Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 324/2026

26 Cdo 324/2026-631

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní žalobce statutárního města Liberec, se sídlem v Liberci, nám. Dr. E. Beneše 1/1, IČO 00262978, proti žalované V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 11. 2000, č. j. -21, takto:I. Dovolání žalované se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 20. 6. 2000, č. j. -10, ve znění usnesení ze dne 5. 1. 2001, č. j. -24, přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 15 o velikosti 1+0 ve třetím podlaží domu čp. XY v ulici XY v XY, kterou žalobce vypověděl nájem bytu žalované (výrok I), rozhodl o počátku běhu výpovědní lhůty (výrok II), uložil žalované povinnost byt vyklidit a prostý všech osob a veškerého zařízení jej žalobci předat do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty a poskytnutí přístřeší (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV).

2. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 21. 11. 2000, č. j. -21, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 16. 10. 2017 dovolání, které pro opožděnost Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2018, č. j. -177 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. ). Následně dne 26. 11. 2023 podala žalovaná proti rozsudku odvolacího soudu další (druhé) dovolání, které Nejvyšší soud odmítl rovněž pro opožděnost usnesením ze dne 15. 7. 2024, č. j. -437 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. ).

4. Dne 16. 7. 2025 podala žalovaná proti rozsudku odvolacího soudu v pořadí třetí dovolání, které bylo doplněno podáním ze dne 11. 9. 2025 sepsaným opatrovníkem žalované.

5. Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

6. Vzhledem k datu vydání rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž směřuje dovolání, postupoval Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „ “).

7. Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů, mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti podání dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 70/2001 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a shodný závěr formuloval i Ústavní soud v usneseních ze dne 2. 1. 2002, sp. zn. , a ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. ).

8. Podle věty prvé účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

9. Dovolání je opožděné.

10. Napadený rozsudek odvolacího soudu, doručený advokátce žalované, která ji v odvolacím řízení zastupovala na základě udělené plné moci ze dne 14. 9. 2000, nabyl právní moci dne 16. 1. 2001. Jestliže dovolání žalované bylo podáno dne 16. 7. 2025, stalo se tak zjevně po uplynutí zmíněné jednoměsíční lhůty podle

11. Nejvyšší soud proti dovolání žalované podle a odmítl.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první , neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů dovolacího řízení právo nemá a žalobci v tomto stadiu řízení náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 3. 2026

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu