Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2422/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2, jednající JUDr. Lenkou Pochylou, Územní pracoviště Brno, Orlí 27, 601 70 Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2006 č. j. -38 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2008 č. j. -59 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tím, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo vlastnit nerušeně majetek podle d (dále jen " "). Soudy prý zároveň nepostupovaly v souladu s y.

Stěžovatelka brojí proti interpretaci nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, č. 278/2004 Sb., jímž došlo ke zrušení části druhé, čl. II a "oživení" ustanovení , obecnými soudy.

Stěžovatelka též zdůrazňuje, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení Smlouvy o založení Evropského společenství, , o veřejné podpoře, i , o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. V tomto kontextu stěžovatelka tvrdí, že vedlejší účastník - spotřební družstvo - je bezesporu podnikatelem, a proto představuje bezúplatné nabytí majetku státu zakázanou výhodu pro konkrétní podnikatelský subjekt ve smyslu citovaných předpisů.

Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před obecnými soudy, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.

II.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, avšak z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud konstatuje, že obsahově téměř shodnými podáními stěžovatelky se zabýval již nesčetněkrát. V desítkách případů, v nichž stěžovatelka požadovala přehodnocení závěrů vyslovených v nálezu

sp. zn.

, byly ústavní stížnosti odmítány jako zjevně neopodstatněné (jen namátkou usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

či

, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz). Jelikož je - byť s drobnými obměnami - řešena stále tatáž problematika, postačuje stran argumentace, kterou stěžovatelka uplatnila již v dřívějších podáních, toliko odkázat na odůvodnění citovaných usnesení.

Stěžovatelka však v ústavní stížnosti uplatňuje i novou námitku, podle níž jsou závěry, které obecné soudy vyvodily z nálezu

sp. zn.

, v rozporu se zákazem veřejné podpory podle čl. 87 Smlouvy o založení Evropských společenství i souvisejících vnitrostátních předpisů, jelikož nepřípustně zvýhodňují podnikatelský subjekt (vedlejšího účastníka). K tomu Ústavní soud uvádí, že z obsahu vyžádaného spisu sp. zn. vyplývá, že stěžovatelka tuto výhradu v řízení před obecnými soudy neuplatnila, a tudíž k ní, coby k novu uplatněnému ex post, nemohlo být z důvodu materiální subsidiarity ústavní stížnosti přihlédnuto (k tomuto srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

, všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz).

III.

Nad rámec shora uvedeného Ústavní soud konstatuje, že nemůže než vyjádřit údiv nad skutečností, že ani ustálená a zcela jasná judikatura, se kterou je stěžovatelka nepochybně velmi dobře obeznámena, ji neodrazuje od soustavného a nehospodárného podávání téměř totožných ústavních stížností, které jsou opakovaně odmítány; v posledních měsících naopak frekvence ústavních stížností podávaných stěžovatelkou neustále roste (Ústavní soud v současné době řeší další téměř tři desítky obdobných návrhů).

Ústavní soud samozřejmě nemůže vytýkat oprávněnému subjektu, že - byť bez naděje na úspěch - využívá ústavně zaručeného prostředku k ochraně svých práv. V tomto případě je však třeba upozornit na fakt, že stěžovatelka, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jednající za Českou republiku, je od státu odvozeným subjektem; tímto prismatem je nutno její jednání hodnotit.

Je nepřijatelné, aby stěžovatelka namísto ochrany majetku státu tento majetek hubila opakovaným podáváním ústavních stížností, ačkoliv si s přihlédnutím ke všem okolnostem musí být vědoma, že tyto stížnosti budou odmítány (až orwellovsky absurdně v tomto ohledu působí skutečnost, že stěžovatelka je subjektem, který byl zřízen k ochraně majetku státu). Takovýmto svévolným konáním maří (a to nikoliv v zanedbatelné míře) finanční prostředky i lidské zdroje nejen své, nýbrž i Ústavního soudu. Racionálně se rozhodující osoba, která je nucena nést ekonomické důsledky svého jednání, by zřejmě postupovala jinak; stěžovatelka však - jako subjekt bez vlastních ekonomických zájmů - tyto tlaky zjevně nepociťuje v dostatečné míře, pročež znovu a znovu kverulantně předkládá Ústavnímu soudu své teoretické vývody mnohokráte již Ústavním soudem odmítnuté z důvodů stěžovatelce pregnantně vysvětlených.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu