Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1268/07

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti N. T. H., zastoupené JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem v Teplicích, Dlouhá 31/63, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007, č.j. -24, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil - pro porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - v záhlaví označené rozhodnutí obecného (správního) soudu, kterým nebyl přiznán odkladný účinek její žalobě podané proti rozhodnutí správního orgánu ( ).

Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že stěžovatelka podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ( a násl. ), kterou se domáhala zrušení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7. 2. 2007, č.j.: VS-436/RK/3-2006; současně s podanou žalobou podala návrh, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2007, č.j. -24, nebyl žalobě odkladný účinek přiznán.

Stěžovatelka nepovažuje stížností napadené usnesení vydané v "řízení o pobytu cizince na území ČR" za rozhodnutí dočasné povahy ve smyslu ; v jejím případě (je občankou Vietnamu) navíc nelze akceptovat ani "způsob reparace" s níž uvažuje Ústavní soud ve svém nálezu

sp. zn.

, neboť zamítavé usnesení soudu může způsobit negativní reakci správních orgánů rozhodujících o povolení k pobytu v České republice.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ústavní stížnost se totiž vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány.

K povaze rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku správní žalobě se vyjádřil Ústavní soud ve svém usnesení

sp. zn.

tak, že jde o "rozhodnutí zatímní povahy, které bude v průběhu řízení nebo po jeho skončení změněno či zrušeno (srov. , 4 )", a proto se nejedná o rozhodnutí, "proti kterému by nebylo možno použít dalších prostředků. Za takovýto prostředek v uvažovaném smyslu je totiž třeba pokládat projednání věci samé a rozhodnutí". Z toho Ústavní soud dovodil, že "rozhodnutí správního soudu o odkladném účinku žaloby nemůže být zásadně pokládáno za rozhodnutí, proti kterému by byla ústavní stížnost přípustná". Posuzovaná ústavní stížnost "tedy v podstatě brojí ... proti rozhodnutí ve věci, o které řízení před obecnými soudy nebylo dosud pravomocně skončeno (srov. přiměřeně usnesení , Sb.n.u.ÚS, sv. 12, str. 489)". Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou s tím, že nesměřovala proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

Ústavní soud nemá důvod se od těchto závěrů odchýlit, a v nyní posuzované věci rozhodnout jinak.

Jinak řečeno, důvod nepřípustnosti ústavní stížnosti zde spočívá v tom, že směřuje proti toliko procesnímu rozhodnutí, jež bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, a jehož účel a smysl je zase jen (zásadně) procesní. Proto - a vzhledem k jeho zatímnosti - se nemůže vyznačovat kvalitou "konečného" rozhodnutí, jež je již procesními prostředky nenapravitelné, a jímž může dojít k zásahu do ústavně chráněných základních práv a svobod účastníka. Platí však, že jen rozhodnutí, jež naopak tuto "kvalitu" má, může být způsobilým předmětem ústavní stížnosti.

Nepřiznáním odkladného účinku správní žalobě se též nikterak nepředjímá výsledek řízení, resp. rozhodnutí ve věci samé.

V důsledku řečeného nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost (spolu s akcesorickým návrhem na "přiznání odkladného účinku ústavní stížnosti") podle jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. června 2007

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj