Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3548/2024

20 Cdo 3548/2024-51

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné TAB Financial, s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Hradci Králové, Havlíčkova 400/12, identifikační číslo osoby 27553175, zastoupené Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, Václava Hanky 828, proti povinnému P. Z., zastoupenému Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 2059, pro 60 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 7. 2024, č. j. -34, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 1. 2024, č. j. -19, kterým okresní soud zamítl návrh povinného ze dne 20. 10. 2023 (doplněný podáním ze dne 14. 11. 2023 a 29. 11. 2023) na zastavení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že žádná z námitek nemůže vést k zastavení exekuce. Exekučním titulem v dané věci je směnečný platební rozkaz. Vytýkaný šestiprocentní úrok nemůže být nepřiměřený, neboť byl přisouzen v souladu s , zákon směnečný a šekový, a souvisí s postižními nároky majitele směnky, jejichž rozsah stanoví zákon. Tvrzení o částečném plnění před vydáním exekučního titulu je v dané fázi bezcenné. V realizaci exekučního titulu soud neshledal žádnou zjevnou nespravedlnost naplňující kautely ústavnosti ani rozpor s obecnými zásadami právního státu.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Je přesvědčen, že zde jsou dány mimořádné okolnosti, pro které je třeba exekuci zastavit. Vymáhaná částka podle jeho názoru není ústavně konformní. Odvolací soud se nezabýval všemi jeho námitkami a nevypořádal se „se všemi aspekty směnečného řízení, úvěrové smlouvy, uznání dluhu a jejich souladem s dobrými mravy, poctivostí tak, jako to požaduje ustálená judikatura dovolacího i Ústavního soudu“ (konkrétně poukázal na rozhodnutí sp. zn. , , , , , , ). Již v odvolání poukazoval na skutečnost, že v jeho případě nedošlo ze strany věřitele k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Soudy opomněly zkoumat, zda je mezi účastníky řízení dán řádný smluvní titul (tím nemůže být pouhé uznání dluhu). Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, chybí mu řádné odůvodnění a je i překvapivé. Dovolatel namítá, že odvolací soud zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces, jelikož v rozporu s , , o podaném odvolání nenařídil jednání. Povinný se z toho důvodu ani nemohl k věci blíže vyjádřit. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil věc k dalšímu řízení.

3. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též jen „ “. Dovolání není přípustné.

4. Povinný předně prosazuje, že exekuci je třeba zastavit ( ) pro existenci mimořádných okolností, jež spatřuje ve tvrzeném neposouzení úvěruschopnosti povinného, v nepřiměřenosti vymáhaného plnění a jeho rozporu s dobrými mravy a ústavním pořádkem.

5. Nejvyšší soud již opakovaně konstatoval, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. z řady rozhodnutí například usnesení ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , a ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. ). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva, a není ani řízením přezkumným (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , bod IV, nebo ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. , body 14, 15). Judikatura Ústavního soudu, jejíž závěry Nejvyšší soud převzal, však současně připouští, že zcela výjimečně může dojít k zastavení exekuce podle i v případě soudního rozhodnutí, jestliže by exekuce vedla ke zjevné nespravedlnosti nebo byla v rozporu s principy právního státu. Prostor pro zastavení exekuce se vytváří jen tehdy, když „nespravedlnost“ plnění z přisouzeného exekučního titulu je již s ohledem na zcela základní okolnosti případu (k přezkumu všech okolností případu není exekuční soud povolán) natolik zjevná, že je nezbytné zasáhnout z pozic argumentačně mimořádně silných, tj. měl-li by být vykonán exekuční titul, který je svým obsahem v kolizi se základními principy demokratického právního řádu (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , ze dne 10. 1. 2018, sp. zn. , bod 16, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. , ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 4. 5. 2021, sp. zn. , ze dne ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. , ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. ).

6. Exekučnímu řízení je tedy vyhrazeno přezkoumání ústavní konformity vymáhané částky v okamžiku podání návrhu na zastavení exekuce (srov. bod 49 nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ). Přitom nesmí být stírán rozdíl mezi nalézacím a vykonávacím řízením. Zastavení exekuce (částečné zastavení exekuce) v takovém případě přichází v úvahu naprosto výjimečně, totiž obstojí-li zároveň vedle požadavku na zachování principu právního státu a respektu k vykonatelným rozhodnutím nalézacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8 2022, sp. zn. , nebo ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. ; k výkonu exekučního titulu vydaného v rozporu s hmotným právem srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. ; k otázce nevykonatelnosti formálně vykonatelného exekučního titulu ve formě směnečného platebního rozkazu pro rozpor se zásadami demokratického právního státu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. , proti němuž podaná stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2023, sp. zn. ).

7. Dovolací soud uzavírá, že nyní řešená věc žádné tak mimořádné okolnosti srovnatelné s okolnostmi vyplývajícími ze shora označené judikatury nevykazuje. Zásada zákazu přezkumu věcné správnosti exekučního titulu proto nemůže být v této věci prolomena. Odvolací soud správně připomněl, že v souzené věci je exekučním titulem směnečný platební rozkaz. Jím přiznaný úrok zcela odpovídá rozsahu postižních nároků majitele směnky stanovených zákonem směnečným a šekovým ( , zákon směnečný a šekový). Odvolací soud též dostatečně vysvětlil, proč jsou v daném řízení bez významu námitky skutkového charakteru a námitky týkající se nalézacího řízení (konkrétně „všechny aspekty směnečného řízení, úvěrové smlouvy a uznání dluhu“, stejně jako otázka údajné úhrady splátky v době před vydáním exekučního titulu, požadavek na přezkum smluvního titulu či postupu věřitele před poskytnutím úvěru). Soud zcela dostál své povinnosti vypořádat se v odůvodnění svého rozhodnutí s námitkami uplatněnými účastníky řízení způsobem, který odpovídá míře jejich závažnosti, a s ohledem na jejich relevanci a možnost ovlivnit výsledek řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. , ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2020, sp. zn. ).

8. Výtky povinného, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, překvapivé, a že odvolací soud k projednání odvolání nenařídil jednání, představují námitku vad řízení. Vady řízení však samy o sobě nejsou způsobilým dovolacím důvodem (tím je toliko nesprávné právní posouzení věci); k jejich případné existenci by mohl dovolací soud přihlédnout jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhou ), což v projednávané věci není naplněno. Tvrzení o těchto údajných procesních pochybeních nezahrnuje žádnou odvolacím soudem řešenou otázku procesního práva, která by splňovala předpoklady vymezené v , přípustnost dovolání tudíž založit nemohou (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2024, sp. zn. ).

9. Nadto se sluší připomenout, že rozhodnutí je překvapivé, jestliže ho nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků předvídat. Tak je tomu tehdy, když odvolací soud oproti soudu prvního stupně posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. , či usnesení ze dne 26. 10. 2020, sp. zn. ). Překvapivými jsou rozhodnutí, jež z pohledu předcházejícího řízení originálním způsobem posuzují rozhodovanou věc (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. ). Dále se patří rovněž připomenout, že rozhodnutí není nepřezkoumatelné, mohl-li účastník náležitě použít v dovolání proti tomuto rozhodnutí dovolací důvody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V otázce nařízení jednání před odvolacím soudem je pak rozhodovací praxe dlouhodobě ustálena v názoru, že požadavek na nařízení jednání v případech uvedených v a h) nelze považovat za kategorický (srov. ) a že činí-li exekuční soud závěry pouze z obsahu spisu, nejde o šetření postupy podle ustanovení a násl. a neuplatní se požadavek na nařízení ústního jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. , ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. , případně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2024, sp. zn. ).

10. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu , a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchýlit, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 3. 2025

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu