Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1802/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 12. 7. 2006, č. j. -5, jímž okresní soud nařídil podle rozhodnutí Městské policie města K. o uložení blokové pokuty ze dne 15. 10. 2001, č. j. A 0276702, pro částku 500,- Kč a pro náklady exekuce, exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil JUDr. J. D., soudního exekutora, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Dále odvolací soud oprávněnému uložil zaplatit povinnému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900,- Kč k rukám právního zástupce a dále zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce částku 7 735,- Kč. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí, jímž byla stanovena povinnost zaplatit pokutu podle , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nelze vykonat, neboť v průběhu řízení (dne 31. 10. 2006) lhůta pěti let stanovená v tohoto zákona uplynula a nárok zanikl. Podle názoru odvolacího soudu je třeba podmínky výkonu rozhodnutí „odvíjet od znění předpisu, na jehož základě bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, a účinného v době, kdy se tak stalo“.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ust. ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá oprávněný, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Nesprávné právní posouzení spatřuje v závěru odvolacího soudu ohledně zániku nároku oprávněného uplynutím lhůty pěti let podle Má za to, že odvolací soud při posuzování existence jeho nároku vyšel se zrušené právní normy, neboť návrh na nařízení exekuce byl podán 4. 7. 2006, zcela v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Ustanovení , podle něhož existenci nároku odvolací soud posuzoval, bylo s účinností od 1. 1. 2006 zrušeno , o změně zákonů v souvislosti s přijetím , a soud tedy měl postupovat podle obecné úpravy v , která stanoví, že exekuci lze nařídit do pěti let a provádět ji nejpozději do deseti let poté, kdy měla být povinnost splněna dobrovolně. Exekuční titul se stal vykonatelným 31. 10. 2001, čili návrh na nařízení exekuce byl podán ve lhůtě a stejně tak běží i desetiletá lhůta pro provedení exekuce. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání – přípustné podle a odst. 2 ve spojení s a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – není důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu právní názor odvolacího soudu, že uplynutím pětileté lhůty stanovené v odst. l ve znění účinném do 31. 12. 2005 zanikl nárok oprávněného vymáhat exekučním titulem vykonatelným dne 31. 10. 2001 uloženou blokovou pokutu.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

Podle lze rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

Podle , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím , článku 15 části patnácté, se v zákoně č. , ve znění pozdějších předpisů, včetně nadpisu zrušuje.

Exekučním titulem je v souzené věci blok na pokutu č. 0276702 vydaný Městskou policií v K. dne 15. 10. 2001, kterým byla uložena povinnému pokuta 500,- Kč. Protože se jedná o rozhodnutí správní, platí, že se posuzuje podle toho předpisu, na základě něhož byl vydán. Podle tohoto předpisu se posuzují i otázky, jež jsou pro nucený výkon správního rozhodnutí relevantní.

Exekuční titul byl vydán v blokovém řízení upraveném v a násl. Zákon také v stanovil pětiletou prekluzivní lhůtu, v níž lze rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek vykonat. byl s účinností od l.1. 2006 § 88 zákona č. 200/1190 Sb. zrušen, aniž by bylo přechodnými ustanoveními upraveno, jak se posuzuje lhůta, která počala běžet před tímto datem. Pojí-li se otázky významné pro exekuci správního rozhodnutí s předpisem, na základě něhož byl vydán (přičemž rozhodné je znění předpisu účinné v době vydání rozhodnutí), je také třeba lhůtu, do kdy lze rozhodnutí vykonat – jako vlastnost exekučního titulu – posuzovat podle těchto právních předpisů.

Bylo-li podkladové rozhodnutí vydáno 15. 10. 2001, téhož dne nabylo právní moci a 31. 10. 2001 se stalo vykonatelným, lze jej vykonat jen v pětileté prekluzivní lhůtě stanovené v době vydání rozhodnutí ve znění účinném do 31. 12. 2005, tedy do 31. 10. 2006. Domáhal-li se oprávněný nařízení exekuce návrhem doručeným okresnímu soudu dne 7. 7. 2006, odvolací soud správně dovodil, že uplynutím zmíněné lhůty jeho nárok zanikl. Názor oprávněného, že je v souzené věci třeba aplikovat zákona , je chybný, neboť toto ustanovení se vztahuje k právu vymáhat nepeněžitou povinnost.

Dovolací soud pro úplnost a přehlednost dodává, že nárok oprávněného by zanikl i v případě, pokud by pětiletá prekluzivní lhůta uplynula před 31. 12. 2005; pouze v případě, že by byl exekuční titul vydán před 1. 1. 2006 a lhůta k plnění by začala běžet po l. 1. 2006, by se její běh již posuzoval podle nové právní úpravy, tj. podle , podle něhož pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní ( , o správě daní poplatků ve znění pozdějších předpisů). Skutečnost, kdy bylo exekuční řízení zahájeno, je pro posouzení lhůty, v níž lze rozhodnutí vykonat, bezvýznamná.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , odst. l a ; úspěšnému povinnému, jemuž by příslušela jejich náhrada, ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu