Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2289/2015

29 Cdo 2289/2015

U S N E S E N Í

J. K.

Asociace hydroenergetiků – služby s. r. o., v likvidaci

, se sídlem v Králíkách, 5. května 270, PSČ 561 69, identifikační číslo osoby 27521796, zastoupené JUDr. Michalem Svobodou, advokátem, se sídlem v Brně, Berkova 2463/39, PSČ 612 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. ledna 2015, č. j. -130, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti Asociace hydroenergetiků – služby s. r. o., v likvidaci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 8. ledna 2013, č. j. -86, ve znění usnesení ze dne 7. února 2013, č. j. -91, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Asociace hydroenergetiků – služby s. r. o., v likvidaci (dále jen „společnost“), konané dne 2. dubna 2011, kterým bylo rozhodnuto o zrušení společnosti s likvidací, jmenování likvidátora a stanovení odměny likvidátora (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., změnil je ve výroku II. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle , neboť dovolatel Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí a která by splňovala některý z předpokladů přípustnosti dovolání, vymezený v posledně označeném ustanovení.

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud chybně posoudil většinu hlasů odevzdaných pro napadená usnesení valné hromady, přehlíží, že – jak plyne ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů – podle společenské smlouvy (článek X., bod 7) postačovalo k přijetí usnesení valné hromady dosažení tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků; překročení této hranice (tj. odevzdání více než tří čtvrtin hlasů) nebylo nutné. Navíc, hlasovalo-li pro přijetí napadených usnesení valné hromady 22 společníků z 29 přítomných společníků, přičemž každý ze společníků měl jeden hlas, bylo odevzdáno více než tři čtvrtiny hlasů. Současně v souladu s článkem X. odst. 8 společenské smlouvy a , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), pro přijetí usnesení byly odevzdány alespoň dvě třetiny hlasů všech společníků; pro hlasovalo 22 společníků z celkového počtu 30 společníků (dvě třetiny = 20 hlasů) [k hlasu 31. společníka, jehož účast zanikla před konáním valné hromady, nelze při určení celkového počtu hlasů přihlížet – srov. , a obch. zák. a obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. , které je, stejně jako ostatní rozhodnutí dále uváděná, veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu].

S ohledem na výše uvedené pak dovolání nečiní přípustným ani otázka, zda je usnesení valné hromady o více záležitostech přijato v případě, není-li pro některou z těchto záležitostí odevzdán dostatečný počet hlasů; pro napadené usnesení valné hromady totiž byly odevzdány jak nejméně tři čtvrtiny hlasů přítomných společníků, tak nejméně dvě třetiny hlasů všech společníků.

Konečně závěr, podle něhož nelze platnost usnesení valné hromady o volbě jednatelů přezkoumávat (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, pro věc rozhodné) jinak, než v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení podle § 131 obch. zák., popř. v rejstříkovém řízení o zápis zvolených jednatelů do obchodního rejstříku, plyne zcela jasně jak ze zákona (§ 131 odst. 8 obch. zák.), tak i ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 92, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2003, pod číslem 177, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2005, pod číslem 120, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2005, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2011, sp. zn. , či obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2013, sp. zn. ).

Poukaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2007, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 55/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je zcela nepřípadný, neboť v označeném rozhodnutí se Nejvyšší soud vyjadřoval k důsledkům a přezkumu usnesení valné hromady přijatého v záležitosti nespadající do její působnosti. Jmenování jednatelů do působnosti valné hromady bezesporu spadá [§ 125 odst. 1 písm. f) obch. zák.].

Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání pak Nejvyšší soud poznamenává, že představa dovolatele, podle níž by v případě, že by soud (v řízení podle § 131 obch. zák.) vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o volbě jednatele, bylo nutné v projednávané věci uzavřít, že valnou hromadu svolala neoprávněná osoba, neboť společníci, kteří valnou hromadu svolali, nepožádali nejprve o její svolání platně zvoleného jednatele, je zjevně nesprávná. Nebyl-li zamítnut návrh na zápis jednatele do obchodního rejstříku, popř. nebyla-li dosud vyslovena neplatnost usnesení valné hromady o zvolení jednatele v řízení podle § 131 obch. zák., je třeba na takové usnesení hledět jako na platné (viz výše citovaná judikatura). Požádají-li společníci takto zvoleného jednatele o svolání valné hromady v souladu s § 129 odst. 2 obch. zák., mohou – neučiní-li tak jednatel ve stanovené lhůtě – svolat valnou hromadu sami. Za osoby oprávněné svolat valnou hromadu (která přijala usnesení napadené v projednávané věci) by je zásadně bylo nutné považovat i v případě, že by následně soud vyslovil v řízení podle obch. zák. neplatnost usnesení valné hromady o zvolení jednatele. Proto nebylo na místě v projednávané věci řízení podle přerušit do rozhodnutí soudu o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o volbě jednatelů.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu