Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 460/01

Ústavní soud rozhodl dne 1. listopadu 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele H. a. s., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozhodčímu nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 2. července 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, vydaného dne 22. března 2001 pod sp. zn. , odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení bylo zasaženo do práv, zaručených a d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i y, když rozhodování nebylo uskutečněno v ústavním a zákonném procesně právním a hmotně právním rámci. Uvedl, že nabídl rozhodné důkazy o skutečnostech, které byly v příčinné souvislosti k výsledku sporu, ty však nebyly provedeny, což považuje za porušení zásady volného hodnocení důkazů ve smyslu libovůle, dále mu nebyla u jednání, konaného dne 22. března 2001, poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření, ve věci pak došlo k porušení práva na zákonného soudce, a to dvojím jmenováním předsedy rozhodčího senátu. Spolu s ústavní stížností podal i návrh na zrušení ustanovení , jež označil za protiústavní, neboť právo na zákonného soudce je ústavním principem, zakotveným v d a jako takový nemůže být nečinností účastníka ve stanovené lhůtě zhojen. Dále uvedl, že dle , podal také příslušnou žalobu k soudu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu a ústavní stížností napadeného rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR bylo zjištěno, že se stěžovatel a Č., a. s., dohodli, že o jejich majetkovém sporu rozhodne rozhodčí soud i když jinak by byla dána pravomoc soudu ( ). Pokud tedy se účastníci dohodli na respektování rozhodčího nálezu a tím nahradili pořad práva, v důsledku této skutečnosti z vlastního a svobodného rozhodnutí stěžovatel nevyčerpal procesní prostředky, které zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Pokud navrhovatel podal k soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu dle , jak v návrhu uvádí, pak jde o procesní prostředek, vyplývající z tohoto ustanovení. Proto byl návrh, v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Pro výše uvedené návrh, jímž se stěžovatel domáhá zrušení , je návrhem podaným osobou neoprávněnou [ , cit. ].

Poučení: Proti tomuto nálezu se nelze odvolat.

V Brně dne 1. listopadu 2001