Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1926/2018

-260

USNESENÍ

J. S.

1) M. M.

, narozenému XY, bytem v XY a

2) I. M.

, narozené XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem v Praze 5, Musílkova 1311/5e, o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. ledna 2018, č. j. -242, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovaným na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.267 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Ivana Rotta, advokáta se sídlem v Praze 5, Musílkova 1311/5e.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 5. 2016, č. j. -205, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu tam specifikovaného bytu ze dne 13. 2. 2014 (dále jen „Výpověď“) a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 1. 2018, č. j. -242, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uvedl, že Výpověď adresovaná žalobci, doručená jeho právní zástupkyni dne 14. 2. 2014, se dostala do sféry jeho dispozice nejpozději dne 18. 2. 2014, kdy proti ní podal námitky. Na základě toho dovodil, že počátek běhu dvouměsíční zákonné lhůty k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu dle , (dále jen „o. z.“) připadl na 18. 2. 2014 (nikoliv na 11. 3. 2014, kdy došlo k opětovnému doručení výpovědi přímo žalobci) a lhůta skončila dne 18. 4. 2014. Žaloba došlá soudu dne 30. 4. 2014 tak byla podána po uplynutí zákonem stanovené prekluzivní lhůty.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které není přípustné podle , , , ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „“, neboť odvolací soud posoudil rozhodné právní otázky v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby tyto otázky byly posouzeny jinak.

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů (jakým je i výpověď z nájmu bytu) v režimu (, , ve znění do 31. 12. 2013 – dále „obč. zák.“) předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice ( obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , a ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. ). K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil také v rozhodnutích ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. , ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. , a ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. , v nichž rovněž dovodil, že nestanoví pro výpověď z nájmu bytu co do jejích hmotněprávních účinků jiný právní režim než pro ostatní jednostranné adresné hmotněprávní úkony. Není proto důvod bránit se tomu, aby se výklad uvedený shora vztahoval i na ni.

S předestřenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožňuje i v poměrech právní úpravy obsažené od 1. 1. 2014 v zákoně č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. z.“). Povaha výpovědi z nájmu bytu jakožto adresného jednostranného hmotněprávního jednání totiž zůstala nedotčena a i nadále platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě v okamžiku, kdy jí projev vůle dojde ( o. z.) - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. .

V projednávané věci byla Výpověď adresována žalobci a byla mu doručena prostřednictvím advokátky Evy Kantoříkové, přičemž není pochyb, že se dostala do sféry jeho dispozice a že se s ní seznámil nejpozději dne 18. 2. 2014, kdy proti ní podal písemné námitky (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. , nebo jeho rozsudek ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. ). Pro posouzení doručení Výpovědi není právně relevantní ani skutečnost, že byla žalobci doručena opětovně dne 11. 3. 2014, neboť Výpověď jako hmotněprávní úkon se stala perfektní již 18. 2. 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. ). V souladu s ustálenou judikaturou je tak i závěr soudu, že žaloba došlá soudu dne 30. 4. 2014 byla podána po uplynutí dvouměsíční prekluzivní lhůty stanovené v § 2290 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. ).

K povaze námitek proti výpovědi z nájmu bytu lze pro úplnost dodat, že ze znění § 2286 odst. 2 o. z. sice plyne, že nájemce by měl být poučen rovněž o svém právu vznést proti výpovědi námitky. Právo podat námitky, jejich dopad na podanou výpověď ani lhůtu k jejich podání však o. z. v části týkající nájmu bytu neupravuje, proto podání (či nepodání) námitek nájemcem nemá žádné právní následky, podání námitek není ani podmínkou pro uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi a nemůže tudíž ovlivnit počátek běhu dvouměsíční lhůty k jejímu podání (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. ).

Protože odvolací soud se svými závěry neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalobce proti jeho rozhodnutí podle ustanovení věta první jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalobce na odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení [ ] - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. .

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 4. 2019

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu