Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2989/2025

-420

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného L. Š. zastoupeného Mgr. Markem Hejdukem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, proti povinnému Zemědělskému družstvu Zvole v likvidaci, identifikační číslo osoby 00107557, se sídlem v Psárech, Psáry Štědřík, zastoupenému JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 43, pro tři pohledávky v celkové výši 13 554 769,88 Kč, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2025, č. j. -366, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 25. 11. 2024, č. j. -317, kterým Okresní soud Praha-západ (dále též „soud prvního stupně“) k návrhu povinného ze dne 16. 4. 2019 zastavil exekuci, vedenou soudním exekutorem Mgr. Markem Jenerálem, Exekutorský úřad Zlín, na základě pověření Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. 8. 2018, č. j. -23 (výrok I), povinného zavázal k úhradě nákladů exekuce ve výši 5 923,46 Kč (výrok II), oprávněného zavázal k úhradě nákladů exekuce ve výši 221 646,09 Kč (výrok III) a oprávněného dále zavázal k úhradě nákladů řízení povinného ve výši 182 734,20 Kč (výrok IV). Odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že oprávněného zavázal k úhradě nákladů povinného ve výši 61 274,40 Kč.

2. Odvolací soud shrnul, že pohledávka povinného byla v konkursním řízení zjištěna ve výši 17 998 587,97 Kč a po skončení konkursu pravomocným usnesením Krajského soudu v Praze ke dni 11. 6. 2016 zůstala neuspokojena v rozsahu 13 554 769,88 Kč. Dne 17. 5. 2017 byl povinný vymazán z obchodního rejstříku, avšak dne 25. 7. 2018 byl zápis obnoven a povinný vstoupil do likvidace. Exekuční řízení v této věci bylo zahájeno 27. 7. 2018 na podkladě výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek vydaného Krajským soudem v Praze dne 22. 6. 2018 pod č. j. -1085. V rámci exekuce bylo vymoženo ke dni 17. 7. 2024 celkem 1 139 098,29 Kč, z čehož 846 095,03 Kč pro oprávněného a 255 523,26 Kč na náklady exekuce.

3. Odvolací soud uzavřel, že námitka promlčení byla uplatněna důvodně (, 2 obchodního zákoníku) a nebyla opožděná, protože její uplatnění není časově omezeno. Připomněl, že podle ustálené praxe i návrh na zastavení exekuce uplatněný později než ve lhůtě stanovené v , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je třeba projednat a exekuci zastavit, jsou-li k tomuto postupu relevantní důvody. Vzhledem k datu uzavření úvěrových smluv (1991 a 1992) a skutečnostem nastalým v průběhu času (konkurs) si oprávněný musel být vědom rizik spojených s úplatným nabytím nezajištěné a nedobytné pohledávky smlouvou o postoupení z 30. 5. 2018, čemuž odpovídala i cena 50 000 Kč.

4. Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním. Přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (konkrétně od rozhodnutí sp. zn. ) tím, že nezamítl opožděný návrh povinného na zastavení exekuce (§ 55 exekučního řádu). Důvodem zastavení bylo promlčení vymáhané pohledávky, které nastalo ještě před zahájením exekuce, a to uplynutím desetileté promlčecí lhůty podle § 408 obchodního zákoníku, případně tříměsíční lhůty od pravomocného zrušení konkursu, tedy dne 11. 9. 2016. Z důvodu promlčení pohledávky nelze exekuci zastavit bez návrhu. Ten byl ale podán opožděně. Soud také měl povinnému uložit povinnost k náhradě nákladů exekuce a nákladů řízení oprávněného, které by včasným podáním námitky tolik nenarostly. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení dovolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

5. Povinný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že právo uplatnit námitku promlčení zákon nelimituje. Oprávněný se přitom domáhá toho, aby námitku promlčení v exekučním řízení bylo možno uplatnit jen do 15 dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce. Lhůta podle § 55 exekučního řádu není prekluzivní, pouze má vést povinné k tomu, aby neprodlužovali exekuci.

6. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též „“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

7. V projednávané věci není zpochybněn závěr, že vymáhaná pohledávka byla ještě před zahájením exekuce promlčena. Dovolatel však prosazuje názor, že zmeškání patnáctidenní lhůty k podání návrhu na zastavení exekuce je důvodem jeho odmítnutí pro opožděnost. Zcela přitom přehlíží ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž smyslem lhůty v ustanovení § 55 odst. 1 exekučního řádu je vést povinné k tomu, aby podávali návrh na zastavení exekuce „včas“ a exekuci neprodlužovali; vyplývají-li však z listin předložených povinným k návrhu na zastavení exekuce skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení exekuce, je soud povinen k nim přihlédnout a i o opožděném návrhu věcně rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 52/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. , usnesení ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. , usnesení ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. ). Z toho plyne, že soudy v projednávané věci postupovaly zcela správně, pokud návrh povinného na zastavení exekuce meritorně zkoumaly.

8. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu , a dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchýlit, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

9. Nákladový výrok se s odkazem na neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 2. 2026

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předseda senátu