Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2277/2011

U S N E S E N Í

Eiger Asset Management AG,

I. Š.

, zastoupené Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168, o 167.860,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2006, č. j. -54, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2006, č. j. -54, a usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 8. 2004, č. j. -24,

se

ruší

a věc

se

vrací

okresnímu soudu

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 8. 2004, č. j. -24, jímž okresní soud nařídil exekuci na majetek povinné. Dospěl k závěru, že námitka nedostatku aktivní legitimace oprávněné není důvodná. Dovodil, že vymáhanou pohledávku původní žalobkyně Investiční a poštovní banky, a. s, Praha 1, které bylo právo přiznáno rozsudkem bývalého Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 16. 6. 1999, sp. zn. 15/4/Cm 60/95, nabyla na základě dohody o narovnání ze dne 24. 10. 2001 mezi Československou obchodní bankou, a. s. na straně jedné, imAGE Alpha, a. s. a IPB Group Holding, a. s. na straně druhé, posledně jmenovaná společnost. Tato ji smlouvou ze dne 11. 2. 2003 postoupila společnosti Eiger Asset Management AG, současné oprávněné. Podpisy jednatelů společnosti postupitele a postupníka byly řádně ověřeny notářem.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním a namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( , občanský soud řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Odvolacímu soudu vytýká, že nedostatečně zjistil skutkový stav věci, že se nezabýval namítaným nedostatkem aktivní legitimace oprávněné a nedostatkem součinnosti ze strany věřitele při plnění závazku. Rovněž odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval námitkou promlčení. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 ).

Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( , , odst. 3, , odst. 2 , , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Ten je dán tím, že odvolací soud posoudil otázku aktivní legitimace oprávněné v rozporu s ustálenou judikaturou.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ).

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle a odst. 4 (shodně též a 2 ) proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen u vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Soudní praxe dovodila, že soukromá , jíž se dokládá přechod práva nebo povinnosti, vyhovuje požadavkům tehdy, jestliže podpisy na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny (legalizovány). Současně, není-li předkládán originál soukromé y, musí být ověřena shoda předkládané kopie s originálem (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 29. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněného pod č. 4/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu z 18. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura čísle 3, ročníku 2005 pod č. 43). Ověřený opis smlouvy (vidimace) s neověřenými podpisy k prokázání přechodu práva z exekučního titulu nestačí, neboť vidimací se soukromé ě vyšší kvalita věrohodnosti neposkytuje.

Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. , dospěl k závěru, že prokázání převodu práva shora popsaným způsobem musí být doloženo u všech postupních smluv předcházejících té poslední

(

srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. ).

Odvolací soud dospěl k závěru, že postupní smlouva uzavřená mezi oprávněnou a její právní předchůdkyní obě náležitosti (vidimaci i legalizaci) splňuje. Jak vyplývá z obsahu spisu (č. l. 16 - 20) dohoda o narovnání uzavřená dne 24. 10. 2001 mezi Československou obchodní bankou, a. s. na jedné straně, imAGE Alpha, a. s. a IPB Group Holding, a. s., na straně druhé, obsahuje pouze ověření pravosti kopie y, ale neobsahuje ověření podpisů zástupců jednotlivých účastníků této smlouvy. Proto pokud odvolací soud uzavřel, že oprávněná jako osoba odlišná od té, které svědčí exekuční titul, je aktivně legitimována k podání návrhu na exekuci, aniž se zabýval úředním ověřením smlouvy o převodu této vymáhané pohledávky předcházející smlouvě poslední (zde smlouvě ze dne 11. 2. 2003 uzavřené mezi IPB Group Holding, a. s. a společností Eiger Asset Management AG), na základě které se postupník jako osoba oprávněná domáhá v této exekuci vymožení nároku, posoudil aktivní legitimaci oprávněné k podání návrhu na exekuci neúplně, a proto i nesprávně v tom směru, že se nezabýval „úředním ověřením“ převodních smluv předcházejících. Je přitom také výrazem ustálené soudní praxe, že nesplní-li oprávněná svou procesní povinnost doložit (prokázat) způsobem uvedeným v ustanovení resp. přechod práva nebo povinnosti, je soud povinen jí poskytnout potřebné poučení ( ) a vyzvat ji, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnila v přiměřené lhůtě, kterou jí současně určí. Teprve poté, co oprávněná ani v dodatečné lhůtě přechod práv nebo povinností neprokáže, rozhodne soud o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura čísle 2, ročníku 1997 pod č. 13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. ).

K námitce promlčení je třeba uvést, že otázkou promlčení vymáhaného pravomocného a vykonatelného nároku

v rámci řízení o nařízení výkonu rozhodnutí se již Nejvyšší soud vyjádřil ve stanovisku ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 21/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž bylo vyloženo, že při nařízení výkonu rozhodnutí se soud promlčením vymáhané pohledávky nezabývá; námitka promlčení je relevantní a přísluší o ní rozhodovat pouze v řízení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle

Rozhodnutí odvolacího soudu, jak bylo vysvětleno výše, spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ), Nejvyšší soud je tedy podle ustanovení části věty za středníkem zrušil. Protože důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího ( odst. l věta druhá ), popřípadě bude o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. května 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu