Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3008/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupené Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, proti žalované ROMAN - TRANS SPEDITION s. r. o., se sídlem v Náchodě – Starém Městě nad Metují, Modrá 1977, PSČ 547 01, identifikační číslo osoby 26011221, zastoupené Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vladislavova 1390/17, PSČ 110 00, o zaplacení částky 3 852 650 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. dubna 2015, č. j. -444, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „“).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ) v tom, že odvolací soud v rozporu s judikaturou dovolacího soudu presumoval příčinnou souvislost mezi porušením základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích a vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit, namísto co by tuto příčinnou souvislost prokazoval. Poznatek o tom, že odvolací soud předmětnou příčinnou souvislost nezjišťoval, nýbrž ji presumoval, však z napadeného rozhodnutí v žádném případě nevyplývá. Závěr o existenci příčinné souvislosti odvolací soud dovodil ze skutkových zjištění, která byla získána dokazováním ( a násl. ), ze skutečností, jež měl za notoriety ( ), a z odsuzujícího trestního rozsudku soudu Polské republiky ( ).

Prostřednictvím námitky, že odvolací soud příčinnou souvislost presumoval, tu dovolatelka ve skutečnosti zpochybňuje správnost (dostatečnou podloženost) závěru odvolacího soudu o existenci příčinné souvislosti mezi mírou opilosti řidiče - zaměstnance žalované (2,06 až 2,53 promile alkoholu v krvi) a jím způsobenou dopravní nehodou (k níž došlo poté, co vjel do protisměru) s fatálními škodními následky. Však také výslovně uvádí, že kritizovaný závěr nemá oporu v provedeném dokazování, argumentuje tedy způsobem odpovídajícím skutkovému dovolacímu důvodu upravenému v , ve znění účinném do 31. prosince 2012.

V usneseních, od jejichž závěrů se měl odvolací soud podle mínění dovolatelky odklonit (v rozhodnutích ze dne 18. května 2011, sp. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , a ze dne 26. června 2014, sp. zn. , která jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupná na http://www.nsoud.cz), Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné právě z toho důvodu, že otázka příčinné souvislosti je otázkou skutkovou. Též v dovolatelkou zmíněném rozsudku ze dne 25. května 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud zdůraznil, že právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Pokud se zde v souvislosti s tím konstatuje, že příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž se prokazuje, respektive musí být postavena na jisto, pak odvolací soud shledal v souzené věci příčinnou souvislost spolehlivě zjištěnou a od těchto závěrů se tedy nikterak neodchýlil.

Že otázka existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody je otázkou skutkovou, Nejvyšší soud vysvětlil již v důvodech usnesení ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 109/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále též např. v rozsudku ze dne 21. února 2002, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 1025. Zkoumat, zda je závěr odvolacího soudu o existenci příčinné souvislosti v souzené věci správný (zda je skutečně opodstatněn), by proto znamenalo podrobit dovolacímu přezkumu správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů, ten však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. ledna 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , a ze dne 30. října 2014, sp. zn. ).

Ze stejných důvodů pak nemohou založit přípustnost dovolání námitky vad řízení, nezahrnující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem (srov. shodně např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2014, sp. zn. , ze dne 29. července 2014, sp. zn. , ze dne 7. listopadu 2014, sp. zn. , ze dne 14. listopadu 2014, sp. zn. , a ze dne 24. září 2014, sp. zn. ). Proto také věty druhé stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( věta první, a ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. ledna 2016

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu