Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 298/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. 9. 2001, č.j. -4, kterým Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že platební výměr, kterým byla povinnému uložena pokuta podle ustanovení , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, lze vykonat pouze ve lhůtě uvedené v ustanovení , o správním řízení //, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), která uplynula již před zahájením řízení o výkon. Ustanovení sice odkazuje na úpravu týkající se pojistného, ale jen pokud jde o způsob placení a vymáhání pokut; ustanovení cit. zákona, podle něhož se právo vymáhat pojistné promlčuje v tam stanovené lhůtě, není tedy podle odvolacího soudu v případě pokut použitelné. Tento závěr vyplývá i ze srovnání s úpravou vztahující se ke způsobu vymáhání a promlčení penále ( ) a z novelizace provedené , který za slovo „vymáhání“ vložil slova „a promlčení.“

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“). Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, podle něhož z ustanovení o všeobecném zdravotním pojištění, , a , který je ve vztahu k předpisem speciálním, lze dovodit, že právo vymáhat platební výměry zdravotních pojišťoven, jimiž bylo vyměřeno pojistné, penále i pokuta, se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle ustanovení , odst. 3, , odst. 2 přípustné, neboť napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (řešení otázky níže specifikované se v praxi odvolacích soudů dosud neustálilo), a je i důvodné.

Jelikož vady uvedené v , větě druhé, nebyly namítány a ze spisu se nepodávají, je – při vázanosti uplatněným dovolacím důvodem podle (, věta první, ) – předmětem přezkumu závěr odvolacího soudu, podle něhož platební výměr, kterým zdravotní pojišťovna uložila plátci pojistného za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v pokutu, lze vykonat jen ve lhůtě stanovené v

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

V projednávaném případě je exekučním titulem platební výměr z 28. 3. 1997, č. 1340200653, jímž oprávněná uložila povinnému za porušení povinnosti podle pokutu ve výši 5.000,- Kč.

Podle ustanovení , nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Uvedené ustanovení se použije i na výkon vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány.

Soudní praxe je jednotná v tom, že stanoví-li zákon, že správní rozhodnutí, případně jiný titul ve smyslu lze vykonat jen do určité doby, pak v této době musí být výkon rozhodnutí nařízen a proveden; po jejím uplynutí již takové rozhodnutí (jiný titul) podkladem soudního výkonu rozhodnutí být nemůže, takže návrh na nařízení jeho výkonu musí být zamítnut, a byl-li již výkon nařízen, soud jej jako nepřípustný podle ustanovení zastaví, neboť tu je jiný důvod, pro který rozhodnutí (jiný titul) nelze vykonat. Tak je tomu jmenovitě podle ustanovení , podle něhož lze rozhodnutí vykonat nejpozději do tří let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti; toto ustanovení se uplatní i v řízení o výkon rozhodnutí soudem. Lhůta zde uvedená je prekluzívní, a proto musí být řízení o soudní výkon rozhodnutí během ní nejen zahájeno, ale i skončeno (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 1972, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 19 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1973, rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. , uveřejněný ve Sborníku stanovisek, zpráv a rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR IV, str. 775). Tyto důsledky pro výkon rozhodnutí nastávají i tehdy, když prekluzívní doba pro výkon rozhodnutí (jiného titulu) uplyne až v průběhu řízení o výkon (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2004 pod číslem 44).

Ustanovení se však – jak v mnoha rozhodnutích Nejvyšší soud připomněl – nevztahuje na všechna správní rozhodnutí (jiné tituly); platí totiž, že stanoví-li speciální právní předpis, že se právo na vymáhání pohledávky přiznané správním rozhodnutím (jiným titulem) promlčuje, není možné aplikovat obecnou právní úpravu, podle níž taková pohledávka, resp. možnost jejího nuceného vymáhání zaniká prekluzí bez zřetele na uplynutí promlčecí doby.

Povaze dovolacího přezkumu jakožto přezkumu pravomocných rozhodnutí odpovídá, že právní posouzení věci vychází z toho znění dotčených právních předpisů, jež bylo účinné v době rozhodování odvolacího soudu (tj. v daném případě 1. 3. 2002). Podmínky, za nichž lze správní rozhodnutí (jiný titul) vykonat, se pak odvíjejí od znění předpisu, na jehož základě bylo vydáno, účinného v době, kdy se tak stalo (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2005 pod číslem 1). Znamená to, že v dané věci je rozhodující , o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákonů č. , , , , , , , a a , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákonů č. , , , , , , a

Podle ustanovení se na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému a pokut a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vrácení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné vztahují obecné předpisy o správním řízení. Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, které jsou vykonatelné podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

Podle ustanovení může příslušná zdravotní pojišťovna za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v , b/, a 3, a , větě druhé, uložit plátci pojistného pokutu až do výše 50.000,- Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se – pokud jde o způsob placení a vymáhání pokut – postupuje stejně jako u pojistného.

Podle ustanovení se právo vymáhat pojistné promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

Ustanovení pak stanoví, že se – pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále – postupuje stejně jako u pojistného.

V projednávaném případě tedy speciální právní předpis – jímž ve vztahu k nepochybně je – stanoví, že se právo na vymáhání pojistného, penále i pokut promlčuje ve lhůtě stanovené v ; touto zvláštní právní úpravou je tedy vyloučena úprava obecná zakotvená v ustanovení (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. ).

K argumentaci odvolacího soudu je třeba poznamenat, že odkaz ustanovení na úpravu pojistného se výslovně týká „způsobu vymáhání,“ jímž se rozumí i omezení práva vymáhat promlčecí lhůtou stanovenou v cit. zákona. Novelizace provedená s účinností od 1. 7. 2001 toliko expressis verbis stvrzuje to, k čemu dospěl dovolací soud interpretací dotčených předpisů.

Právní názor odvolacího soudu, podle něhož k výkonu navržený platební výměr nelze vykonat po uplynutí tříleté prekluzívní lhůty stanovené v , tudíž správný není; Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil, a jelikož ani soud prvního stupně neposuzoval věc v souladu s tím, jak bylo shora vyloženo, platí důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i pro toto rozhodnutí, jež bylo rovněž zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i řízení dovolacího (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2005

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu