Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
61009.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 3059/08
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky DATART INTERNATIONAL, a. s., IČ: 60192615, se sídlem Praha 8, Pernerova 35, zastoupené JUDr. Filipem Winterem, advokátem, Praha 1, Na Příkopě 25, proti rozhodčímu nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, vydaného pod č. j. Rsp 1067/07 dne 3. října 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 15. prosince 2008 napadla stěžovatelka shora uvedené rozhodnutí rozhodčího soudu vydané ve sporu společnosti AXP, a. s. a stěžovatelky, kterým jí bylo uloženo zaplatit částku 48.483.176,- Kč s příslušenstvím (a část poplatku za řízení a část nákladů právního zastoupení), neboť má za to, že rozhodčí nález se opírá o elementární právní chybu, která spočívá v tom, že rozhodčí soud rozhodl, že v důsledku odstoupení od smlouvy zaniklo ujednání obsažené v čl. X.4 smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a AXP, a. s. Takový výklad práva považuje stěžovatelka za porušení svého ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, a proto navrhuje, aby Ústavní soud napadený rozhodčí nález zrušil.
Ústavní soud se nejprve zaměřil na posouzení, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu ").
Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy České republik y (dále jen "Ústava ") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústav y a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit.
Působnost Ústavního soudu v případě ústavní stížnosti je primárně vymezena v čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y. Ústavní soud je podle tohoto ustanovení oprávněn posoudit v řízení o ústavní stížnosti jen pravomocné rozhodnutí či jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
Ústavní soud ve zde posuzované věci odkazuje na svá dřívější rozhodnutí (srov. např. usnesení
sp. zn. I. ÚS 339/02
,
sp. zn. IV. ÚS 511/03
,
sp. zn. III. ÚS 166/05
či sp. zn. III ÚS 145/03 ). Vycházel v nich z toho, že rozhodovací činnost rozhodčího soudu, resp. rozhodce, je založená na smlouvě, která deleguje vůli stran, a její výsledek je kvalifikovanou formou závazku. Rozhodce (rozhodčí soud) nenalézá právo, ale tvoří (eventuálně napevno staví, vyjasňuje, tedy narovnává) závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc tak není delegována svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud.
Ústavní soud se z toho důvodu nemohl návrhem dále zabývat, neboť by přezkoumával rozhodnutí jiného subjektu než orgánu veřejné moci, čímž by překročil meze stanovené čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y. Nezbylo mu proto, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že i kdyby hypoteticky dospěl k opačnému závěru o povaze rozhodčího nálezu, tedy, že rozhodčí nález je pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci, byl by nucen ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu , pro nevyčerpání prostředků ve smyslu § 75 odst. 1 cit. zákona.
Zachování ústavních požadavků v řízení před rozhodcem nebo rozhodčím soudem je zaručeno možností soudního přezkumu podle části čtvrté zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (srov. důvody vypočtené v ustanovení § 31 zákona č. 216/1994 Sb. ). Toliko rozhodnutí obecného soudu, podle části čtvrté zákona č. 216/1994 Sb. , může být napadeno ústavní stížností (srov. usnesení
sp. zn. II. ÚS 574/01
a
sp. zn. II. ÚS 455/01
, dále pak např. usnesení
sp. zn. III. ÚS 460/01
, publikováno in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 24, usnesení č. 41, str. 563). Stěžovatelka této možnosti nevyužila a nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje ve smyslu shora citovaného § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu .
Z uvedených důvodů Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2009
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj