Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 104/2022

20 Cdo 104/2022-188

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné E.ON Energie, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera č. 2151/6, identifikační číslo osoby 26078201, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh č. 1096/8, proti povinné CLEVER MONEY GROUP s.r.o. se sídlem v Hradci Králové, Vocelova č. 1135/4, identifikační číslo osoby 28849922, zastoupené JUDr. Veronikou Plickovou Dvořákovou, advokátkou se sídlem v Kolíně, Politických vězňů č. 27, pro 88 910 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. září 2021, č. j. -164, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. -115, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. zjistil, že vzhledem k tomu, že povinná nereagovala na předžalobní výzvu oprávněné ze dne 22. 3. 2018, podala oprávněná dne 22. 5. 2018 žalobu proti povinné o zaplacení částky 88 910 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 15. 7. 2016, č. 9550968084, povinné v období od 15. 7. 2016 do 12. 2. 2018 dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese Čáslavsko 34, přičemž povinná z dlužných 142 648 Kč zaplatila jen 53 738 Kč. Okresní soud v Českých Budějovicích předmětnou žalobu a elektronický platební rozkaz doručil do datové schránky povinné dne 30. 5. 2018 a povinná proti elektronickému platebnímu rozkazu podala neodůvodněný odpor; soud proto ve věci vydal exekuční titul – rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 8. 2018, č. j. -40. Proti němu podala povinná neúplné odvolání, a protože ani k výzvě soudu ze dne 25. 9. 2018, č. j. -46, neuhradila soudní poplatek za podané odvolání, bylo řízení usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 10. 2018, č. j. -48, zastaveno; toto usnesení nabylo právní moci dne 8. 11. 2018. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územní odbor, Oddělení hospodářské kriminality, ze dne 28. 1. 2019, č. j. KRPH-24231-27/TČ-2019-050281 – dále jen „usnesení Policie České republiky“, soud zjistil, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle a 3 , kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že se v době od 15. 7. 2016 do 12. 2. 2018, s předchozím úmyslem nezaplatit, přihlásil jako plátce spotřeby elektrické energie za povinnou s odběrným místem Čáslavsko 34, a to bez jejího vědomí a souhlasu. Nepodařilo se totiž zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Soud uvedl, že dle ustálené soudní praxe v exekučním řízení již nelze věcně přezkoumávat exekuční titul a nelze přihlédnout ani k případným vadám řízení, jež jeho vydání předcházely. S odkazem na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ) uzavřel, že v dané věci nejde o takový mimořádný případ, kdy by tato zásada měla být prolomena a exekuce podle ustanovení měla být zastavena. Je zcela nepochopitelné, proč povinná v nalézacím řízení za stavu, kdy jí byla doručena žaloba a elektronický platební rozkaz, neodůvodnila podaný odpor proti platebnímu rozkazu, po vydání exekučního titulu nedoplnila odvolání, nereagovala ani na výzvu k zaplacení soudního poplatku a nebránila se proti usnesení o zastavení odvolacího řízení.

2. Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným a dovoláním napadeným usnesením změnil usnesení soudu I. stupně tak, že se předmětná exekuce zastavuje (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před exekučním ani odvolacím soudem (výrok II.), a že povinná je povinna nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 24 515,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). Odvolací soud doplnil dokazování a uvedl, že zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) je možné i v mimořádném případě, kdy by výkon rozhodnutí (exekuce) znamenal popření základních principů právního státu. Důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení je naplněn i tehdy, je-li exekuční titul vydán bez reálného hmotněprávního nároku. V dané věci je nesporné, že elektrická energie byla na adresu Čáslavsko 34 dodávána na základě objednávky, která byla učiněna emailem bez ověřeného podpisu objednatele – což je v rozporu s ustanovením o. z. a oprávněná se ani jinak nepokusila ověřit identitu jednající osoby. Ani k výzvě odvolacího soudu nebyla oprávněná schopna doložit, že elektrická energie byla objednána či odebírána povinnou. Současně z usnesení Policie České republiky vyplývá, že věc byla odložena nikoli proto, že by se skutek nestal, ale proto, že se nepodařilo zjistit skutečnosti, které by opravňovaly zahájit trestní stíhání dle § 130 trestního řádu proti konkrétní osobě. K zastavení exekuce proto musí dojít i v případě, že nárok uplatněný proti povinné není co do základu dán, protože bylo třetí osobou zneužito jméno povinné a stalo se tak bez jejího zavinění. Za situace, kdy z žádné dosud známé skutečnosti nelze dospět k závěru, že základ nároku je vůči povinné dán, má odvolací soud za to, že realizace exekuce by v tomto případě byla v rozporu s principy právního státu.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, neboť má za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a nesprávně vyložil judikaturu dovolacího soudu, na kterou v napadeném usnesení odkazuje. Namítá, že odvolací soud neměl dokazování týkající se existence hmotněprávního nároku v rámci exekučního řízení vůbec provádět. Aplikace představuje mimořádný důvod pro zastavení exekuce, kterým je prolomena zásada, že exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, a nikoliv pro autoritativní nalézání práva, které přísluší nalézacímu soudu. Povinná byla navíc v rámci nalézacího řízení prakticky nečinná a rozhodné skutečnosti na svoji obranu vznesla až v rámci exekučního řízení. Judikatura, na kterou odvolací soud poukazuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. , ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. ) připouští zastavení exekučního řízení v mimořádných případech, kdy by vedení exekuce znamenalo popření základních principů právního státu, a to i v případech, kdy se povinný v nalézacím řízení řádně nebránil vydání exekučního titulu. Mezi takové mimořádné okolnosti se řadí např. situace, kdy vydání exekučního titulu oprávněný dosáhl trestným činem, přičemž vymáhaná povinnost z objektivních důvodů vzniknout nemohla. Takovou mimořádnou okolnost je však vždy třeba prokázat závazným rozhodnutím, a nikoliv běžným dokazováním, které mělo být předmětem nalézacího řízení. Pokud takové rozhodnutí neexistuje, nemůže být návrh povinného na zastavení exekuce podle ustanovení považován za důvodný. Usnesením Policie České republiky se takový důvod pro zastavení exekuce osvědčit nepodařilo, neboť takovým důvodem by mohlo být až pravomocné rozhodnutí, kterým by orgán činný v trestním řízení závazně rozhodl, že přečin podvodu spáchala konkrétní osoba; takový závěr se z uvedeného usnesení nepodává. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Povinná ve vyjádření k dovolání uvedla, že má za to, že dovolání je podáno z nepřípustného důvodu. Povinná zastává stejný názor jako odvolací soud, že se na základě ustanovení lze v exekučním řízení „vrátit“ do řízení nalézacího a napravit nespravedlnost, která zde byla povinné učiněna a která by vedla k porušení principů právního státu. Pouhá nečinnost povinné v nalézacím řízení nevede k nemožnosti nápravy a neodůvodňuje vedení exekučního řízení tam, kde je (stejně jako v tomto řízení) prokázáno, že povinný není dlužníkem oprávněného (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. , a ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. ), přičemž pro zastavení exekuce podle ustanovení není potřeba, aby byla třetí osoba pravomocně odsouzena. Odvolací soud dostatečně odůvodnil, na jakém základě rozhodl a proč, když se v tomto případě jedná o zjevnou nespravedlnost, neboť povinná dlužníkem oprávněné nikdy nebyla a ani být nemohla. Navzdory tomu bylproti ní vydán exekuční titul. Povinná navrhla, aby dovolací soud dovolání oprávněné zamítnul a přiznal povinné náhradu nákladů dovolacího řízení.

5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání je přípustné, neboť se odvolací soud se neřídil zcela ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

6. Z rozhodovací praxe Nejvyššího i Ústavního soudu se podává, že ve vykonávacím řízení zásadně platí, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. , ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 23. 5. 2019, sp. zn. , a nález Ústavního soudu ze dne 17. ledna 2012, sp. zn. , či ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. ).

7. Judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu zároveň připustila, že zcela výjimečně může dojít k prolomení této zásady, jestliže by exekucí došlo k takovému zásahu do práv povinného, jenž je v rozporu se samotnými základy demokratického právního státu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , bod IV, ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. , bod 14, 15, a ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ). Nepostačí tedy pouhé zjištění, že plnění uložené exekučním titulem zcela nebo zčásti není v souladu s hmotným právem. Při zvážení, zda došlo k naplnění takové výjimky je na místě zohlednit konkrétní okolnosti případu, jakož i aktuální poměry a postavení účastníka, který má být nucenou realizací exekučního titulu poškozen. Na jedné straně totiž stojí téměř bezvýjimečná potřeba respektu k pravomocnému a vykonatelnému exekučnímu titulu ve formě rozhodnutí soudu, na straně druhé nutnost zabránit nucenému průchodu zcela zjevného a s ohledem na okolnosti případu a poměry účastníků zásadního bezpráví. Nelze tedy jinak, než při řešení konkrétní posuzované situace provést tzv. test proporcionality (k testu proporcionality srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. ). V poměrech rozhodování o návrhu na zastavení exekuce půjde o posouzení, zda v daném případě je přiměřené zastavit exekuci vykonatelného rozhodnutí soudu, o němž bylo dodatečně zjištěno, že je v rozporu s hmotným právem, a tím de facto setřít rozdíl mezi nalézacím a vykonávacím řízením. Nadužívání takového postupu by totiž bylo v rozporu s principem právního státu a potřebou respektu k pravomocným a vykonatelným rozhodnutím nalézacích soudů.

8. Ze skutkových zjištění odvolacího soudu se podává, že exekuční titul, jenž mý být vykonán, byl vydán v rozporu s hmotným právem, neboť povinná jím uložené plnění oprávněné nikdy nedlužila. Proto lze uvažovat o tom, zda je na místě exekuci zastavit, ovšem s tím, že rozpor exekučního titulu s hmotným právem sám o sobě ještě k závěru o takové potřebě nevede.

9. Odvolací soud zjistil, že povinná je obchodní korporací, tedy subjektem práva, který nelze pokládat za osobu, která požívá zvláštní ochrany, ani za osobu, jež by trpěla zvláštním fyzickým nebo právním handicapem v rámci společenských nebo soukromoprávních vztahů. Exekučním titulem (rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 8. 2018, č. j. -40) byla povinné uložena povinnost k zaplacení částky 88 910 Kč s příslušenstvím za údajnou dodávku elektrické energie ze strany oprávněné. Povinnost k plnění, jež má být vykonána, tedy nedosahuje výše, která by měla být pro právnickou osobu, jakou je povinná, za běžných okolností likvidační. Povinná v nalézacím řízení nedbala svých procesních práv a povinností, když sice dosáhla zrušení původního platebního rozkazu podáním neodůvodněného odporu, avšak následně zůstala nečinná a skrze její procesní pasivitu došlo k vydání tzv. fiktivního rozsudku pro uznání za použití ustanovení Soud prvého stupně navíc zjistil, že povinná se sice proti rozsudku odvolala, ale nedoplnila odvolání, nereagovala na výzvu k zaplacení soudního poplatku, a proto bylo odvolací řízení zastaveno. Dosud nebylo zjištěno, zda povinná disponuje legitimním odůvodněním své zásadní procesní nečinnosti, jež by mohlo třeba i ve spojení s ostatními okolnostmi případu vyústit v náhled, že povinné je třeba poskytnout ochranu skrze zastavení exekuce podle

10. Dosud zjištěné okolnosti případu, jakož ani osoba povinné, tedy prozatím nevedou k závěru o přiměřenosti postupu, jenž by vyvrcholil zastavením exekuce podle Takový zcela výjimečný přístup, jenž by setřel rozdíl mezi nalézacím a vykonávacím řízením, neboť by vedl k faktickému popření a revizi exekučního titulu ve formě pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí, neopodstatňuje ani to, že dluh uložený povinné ke splnění byl podle zjištění odvolacího soudu způsoben trestnou činností třetí neustanovené osoby na základě elektronicky uzavřené smlouvy, jejíž autenticitu oprávněná nijak neověřovala.

11. Je věcí povinné, aby tvrdila a případně prokazovala další okolnosti, pro které by mělo dojít ke zcela výjimečnému zastavení exekuce podle Tyto případné nové skutečnosti odvolací soud vyhodnotí ve výše uvedených intencích.

12. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení zrušil a věc mu (Krajskému soudu v Hradci Králové) vrátil k dalšímu řízení (srov. věta první ).

13. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ).

14. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 2. 2022

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.předseda senátu