Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4548/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 10. 2001, č. j. E 1802/2001-8, jímž okresní soud nařídil podle svého usnesení (o nařízení předběžného opatření) ze dne 23. 4. 2001, č. j. -45, ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne 14. 7- 2001, č. j. -53, k vynucení povinnosti (zdržet se jednání, které by bránilo oprávněnému v přístupu a užívání st. p. č. 6 o výměře 180 m2 se stavbou – římskokatolickým kostelem a st. p. č. 7 o výměře 47 m2 se stavbou – zvonicí, zapsaných na listu vlastnictví u Katastrálního úřadu v M., pro obec a katastrální území O.) k nezastupitelnému jednání, výkon rozhodnutí uložením pokuty povinnému ve výši 10 000,- Kč a přiznal oprávněné náhradu nákladů řízení. Odvolací soud uzavřel, že exekuční titul, tj. usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 4. 2001, č. j. -45, se stal vykonatelným uplynutím třídenní zákonné lhůty k plnění ode dne, kdy povinnému bylo usnesení doručeno; povinný si usnesení vyzvedl na poště dne 15. 5. 2001. Skutečnost, že usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo usnesení Okresního soudu v Mělníku potvrzeno, nebylo povinnému doručeno, neboť na adrese, kam mu byla písemnost doručována, se povinný nezdržoval, nemá na formální vykonatelnost exekučního titulu vliv.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z S., ve znění pozdějších předpisů (dále jen též ), povinný namítá, že oprávněné nebrání v užívání nemovitostí, že z tohoto důvodu byl i zproštěn obžaloby z trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu či nebytového prostoru podle trestního zákona. Uvedl dále, že farář K. měl klíče od uvedených nemovitostí u sebe, byl však dlouho nemocný a sám se do nemovitostí nemohl dostat, nikoho však nezmocnil ke vstupu do nemovitostí. Podstatou sporu je, že povinný se po oprávněné domáhá vydání movitých věcí , které mají starožitnou hodnotu, spor se v současné době týká již i nemovitostí, které oprávněná užívá bezplatně. Podle názoru dovolatele je nezbytné, aby soud také zohlednil skutečnost, že oprávněný nemovitosti několik let neužívá a způsobuje jejich chátrání. Uvedl, že mu nebylo doručeno ani usnesení o uložení pokuty, takže byl zbaven možnosti se proti jejímu uložení bránit. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný v dovolání názor, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze, neboť odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory , které jsou v souladu s ustálenou soudní praxí.

Výkon rozhodnutí byl nařízení na základě usnesení o předběžném opatření, kterým bylo povinnému uloženo zdržet se jednání, které by oprávněné bránil v přístupu a užívání ve výroku uvedených nemovitostí. V exekučním řízení, jak již Nejvyšší soud zdůraznil v mnoha svých rozhodnutích, není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí, jeho obsahem je vázán a je povinen z něho vycházet (srov. např. usnesení ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/2004, pod poř. č. 62). Stejně tak ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí soud nezjišťuje, zda povinný uloženou povinnost splnil, v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného. Jestliže povinný uloženou povinnost splnil, může se bránit jen návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí. Byl-li přitom podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí bezdůvodně, může se povinný domáhat po oprávněném náhradu škody, která mu v případě bezdůvodně uložené pokuty vznikla.

Nedůvodná je i námitka povinného, že mu nebylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, neboť to mu bylo doručeno dne 4. 9. 2002 a dne 6.9. 2002 podal povinný proti tomuto usnesení odvolání.

Konečně nedůvodná je i námitka týkající se právní moci podkladového rozhodnutí a jeho vykonatelnosti. Protože se nejedná o rozhodnutí, které je vykonatelné až po právní moci ( ), stalo se vykonatelným podle doručením povinnému.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, odst. l a (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly /podle obsahu spisu) a povinný na jejich náhradu právo nemá.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. srpna 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu