Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3059/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky DATART INTERNATIONAL, a. s., IČ: 60192615, se sídlem Praha 8, Pernerova 35, zastoupené JUDr. Filipem Winterem, advokátem, Praha 1, Na Příkopě 25, proti rozhodčímu nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, vydaného pod č. j. Rsp 1067/07 dne 3. října 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 15. prosince 2008 napadla stěžovatelka shora uvedené rozhodnutí rozhodčího soudu vydané ve sporu společnosti AXP, a. s. a stěžovatelky, kterým jí bylo uloženo zaplatit částku 48.483.176,- Kč s příslušenstvím (a část poplatku za řízení a část nákladů právního zastoupení), neboť má za to, že rozhodčí nález se opírá o elementární právní chybu, která spočívá v tom, že rozhodčí soud rozhodl, že v důsledku odstoupení od smlouvy zaniklo ujednání obsažené v čl. X.4 smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a AXP, a. s. Takový výklad práva považuje stěžovatelka za porušení svého ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, a proto navrhuje, aby Ústavní soud napadený rozhodčí nález zrušil.

Ústavní soud se nejprve zaměřil na posouzení, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud je dle článku 83 y (dále jen " ") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 y a v článku 2 odst. 2 d, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit.

Působnost Ústavního soudu v případě ústavní stížnosti je primárně vymezena v písm. d) y. Ústavní soud je podle tohoto ustanovení oprávněn posoudit v řízení o ústavní stížnosti jen pravomocné rozhodnutí či jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

Ústavní soud ve zde posuzované věci odkazuje na svá dřívější rozhodnutí (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

či sp. zn. ). Vycházel v nich z toho, že rozhodovací činnost rozhodčího soudu, resp. rozhodce, je založená na smlouvě, která deleguje vůli stran, a její výsledek je kvalifikovanou formou závazku. Rozhodce (rozhodčí soud) nenalézá právo, ale tvoří (eventuálně napevno staví, vyjasňuje, tedy narovnává) závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc tak není delegována svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud.

Ústavní soud se z toho důvodu nemohl návrhem dále zabývat, neboť by přezkoumával rozhodnutí jiného subjektu než orgánu veřejné moci, čímž by překročil meze stanovené písm. d) y. Nezbylo mu proto, než návrh podle ustanovení odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že i kdyby hypoteticky dospěl k opačnému závěru o povaze rozhodčího nálezu, tedy, že rozhodčí nález je pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci, byl by nucen ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle , pro nevyčerpání prostředků ve smyslu cit. zákona.

Zachování ústavních požadavků v řízení před rozhodcem nebo rozhodčím soudem je zaručeno možností soudního přezkumu podle části čtvrté , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (srov. důvody vypočtené v ustanovení ). Toliko rozhodnutí obecného soudu, podle části čtvrté , může být napadeno ústavní stížností (srov. usnesení

sp. zn.

a

sp. zn.

, dále pak např. usnesení

sp. zn.

, publikováno in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 24, usnesení č. 41, str. 563). Stěžovatelka této možnosti nevyužila a nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje ve smyslu shora citovaného ve spojení s .

Z uvedených důvodů Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl dle ustanovení jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2009

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj