsou splněny a Nejvyšší soud žalobcovo dovolání odmítá ( věta první, ).

10. Žalovanému nevznikly v řízení před dovolacím soudem žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 24. září 2007

JUDr. Ludvík  D a v i d , CSc., v. r.

předseda senátu