Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Co 420/2024-258

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. a JUDr. Lucie Bičákové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: nazev, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky A

vykonávající advokacii jako společník Jméno advokátky B.

sídlem Adresa advokátky B

pro zaplacení 172 791,84 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. června 2024, č. j. -225 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 15. července 2024, č. j. -232

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku II. o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku II. o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem označeným v záhlaví rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 141 135 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 48 209 Kč za období od 26. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 50 011 Kč za období od 19. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 42 915 Kč za období od 1. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Co se týče požadavku žalobkyně na uhrazení částky 31 656,84 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 182,84 Kč za období od 26. 5. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10 289 Kč za období od 19. 11. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 11 185 Kč za období od 1. 3. 2024 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II). Žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 118 965 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok III) a na účet ČR – Obvodního soudu pro adresa zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí náklady státu (výrok IV), jejichž výši 900 Kč stanovil později usnesením ze dne 15. července 2024, č. j. spisová značka.

2. Soud I. stupně rozhodoval pouze o výši nároku, neboť jeho mezitímní rozsudek o oprávněnosti nároku ze dne 13. 4. 2023, č. j. spisová značka nabyl ve spojení s rozsudkem zdejšího odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024, č. j. spisová značka, právní moci. Své rozhodnutí soud I. stupně opřel o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 19. 4. 2024, č. číslo. Žalobkyni přiznal dle ust. plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

3. Žalobkyně podala proti zamítavému výroku II. a souvisejícímu výroku III. o nákladech řízení rozsudku včasné odvolání. Namítla, že soud I. stupně neprovedl všechny navržené důkazy. Znalecký posudek o výši nároku, který v řízení předložil k důkazu žalovaný, není podle žalobkyně správný. Znalec tituly před jménem jméno FO, který je jeho zpracovatelem, vyhotovil pro žalovaného od roku 2019 celkem 95 znaleckých posudků. To je dokladem jeho dlouhodobé spolupráce se žalovaným. Ke srovnání cen znalec užil vybrané obchody žalovaného s pozemky. Žalobkyně vyjádřila pochybnost, zda nejde o obchody výhodné právě pro žalovaného, a současně pochybnost o nestrannosti znalce. Žalobkyně ovšem nedisponuje konkrétním důkazem podjatosti znalce nebo jeho znaleckého posudku. Citovala z nálezu Ústavního soudu sp. zn. spisová značka, podle nějž musí být vyvráceny pochybnosti o nestrannosti dotčené osoby. Mimo to vyjádřila žalobkyně věcné výhrady vůči předmětnému znaleckému posudku. Podle ní měl znalec vycházet z toho, že jde o nezastavěný pozemek, neboť neoprávněná stavba žalovaného jej znehodnocuje do té míry, že s ním prakticky nelze nakládat. Je zapotřebí odhadnout, za jakou cenu by si žalovaný musel nezastavěný pozemek pronajmout, aby jej mohl zastavět. Za bezpředmětnou označila skutečnost, že předmětný pozemek je určen ke stavbě komunikace. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že jí přizná další částku 31 656,84 Kč s příslušenstvím a plnou náhradu nákladů řízení včetně řízení odvolacího.

4. Žalovaný podal k odvolání písemné stanovisko. Podle něj je posudek zpracován postupem soudy uznávaným, znalec jej před soudem obhájil. Nebylo hospodárné nařizovat revizní znalecký posudek, jak to navrhla žalobkyně. Odkázal na rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu ze dne 8. 6. 2023, č. j. číslo, potvrzené usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2024, č. j. spisová značka. Ústavní stížnost v citovaném řízení byla odmítnuta dne 17. 7. 2024 pod sp. zn. spisová značka. Námitky podjatosti znalce označil za nepodložené. Počet posudků, které uvedený znalec pro žalovaného zpracoval, je v porovnání s počtem posudků, které žalovaný zadává, i s počtem posudků, které znalec zpracovává, marginální. Znalec zpracoval za rok 2023 a část roku 2024 celkem 157 posudků, z toho pro žalovaného pouze přibližně 18.

5. Proti věcné výhradě k posudku týkající se zastavěnosti pozemku uvedl žalovaný, že žalobkyně si při nabytí pozemku musela být vědoma, že jde o pozemek zastavěný, tudíž nemohla očekávat, že jej pronajme jako nezastavěný. Soud I. stupně se metodikou znalce podrobně zabýval. Co se týče případů, které znalec užil ke srovnání, uvedl žalovaný, že převod pozemků zastavěných veřejně užívanou komunikací je specifický, účastníkem takových převodů je ve velké většině právě žalovaný. Žalobkyně nabyla předmětný pozemek za cenu 321 Kč/m2, tedy za cenu ještě nižší, než kterou znalec uvažoval. Závěrem žalovaný navrhl napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný.

6. Vyhovující výrok o věci samé I. zůstal odvoláním nenapaden, proto nabyl právní moci ( )..

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. , přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z a a 5 Po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je neopodstatněné.

8. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a vyvodil z něj náležité skutkové závěry. V odst. 20 a 21 se soud I. stupně vypořádal s důkazy, které pro své rozhodnutí nevyužil i s rozhodnutím další důkazy neprovádět.

9. Velmi podrobně se soud zabýval zejména znaleckým posudkem o obvyklé ceně nájmu za užívání části předmětného pozemku za žalobou postižená období (odst. 17 a 18 rozsudku). V rámci právního posouzení vyšel z ustanovení a 2 č. (dále jen o. z.) a z řady relevantních soudních rozhodnutí, která se zabývala také způsobem určení výše náhrady za bezesmluvní užívání zastavěného pozemku. Dospěl ke správnému závěru, že nelze automaticky vyjít z cenového věstníku orgán (srov. NS ), neboť ten upravuje maximální výši nájemného z pozemků nesloužících k podnikání. Toto nájemné regulují výměry orgán vydávané na základě , o cenách, ve znění pozdějších předpisů, což ovšem bez dalšího neznamená, že v konkrétním případě nemůže být obvyklé nájemné nižší než regulované. Soudní rozhodování o tomto druhu nároku a jeho výši je po delším vývoji zcela ustáleno (srov. NS , ). Judikatura dovolacího soudu, jež reflektuje právní úpravu bezdůvodného obohacení ve smyslu a násl. obč. zák. a která je se zřetelem k obdobnému znění ustanovení a násl. o. z. použitelná i v poměrech účinné občanskoprávní úpravy (srovnej k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. ), se ustálila v názoru, že bezdůvodné obohacení ( a násl. o. z.) představuje (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Jinými slovy, o obohacení jde tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. , ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. , a ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. ). K předpokladům vzniku závazku z bezdůvodného obohacení nepatří protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává (cit. rozsudek NS ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. ). Soud I. stupně provedl náležitý důkaz ke zjištění obvyklé ceny nájmu předmětného pozemku, důkladně rozebral metodu i závěry užitého znaleckého posudku. V odst. 30 až 40 rozsudku se vypořádal s veškerými výhradami žalobkyně proti znalecky zjištěné výši náhrady.

10. Na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně lze beze zbytku odkázat jako na precizní a komplexní.

11. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek podle jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, v němž jednak zohlednil skutečnost, že výše přiznaného nároku záležela na odborném posouzení a úvaze soudu, proto částečný neúspěch ve věci pro žalobkyni neznamenal krácení náhrady. Odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soud I. stupně přiznal náhradu jen za účelně vynaložené úkony právní pomoci.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a

13. Žalovaný byl v odvolacím řízení úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů za tři úkony – vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu, a to v paušální výši 300 Kč za úkon podle , celkem ve výši 900 Kč. Dle ust. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.