Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 159/2025-149

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobkyně: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A

bytem Adresa žalobkyně A

b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B

bytem Adresa žalobkyně B

obě zastoupené advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o poskytnutí informací, o odvolání žalobkyň do usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. –140,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , nepřerušuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , nepřerušuje.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2024 domáhají na žalované coby její společnice poskytnutí informací podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/.

2. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že řízení se dle , (dále jen „“), do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. přerušuje.

3. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dle jeho zjištění u Městského soudu v Praze je vedeno řízení pod sp. zn. , jehož předmětem je vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě žalované konané dne 10. 10. 2023, jimiž byli jmenováni tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem právnická osoba do funkce jednatelů žalované (dále též „vedlejší řízení“). Soud prvního stupně konstatoval, že jsou dány důvody pro přerušení řízení, neboť ve vedlejším řízení je řešena otázka platnosti usnesení valné hromady žalované, kdy bude-li žaloba úspěšná a soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady, jímž byli jednatelé jmenováni do funkce, má takové rozhodnutí zásadní vliv i na řízení u zdejšího soudu. Žalobkyně by se tak domáhaly poskytnutí informací po osobě, která jednatelem není, a žaloba, jíž se u zdejšího soudu žalobkyně domáhají poskytnutí informací, by tak byla předčasná. V případě zamítnutí žaloby ve vedlejším řízení bude v tomto řízení pokračováno s tím, že bude postaveno na jisto, že zde je osoba oprávněná za žalovanou jednat a že žalobkyně se tak se svojí žádostí o poskytnutí informací obrátily na osobu oprávněnou jim požadované informace sdělit.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Odvolatelky namítají nesprávnost napadeného rozhodnutí, které způsobí průtahy v řízení. Soud prvního stupně se mýlí v právním posouzení věci, pokud má za to, že by měl posuzovat platnost volby jednatelů. V tomto řízení se domáhají coby společnice žalované poskytnutí informací. Přestože se domnívají, že jednatelé nebyli zvoleni platně, nic to nemění na tom, že řádně požádaly o poskytnutí informací toho, koho měly a způsobem, jakým měly učinit. Z konstantní judikatury soudů, včetně Nejvyššího soudu, vyplývá, že dokud není vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, je třeba považovat takové rozhodnutí za platné, k čemuž odkazují např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. , či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. . Dále namítají důležitost včasného poskytnutí požadovaných informací, kdy postupem času budou požadované informace ztrácet na své hodnotě, jelikož pouze informace poskytnuté společníkovi v přiměřené lhůtě od žádosti umožní společníkovi vykonávat řádně jeho společnická práva. Není proto důvod vyčkávat na pravomocné rozhodnutí soudu ve vedlejším řízení, kdy vedlejší řízení je toliko důvodem pro ustanovení procesního opatrovníka žalované, neboť je sporné, kdo je oprávněn zastupovat žalovanou a udělovat jejím jménem plnou moc právnímu zástupci.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

7. Institut přerušení řízení upravený ve výše citovaném ustanovení dopadá na situace, kdy probíhá jiné řízení, v němž je řešena dílčí otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v jeho posuzovaném sporu a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám ( ).

8. K výkladu citovaného ustanovení je rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ustálena v závěru, že:

- ustanovení neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na uvážení soudu, zda řízení přeruší;

- důvody k přerušení řízení podle jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tedy v tom, aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát;

- smyslem ustanovení je zajistit hospodárnost řízení. Soud by měl tudíž posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám;

- při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží.

9. Za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. usnesení ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. , ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. , ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. , ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. , ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. , či ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. .

10. Z obsahu předloženého spisu a z informačního systému justice.cz vyplývá, že předmětem vedlejšího řízení je otázka ne/platnosti usnesení valné hromady žalované konané dne 10. 10. 2023. Vedlejší řízení není dosud pravomocně skončeno.

11. Odvolací soud přisvědčil odvolací námitce žalobkyň, jelikož soud prvního stupně pomíjí, že dokud nebude řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pravomocně skončeno, je třeba usnesení valné hromady žalované považovat za platné. A pokud by i ve vedlejším řízení soud (následně) vyslovil neplatnost usnesení valné hromady žalované, nelze zásadně považovat jednatele zvolené na napadené valné hromadě žalované za osoby neoprávněné za žalovanou do té doby jednat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. , ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. , ze dne 21. března 2018, sp. zn. , ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. , či ze dne 30. srpna 2022, sp. zn. ).

12. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že ve vedlejším řízení není řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí soudu v nadepsaném řízení; důvod pro přerušení řízení podle tudíž dán není.

13. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že se řízení do skončení vedlejšího řízení nepřerušuje.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ve spojení s část věty před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.