Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2353/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Mgr. Renaty Neumannové, zastoupené JUDr. Stanislavem Pavelkou, advokátem se sídlem Libická 1832/5, 130 00 Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -1037 ze dne 26. 6. 2019 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení ustanovení a d. Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Naříkaným rozhodnutím Nejvyšší soud na návrh žalobce (protistrany stěžovatelky) odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu napadeného dovoláním žalobce, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Ústavní soud se k povaze rozhodnutí o přiznání odkladného účinku (odložení vykonatelnosti či právní moci) vyjádřil již v celé řadě svých usnesení tak, že se jedná o rozhodnutí, které je dle své povahy dočasné, neboť má pouze omezené trvání a není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Jde tedy toliko o procesní rozhodnutí, které bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, přičemž jeho účel a smysl je jen procesní. K těmto závěrům dospěl Ústavní soud mimo jiné i v řízeních o ústavních stížnostech ve věcech

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

aj. (viz http://nalus.usoud.cz), a proto je jako nepřípustné odmítl s tím, že nesměřovaly proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Uvedená rozhodnutí představují stabilní judikaturu.

Ústavní soud dodává, že ve své judikatuře učinil v minulosti z tohoto pravidla několik výjimek, neboť i rozhodnutí o odkladném účinku dovolání může výjimečně zasáhnout do ústavně zaručených práv jednotlivců [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 11. 2017]. Ústavní soud v takových výjimečných případech zkoumal, zda bylo o odkladu vykonatelnosti rozhodnuto na základě zákonného podkladu, příslušným orgánem a zda rozhodnutí nebylo projevem svévole. Z ústavní stížností napadeného usnesení se jednoznačně podává, že Nejvyšší soud rozhodoval na základě zákonného podkladu [ ] a byl příslušný k vydání takového rozhodnutí. Ústavní soud nemá ani za to, že by napadené rozhodnutí bylo projevem svévole. Neshledal proto důvod k tomu, aby se odklonil od své ustálené judikatury, jak byla vyložena výše.

Ústavní soud uzavírá, že stěžovatelka bude mít v řízení před obecnými soudy možnost hájit svá práva a nelze vyloučit, že Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodne v její prospěch. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu na odklad vykonatelnosti totiž nikterak nepředjímá rozhodnutí jmenovaného soudu ve věci samé. Jakýkoliv (kasační) zásah ze strany Ústavního soudu by v této fázi řízení byl v rozporu se zásadou minimalizace jeho zásahů do činnosti obecných soudů. Stěžovatelce pochopitelně zůstane i nadále zachována možnost podat ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, bude-li mít za to, že v důsledku vydání tohoto rozhodnutí došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod.

Z výše uvedených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. srpna 2019

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj