Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 920/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. I., zastoupeného Mgr. Patrikem Bauerem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Chelčického 97/1, PSČ 430 01, proti žalované IBL CZ a. s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 568/92, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 49905643, zastoupené Mgr. Janem Lehovcem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1586/4, PSČ 110 00, o zaplacení 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2014, č. j. -177, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 10. prosince 2013, č. j. -164, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem přerušil řízení podle , (dále jen „“), až do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. .

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 . Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Závěr odvolacího soudu, podle něhož byl soud prvního stupně oprávněn řízení v projednávané věci přerušit, neboť ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. bude řešena otázka významná pro rozhodnutí soudu v projednávané věci – určení nicotnosti rozhodnutí jediného akcionáře žalované (jímž byl v rozhodné době dovolatel) ze dne 16. května 2011, kterým byla schválena výplata dividendy v celkové výši 7.650.000,- Kč jedinému akcionáři (zaplacení jejíhož nedoplatku se dovolatel domáhá v projednávané věci) – je plně v souladu s a s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. důvody usnesení ze dne 6. června 2013, sp. zn. , usnesení ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. , či usnesení ze dne 27. května 2015, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

Nejvyšší soud připomíná, že dovolací soud může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2015, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. ). O takový případ v projednávané věci nejde.

Nejvyšší soud dodává, že při posuzování přípustnosti dovolání nemohl přihlédnout k podání dovolatele ze dne 4. srpna 2015, neboť změna či doplnění vymezení dovolacího důvodu (a to i formou doplnění nové argumentace) je ve smyslu možná jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání; ta dovolateli uplynula v lednu 2015.

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 8. 2015

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu