Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2125/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatele Ing. Z. Ř., za účasti 1) ADAPO Brno, spol. s r. o. v likvidaci, se sídlem v Brně, Nové Sady 27, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 46905626, a 2) Ing. V. D., zastoupeného Mgr. Miroslavem Penkou, advokátem, se sídlem v Brně, Zahradnická 223/6, PSČ 603 00, o zrušení společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání Ing. V. D. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. ledna 2014, č. j. -178, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. března 2013, č. j. -92, zrušil společnost ADAPO Brno, spol. s r. o. (dále jen „společnost“) a nařídil její likvidaci (výrok I.), likvidátorem společnosti jmenoval Ing. Josefa Nožičku, insolvenčního správce (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání společnosti a Ing. V. D. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Dovolání Ing. V. D. proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle , (dále jen „“), Nejvyšší soud odmítl podle a 2

Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že i když dovolatel ohlašuje, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje pouze rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé; částí prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok III. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a druhým výrokem o nákladech odvolacího řízení, se dovolací soud proto nezabýval.

Stěžejní dovolací námitka, podle níž v řízení nebylo prokázáno, že by rozpory mezi společníky (navrhovatelem a dovolatelem) znemožňovaly společnosti vykonávat její činnost, je polemikou s opačným závěrem odvolacího soudu, podle něhož mezi společníky existují nepřekonatelné rozpory ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), jež znemožňují společnosti vykonávat její činnost. K tomu, že tento stav představuje důvod pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2006, sp. zn. , či ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na jeho webových stránkách, resp. usnesení sp. zn. bylo dále uveřejněno v časopise Soudní Judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 132.

Posouzení otázky existence nepřekonatelných rozporů mezi společníky, resp. toho, zda tyto dosahují intenzity stanovené § 68 odst. 6 písm. c) obch. zák., opravňující soud ke zrušení společnosti s likvidací, je přitom věcí úvahy soudu v nalézacím řízení, neboť závisí na konkrétních skutkových okolnostech projednávané věci. Tuto úvahu by dovolací soud mohl přezkoumat, jen kdyby byla zjevně nepřiměřená (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sp. zn. ). Ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu přitom dovolatel nemá k dispozici (s účinností od 1. ledna 2013) žádný způsobilý dovolací důvod (srov. ).

Odvolací soud v projednávané věci uzavřel, že z písemných podání navrhovatele a dovolatele vůči soudu, jakož i z jejich ústních projevů během jednání před soudem je zřejmé, že mezi nimi existují zásadní rozpory, kterými je paralyzována rozhodovací činnost valné hromady společnosti, když tato nemůže přijímat rozhodnutí koncepčního a zásadního charakteru, k nimž zákon vyžaduje kvalifikovanou většinu všech hlasů společníků.

Přípustnost dovolání tudíž nemůže založit ani námitka brojící proti tomu, že odvolací soud spatřuje nemožnost společnosti vykonávat svou činnost v jejích neuspokojivých hospodářských výsledcích v podnikání a v tom, že společnost pravděpodobně nebude v budoucnu schopna dostát svým povinnostem stanoveným , o obchodních korporacích, ačkoli podle názoru dovolatele „ani jeden z těchto důvodů nenaplňuje podmínky pro zrušení společnosti s likvidací.“ Dovolatel totiž opomíjí, že na uvedených závěrech napadené rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, a jejich přezkoumání tak na výsledku řízení nemůže ničeho změnit.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. července 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu