Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cdon 721/97

Z odůvodnění: Usnesením ze dne 31. ledna 1997 K r a j s k ý s o u d v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře změnil usnesení okresního soudu ze dne 15. listopadu 1996, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, a to tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Usnesení odvolacího soudu napadli oprávnění dovoláním, jímž se domáhali jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení s odůvodněním, že rozhodnutí jednak vychází ze skutkových zjištění nemajících oporu v provedeném dokazování, a jednak že spočívá na nesprávném právním posouzení věci v důsledku nesprávného výkladu ustanovení Pokud totiž notářka JUDr. P. použila při ověřování pravosti podpisů JUDr. N. a V. V. razítka s textem “Ověřuji pravost podpisu, který na této ě připojil”, k čemuž doplnila generalia jmenovaných, neznamená to, že k podpisům mělo dojít až dne 26. 4. 1996 před ní, ale pouze to, že onoho dne ověřila pravost podpisů již dříve učiněných a zjistila totožnost osob, o jejich podpisy šlo. Pro svůj závěr, že ověření podpisů bylo učiněno v rozporu se skutkovým stavem, neměl proto podle názoru dovolatelů odvolací soud oporu. I kdyby však notářka použila nesprávného razítka, nic to podle dovolání nemění na skutečnosti, že o pravosti podpisů na soukromé ě obsahující dohodu o postoupení pohledávky není pochyb; byl tedy požadavek ustanovení splněn a návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí mělo být vyhověno. Dále pak dovolatelé měli za rozporné závěry odvolacího soudu, že nedostatek ověření pravosti podpisů je odstranitelnou vadou, jejíž nápravu též odvolací soud (zrušením původního rozhodnutí soudu prvního stupně) umožnil, zatímco “... sporný postup...” notářky ověřující pravost podpisů, jež účastníci dohody před ní uznali za své, hodnotil jako důvod k zamítnutí návrhu (s odůvodněním, že ověření podpisů bylo “... evidentně učiněno v rozporu se skutkovým stavem...” - viz odůvodnění napadeného usnesení). N e j v y š š í s o u d dovolání zamítl.Z o d ů v o d n ě n í : Dovolací důvod podle ustanovení , není dán již proto, že v řízení o výkonu rozhodnutí dokazování podle ani podle jiného (např. in fine) ustanovení hlavy druhé, části třetí prováděno nebylo. Závěr o tom, zda předložená oprávněným prokazuje, že na něj přešlo právo z rozhodnutí ( ) ), je soud zásadně oprávněn učinit bez toho, aby důkaz touto u ve vykonávacím řízení provedl. To platí zejména tehdy, je-li posouzení uvedené otázky závislé jen na zjištění, zda jde o u vydanou nebo ověřenou státním orgánem. V daném případě si soud prvního stupně pouze ověřil, zda obsah fotokopie smlouvy o postoupení pohledávky, založené na č. l. 25 spisu, je totožný s obsahem originálu této smlouvy; odvolací soud pak - aniž nařídil jednání ( ), při němž jedině ( ) by mohlo být prováděno dokazování - dospěl k závěru, že přechod práva nebyl osvědčen. Pokud jde o dovolací důvod podle ustanovení , i v tomto směru dospěl dovolací soud k závěru o jeho neexistenci. Odvolací soud ze zjištění, že pravost podpisů JUDr. M. N. a V. V. notářka ověřila dne 26. dubna 1996 doložkou s textem “Ověřuji pravost podpisu, který na této ě připojil ...”, ačkoli jmenovaní u podepsali mnohem dříve, dovodil, že “...ověření podpisů notářkou bylo evidentně učiněno v rozporu se skutkovým stavem ...”, v důsledku čehož dospěl k závěru, že přechod práva způsobem požadovaným ustanovením prokázán nebyl. Takovéto právní posouzení věci však v dané věci nelze mít za nesprávné. Podle ustanovení , lze přechod povinnosti nebo práva - pokud nevyplývá přímo z právního předpisu - prokázat jen u vydanou nebo ověřenou státním orgánem. Takovými listinami jsou i y vydané nebo osvědčené notáři. To plyne z ustanovení , o notářích a jejich činnosti (notářského řádu); notářskou činností se rozumí - kromě jiného - sepisování veřejných listin o právních úkonech a osvědčování právně významných skutečností a prohlášení. Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a y o ověření jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem ( ). Jak tedy vyplývá z ustanovení nyní platného notářského řádu, jsou notářské y listinami veřejnými ve smyslu ustanovení jen tehdy, splňují-li určité náležitosti. Pro ověřování pravosti podpisu tyto náležitosti formuluje ustanovení notářského řádu, podle jehož prvého odstavce legalizací notář ověřuje, že určitá osoba v jeho přítomnosti u vlastnoručně podepsala nebo podpis na ě se již nacházející před ním uznala za vlastní. Podle druhého odstavce, písm. d) téhož ustanovení se legalizace vyznačí na ě formou ověřovací doložky, která obsahuje konstatování, že uvedená osoba u vlastnoručně před notářem podepsala nebo že uznala podpis na ě za vlastní. Jestliže ověřovací doložka notářky JUDr. M. P. obsahovala pouze text “Ověřuji pravost podpisu, který na této ě připojil...”, pak nelze než uzavřít, že taková doložka neodpovídá ustanovení , 2 písm. d) , jelikož z ní nelze zjistit, zda mělo jít o podepsání y před notářem, či o uznání již existujícího podpisu za vlastní. V této souvislosti je irelevantní argument dovolatelů, že “...nikdy netvrdili, že by k podpisu dohody o cesi došlo v den jiný, než kterým je dohoda datována, tedy 30. 1. 1995.” Aby totiž byl prokázán přechod práva ve smyslu ustanovení , musí mít tento přechod osvědčující charakter y veřejné ve smyslu ustanovení ; takovou je notářská jen tehdy (viz výše citované ustanovení notářského řádu), splňuje-li náležitosti notářským řádem stanovené, v dané věci tedy náležitosti předepsané ustanovením , 2 předložená oprávněnými, tedy smlouva o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 1995, nebyla (co do podpisu dvou ze tří smluvních stran) ověřena; “ověřovací doložka”, která neobsahuje náležitosti předepsané ustanovením notářského řádu, totiž pravost podpisu určité osoby neověřuje (tento podpis nelegalizuje). S uvedenou u se tedy účinky připisované ustanoveními a (co do jejich ověření) listinám veřejným, nepojí. V tomto směru je nepřesný (třebaže z hlediska ustanovení nemá odlišný dopad) závěr odvolacího soudu, že “...ověření podpisu notářkou bylo evidentně učiněno v rozporu se skutkovým stavem.” V daném řízení o výkon rozhodnutí se totiž ani případné dokazování stran pravdivosti toho, co je v ě osvědčeno ( in fine ), nevedlo. Protože se dovolatelům prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů podle ustanovení , d) správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání - aniž ve věci nařídil jednání ( , věta první, ) - usnesením zamítl ( a 5 ).