Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 725/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Jany Šťastné, právně nezastoupené, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -94 ze dne 9. února 2026, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a ČSOB Stavební spořitelny, a. s., sídlem Radlická 333/150, Praha 5 - Radlice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí; tvrdí, že jím soud porušil její základní práva zaručená a 36 d.

2. Městský soud v Brně zamítl usnesením č. j. -75 ze dne 12. srpna 2025 návrh stěžovatelky na zastavení exekuce pro vymožení pohledávky ve výši 530 955 Kč s příslušenstvím.

3. Krajský soud v Brně k odvolání stěžovatelky usnesení městského soudu napadeným usnesením potvrdil a účastníky řízení poučil, že proti usnesení není dovolání přípustné. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 9. března 2026 a téhož dne nabylo právní moci.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit.

6. Dovolání není přípustné proti odkladu provedení exekuce podle , v souzené věci však soudy rozhodovaly o zastavení exekuce. Nejde ani o podlimitní částku, která by přípustnost dovolání vylučovala ve smyslu téhož zákona. Závěru o přípustnosti dovolání ve věci návrhů na zastavení exekuce odpovídá rovněž ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu - srov. z poslední doby např. usnesení sp. zn. ze dne 19. ledna 2026 či sp. zn. ze dne 4. února 2026.

7. Nesprávné poučení o nepřípustnosti ve skutečnosti přípustného dovolání nezakládá nepřípustnost dovolání, ale prodlužuje lhůtu k jeho podání podle na tři měsíce od doručení rozhodnutí. Pokud by lhůta již neplynula, byla by nesprávnost poučení sama o sobě důvodem pro vyhovění ústavní stížnosti. Vzhledem k doručení napadeného usnesení stěžovatelce 9. března 2026 jí dovolací lhůta doposud běží, a to nejen prodloužená, ale dokonce i standardní dvouměsíční lhůta. Špatné poučení zde samo o sobě tedy nemůže být důvodem pro vyhovění stížnosti.

8. Stěžovatelka v ústavní stížnosti neuvádí, že by dovolání podala, a neplyne to ani z aplikace infoSoud. Tím, že se stěžovatelka obrátila rovnou na Ústavní soud, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejích práv ( ) (v obdobné věci srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 30. června 2025). Její ústavní stížnost je proto nepřípustná podle . Výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle Ústavní soud neshledal.

9. Ústavní soud nepřehlíží, že stěžovatelka není právně zastoupena, jak vyžaduje . Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost z důvodů výše uvedených Ústavní soud stěžovatelku ale ani nevyzýval k odstranění této vady. Bylo by to vzhledem k nepřípustnosti ústavní stížnosti pouhým formalismem, který by navíc například při čekání na vyřízení případné žádosti stěžovatelky o určení advokáta Českou advokátní komorou mohl způsobit marné uplynutí lhůty pro podání mimořádného opravného prostředku a tak potřebu zásahu Ústavního soudu čistě jen kvůli nesprávnému poučení. Tomu bezodkladné odmítnutí předchází.

10. Neuspěje-li stěžovatelka s dovoláním, bude moci rozhodnutí krajského soudu (i dovolacího soudu) v zákonem stanovené lhůtě napadnout ústavní stížností znovu. Posoudí-li Ústavní soud ústavní stížnost jednou jako nepřípustnou pro předčasnost, nemůže ji pak - po vyčerpání všech procesních prostředků - posoudit jako opožděnou.

11. Soudkyně zpravodajka z důvodů shora uvedených ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 23. března 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka