Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 867/2009

U S N E S E N Í

Hlavního města Prahy

M. M.

, zastoupenému JUDr. Janou Novákovou, advokátkou se sídlem v Kostelci nad Labem, Neratovická 218, pro 500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. září 2008, č. j. - 20, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. září 2008, č. j. - 20,

ve výroku, jímž usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že návrh povinného na zastavení exekuce se zamítá,

se

z r u š u j e

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 1. 8. 2008, č. j. - 7, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 22. 5. 2008, č. j. - 5 (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a dále, že „pokud soudnímu exekutorovi JUDr. Miloslavu Hauerlandovi z Exekutorského úřadu Praha 5 vznikly náklady exekuce, bude o nich rozhodnuto dodatečně“ (výrok III.). S poukazem na , o přestupcích, dospěl k závěru, že lze-li podle tohoto ustanovení rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek vykonat do pěti let od uplynutí lhůty určené pro její zaplacení, pak za situace, kdy rozhodnutí o blokové pokutě nabylo vykonatelnosti dnem 10. 2. 2003 a návrh na nařízení exekuce byl podán dne 16. 5. 2008, stalo se tak po uplynutí pětileté prekluzivní lhůty (uplynulé dnem 10. 2. 2008).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 9. 2008, č. j. - 20, odmítl odvolání soudního exekutora proti výrokům I. a II. usnesení okresního soudu (výrok I.) a dále je k odvolání oprávněného změnil tak, že návrh povinného na zastavení exekuce zamítl (výrok II.). Ve vztahu k soudnímu exekutorovi dospěl odvolací soud k závěru, že k podání odvolání proti uvedeným výrokům usnesení okresního soudu nebyl subjektivně legitimován, neboť se jej přímo nedotýkají. Odvolání oprávněného shledal opodstatněným s odůvodněním, že soud prvního stupně „přehlédl“, že ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2006 zrušeno a že od tohoto data nabyl účinnosti , , který v stanoví, že pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní, tj. postup podle , podle jehož platí, že právo vymáhat plnění se promlčuje po 6-ti letech po roce, ve kterém se nárok stal splatným. Odvolací soud proto uzavřel, že nastala-li splatnost vymáhané pokuty v roce 2003, a návrh na nařízení exekuce byl podán dne 16. 5. 2008, stalo se tak před uplynutím promlčecí doby uvedené v ; právo oprávněného vymáhat pokutu není podle jeho názoru prekludováno, jelikož právní úprava prekluze již byla zrušena. Důvod pro zastavení exekuce tudíž není dán.

Proti výroku II. tohoto usnesení podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „ “ [správně zřejmě z ], a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Má za to, že exekucí vymáhané právo je prekludováno, a v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , z nichž vyplývá, že stanoví-li zákon, že správní rozhodnutí, popř. jiný titul ve smyslu , lze vykonat jen do určité doby, pak v této době musí být výkon rozhodnutí nařízen a proveden; podmínky, za nichž lze správní rozhodnutí (jiný titul) vykonat, se odvíjejí od znění předpisu, na jehož základě bylo vydáno, účinného v době, kdy se tak stalo (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Nesouhlasí proto s názorem odvolacího soudu, že v daném případě se použije ustanovení , neboť „takový postup“ by byl pravou zpětnou účinností a porušením zásady právní jistoty účastníků. Dále poukazuje na to, že , , účinný od 1. 1. 2006, v přechodných ustanoveních v stanoví, že výkon rozhodnutí, který byl zahájen před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. Domnívá se, že pokud přechodná ustanovení „mlčí, mělo by se postupovat způsobem nepravé zpětné účinnosti“, tj., že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo ve výroku II. zrušeno.

Oprávněný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s usnesením odvolacího soudu.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první ) a po přezkoumání věci podle dospěl k závěru, že dovolání - přípustné podle

ve spojení s , odst. 2 a - je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

Podle lze rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

Podle , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím , článku 15, části patnácté, se v zákoně č. , ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu zrušuje.

V posuzované věci je exekučním titulem blok na pokutu č. A0496532, série DA/1997, vydaný Městskou policií hlavního města Prahy dne 10. 2. 2003, kterým byla povinnému uložena pokuta 500,- Kč, a jenž se stal vykonatelným dne 10. 2. 2003. Protože se jedná o rozhodnutí správní, platí, že se posuzuje podle toho předpisu, na jehož základě byl vydán. Podle tohoto předpisu se posuzují i otázky, jež jsou pro nucený výkon správního rozhodnutí relevantní.

Exekuční titul byl vydán v blokovém řízení upraveném v a násl. , který v stanovil pětiletou prekluzivní lhůtu, v níž lze rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek vykonat. bylo s účinností od 1. 1. 2006 ustanovení zrušeno, aniž by bylo přechodnými ustanoveními upraveno, jak se posuzuje lhůta, která počala běžet před tímto datem. Pojí-li se otázky významné pro exekuci správního rozhodnutí s předpisem, na základě něhož bylo vydáno (přičemž rozhodné je znění předpisu účinné v době vydání rozhodnutí), je také třeba lhůtu, do kdy lze rozhodnutí vykonat, jako vlastnost exekučního titulu, posuzovat podle tohoto právního předpisu.

V usnesení ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 8/2009 pod č. 83, Nejvyšší soud zaujal a odůvodnil závěr, že „není-li stanoveno jinak, posuzuje se lhůta, ve které lze správní rozhodnutí vykonat, podle právního předpisu, na jehož základě bylo vydáno“ (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. , v němž shodně dospěl k závěru, že „lhůta, do kdy lze správní rozhodnutí vykonat, je vlastností exekučního titulu; jeho vykonatelnost se posuzuje podle právních předpisů, podle kterých byl vydán, není-li stanoveno jinak“, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. , a ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. ); od těchto závěrů nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v posuzované věci.

Bylo-li tedy podkladové rozhodnutí vydáno dne 10. 2. 2003, přičemž téhož dne se stalo vykonatelným, bylo možno jej vykonat jen v pětileté prekluzivní lhůtě stanovené v době vydání rozhodnutí , ve znění účinném do 31. 12. 2005, tedy do 10. 2. 2008. Domáhal-li se oprávněný nařízení exekuce návrhem ze dne 16. 5. 2008, pak je zřejmé, že jej podal po uplynutí pětileté prekluzivní lhůty, čímž nárok zanikl.

Závěr odvolacího soudu, že předpoklady pro zastavení exekuce [ ] nebyly splněny, je tudíž nesprávný, a dovolací důvod podle tak byl dovolatelem uplatněn důvodně. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu v napadeném výroku zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení ( , věta za středníkem, odst. 3, věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( , věta druhá ).

V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i řízení dovolacího ( , věta třetí ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22.září 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu