Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 103/2026 - 40

-41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobce: B. A., zast. opatrovníkem Mgr. Dmytro Krasovským, advokátem, se sídlem Krupská 30/26, Teplice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2026, č. j. OAM468/VLVL17VL16Z2026, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě  pobočky v Olomouci ze dne 21. 5. 2026, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce advokátovi Mgr. Dmytru Krasovskému se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za opatrovnictví žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši 10.140 Kč. Tato částka bude opatrovníkovi žalobce vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Náklady opatrovnictví žalobce nese stát.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 4. 2026, č. j. OAM-468/VL-VL17-VL16-Z-2026, podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zajistil žalobce v zařízení pro zajištění cizinců a ve smyslu stanovil dobu trvání zajištění do 5. 8. 2026, neboť žádost o udělení mezinárodní ochrany podal v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že tak učinil pouze s cílem vyhnout se hrozícímu správnímu vyhoštění.

[2] Krajský soud v Ostravě  pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 21. 5. 2026, č. j. , uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil. V odůvodnění tohoto rozsudku uvedl, že bezpečnostní situace na Ukrajině představuje v současné době překážku vycestování jejích státních příslušníků dokonce i v případech, kdy jim bylo uloženo správní vyhoštění. Ukrajinští státní občané se proto s ohledem na probíhající válečný konflikt na Ukrajinu nenavrací. Za tohoto stavu věci nemohlo zajištění žalobce učiněné podle vést k naplnění svého účelu a lze jej považovat za svévolné, neboť je od počátku zřejmé, že hrozba vyhoštění není reálná či jsou o ní zásadní pochybnosti. Krajský soud opřel tyto své úvahy o dlouhodobou a ustálenou judikaturu správních soudů a konstatoval, že z rozhodnutí žalovaného nevyplývají žádné skutečnosti svědčící o jejím překonání.

[3] Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž navrhl jeho zrušení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí.

[4] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a pověřená zaměstnankyně stěžovatele, která jej v tomto řízení zastupuje, má v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[5] Kasační stížnost byla podána ve věci, v níž před krajským soudem rozhodovala specializovaná samosoudkyně, a proto se musel Nejvyšší správní soud dále zabývat otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, jinak by ji podle odmítl jako nepřijatelnou.

[6] O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně, 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon, tj. Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní otázky řešené dosud správními soudy jednotně, 4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy, pokud a) krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, b) krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS, ve světle odstavce 52 usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS).

[7] Podle stěžovatele byla zohledněna pobytová historie žalobce, jeho osobní poměry a učiněn zákonný závěr o naplnění důvodů pro jeho zajištění podle , o čemž svědčí jeho svévolné opuštění pobytového střediska po propuštění ze zajištění i jeho aktuální neznámý pobyt. Podle judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v případě uložení trestu vyhoštění trestním soudem není předem vyloučena možnost jeho realizace a vydání na Ukrajinu. Proto není automaticky vyloučena ani případná realizace správního vyhoštění a krajský soud pochybil, když učinil kategorický závěr o nemožnosti takového postupu a rozhodnutí o zajištění zrušil. Naproti tomu žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti, které sepsal jeho opatrovník, poukázal na riziko nelidského zacházení, mučení a případně smrti v případě realizace správního vyhoštění, které by mu hrozilo ze strany ukrajinských státních orgánů mobilizujících osoby s brannou povinností do armády za účelem jejich účasti na válečném konfliktu.

[8] Ke kasační argumentaci stěžovatele lze uvést, že Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že cílem zajištění podle je zabránit tomu, aby se cizinec účelovou žádostí o mezinárodní ochranu vyhnul realizaci správního vyhoštění (srov. například rozsudek ze dne 28. 6. 2017, č. j. -48). Současně však dovodil, že o zajištění nelze rozhodnout, nebudeli pravděpodobně možné tento zákonný účel uskutečnit; v takovém případě musí být cizinec ze zajištění propuštěn (srov. rozsudek ze dne 10. 3. 2016, č. j. -29, a judikatura v něm citovaná; či rozsudek ze dne 31. 7. 2013, č. j. -124, č. 2936/2013 Sb. NSS). Z navazující judikatury k situaci na Ukrajině po zahájení ruské agrese dne 24. 2. 2022 pak vyplývá, že je třeba respektovat čl. 2 a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a zásadu nonrefoulement (srov. rozsudek ze dne 14. 4. 2022, č. j. -24, č. 4344/2022 Sb. NSS), že bezpečnostní situace na Ukrajině představuje překážku vycestování (srov. rozsudek ze dne 7. 9. 2023, č. j. -35, a usnesení ze dne 27. 5. 2026, č. j. -23) a že ukrajinští státní příslušníci se s ohledem na probíhající válečný konflikt na Ukrajinu nenavrací, jak vyplývá z usnesení ze dne 11. 2. 2025, č. j. -69, a tam citované judikatury, z nichž vycházel krajský soud v napadeném rozsudku. Rozhodovací činnost trestních soudů a Ústavního soudu ve vztahu k ukládání trestu vyhoštění ukrajinským státním občanům a možnosti jeho realizace se vztahuje k oblasti trestního práva, které řeší nejzávažnější případy protiprávních jednání, a proto nemůže zpochybnit dlouhodobou a ustálenou judikaturu o překážce vycestování ve vztahu k těmto cizincům pro oblast správního práva.

[9] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že krajský soud rozhodl zcela v souladu s právními předpisy a ustálenou judikaturou správních soudů, od níž Nejvyšší správní soud neshledal v dané věci žádný důvod se odchýlit. Krajský soud se nedopustil ani jiného hrubého pochybení, které by vyžadovalo zásah Nejvyššího správního soudu. Ten proto podle kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, neboť svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s větou první ve spojení s (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, sp. zn. , část III. 4.). Stěžovatel v tomto řízení úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu svých nákladů. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že procesně úspěšnému žalobci nevznikly žádné náklady. Proto Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[11] Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2026, č. j. -27, byl žalobci z důvodu jeho neznámého pobytu ustanoven opatrovníkem advokát Mgr. Dmytro Krasovskyj. Tomuto opatrovníku náleží mimosmluvní odměna a hotové výdaje, které v tomto případě platí stát ( ve spojení s a ). Odměna za opatrovnictví advokátem za řízení o kasační stížnosti byla určena podle , d) ve spojení s a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a to za dva úkony právní služby poskytnuté žalobci v řízení o kasační stížnosti (převzetí a příprava zastoupení a sepis vyjádření ke kasační stížnosti) po 4.620 Kč, což je celkem 9.240 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) činí podle advokátního tarifu za každý z těchto dvou úkonů právní služby 450 Kč, což je celkem 900 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů za opatrovnictví žalobce v řízení o kasační stížnosti v celkové výši 10.140 Kč bude ustanovenému opatrovníkovi vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2026

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu