Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2640/2023

27 Cdo 2640/2023-139

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Západní 255/31, PSČ 162 00, proti žalované Nadace Český hudební fond, se sídlem v Praze 1, Besední 487/3, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 61381390, zastoupené JUDr. Kateřinou Preiningerovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Celetná 598/11, PSČ 110 00, za účasti J. J., jako vedlejší účastnice na straně žalobce, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2023, č. j. -103, takto:

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 5. 8. 2022, č. j. -75, zamítl žalobu na určení, že kupní smlouva ze dne 9. 12. 1960 uzavřená mezi stavebním a bytovým družstvem „Umělecká beseda“, zapsaným společenstvem s ručením omezeným v likvidaci (dále jen „družstvo“), a „Českým hudebním fondem“ (dále jen „smlouva“) je neplatná (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolateli nesvědčí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, je v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k se podává:

1) Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

2) Určovací žaloba podle je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá.

3) Má-li právní otázka (platnost právního úkonu), o níž má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není zpravidla dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu.

4) Otázku existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení soud posuzuje vždy ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem vylíčeným žalobcem.

Srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. , ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. , ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 6/2016 Sb. rozh. obč., ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. , či ze dne 22. 9. 2023, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. , či ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. .

[6] V projednávané věci dovolatel spatřuje naléhavý právní zájem v tom, že „požadované určení postaví najisto právní postavení žalované jako nevlastníka předmětných nemovitostí, který aktuálně vede se žalobcem tři soudní spory, přičemž žalované svědčí zápis vlastnického práva k nemovitostem na základě absolutně neplatného právního titulu“.

[7] Odvolací soud, zcela se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, založil svůj závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na tom, že „tvrzené zneplatnění smlouvy nemůže mít žádný dopad do majetkové sféry žalobce, či postavení najisto jeho právní nejistoty“, jelikož „právní předchůdce žalobce nikdy nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti či její části“, nýbrž jen vlastnil podíl v družstvu, které „ke dni 31. 12. 1955 zaniklo a dne 5. 7. 1963 bylo vymazáno z rejstříků“.

[8] Nejvyšší soud nepřehlédl ani skutečnost, že ke dni své smrti právní předchůdce dovolatele již nebyl (nemohl být) ani vlastníkem podílu v družstvu, z jehož vlastnictví dovolatel dovozuje své právo k nemovitostem převáděným smlouvou (budově č. p. XY a XY v katastrálním území XY na adrese XY; dále jen „nemovitost“), neboť družstvo zaniklo ještě před smrtí právního předchůdce dovolatele.

[9] Uzavřel-li za těchto okolností odvolací soud, že žalobce nemá na určení neplatnosti smlouvy (které má ve vztahu k určení vlastnictví k nemovitosti povahu předběžné otázky) naléhavý právní zájem, je tento jeho závěr (ve výsledku) v souladu s citovanou judikaturou.

[10] Odkaz dovolatele na rozsudek ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud obecně připustil možnost existence naléhavého právního zájmu člena bytového družstva, s jehož členstvím je spojen nájem družstevního bytu, na určení vlastnického práva k bytovému domu, ve kterém se tento byt nachází, není v poměrech projednávané věci přiléhavý. Je tomu tak jednak proto, že v projednávané věci nejde o určení vlastnictví, nýbrž o určení neplatnosti smlouvy, a jednak proto, že dovolateli nájemní právo k bytu v nemovitosti nesvědčí [jak bylo ostatně již zjištěno v řízení, v němž byla žalovanému (v této věci dovolateli) rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2020, č. j. -361, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2021, č. j. -424, uložena povinnost vyklidit byt č. 7 nacházející se v nemovitosti. Dovolání v této věci bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2022, sp. zn. . Ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. ].

[11] Způsobilou založit přípustnost dovolání není ani dovolatelem vytýkaná vada řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. V této souvislosti totiž dovolatel Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovala předpoklady vymezené v (pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání pak lze uvést, že rozsudek odvolacího soudu nepřezkoumatelností netrpí; srov. v podrobnostech rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem obč. rozh.).

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o větu první, a , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto, a tak žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 28. 8. 2023) podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), jejíž výše činí [podle , bodu 5, advokátního tarifu] 2.500 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ), tak dovolací soud přiznal žalované k tíži žalobce a vedlejší účastnice celkem 3.388 Kč.

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 15. 2. 2024

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu