Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2165/08

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Musila ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti JUDr. M. Č., zastoupeného Mgr. Davidem Urbancem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 23, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, jež splňuje formální požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro porušení základních práv a svobod (dále jen " ") a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Protokolu č. 1") - zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná v jeho občanskoprávní věci.

Stěžovatel, který se jako postupník dle zákona o půdě neúspěšně soudně domáhal převedení konkrétních pozemků, v ústavní stížnosti polemizuje se závěry nálezu Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

(publikován jako č. 531/2005 Sb.), a dovozuje, že postupníci by měli mít stejné postavení jako "přímí restituenti". Obecné soudy paušální aplikací uvedeného nálezu Ústavního soudu nepřípustně zasáhly do jeho ústavně chráněných základních práv a svobod; je totiž třeba rozlišovat, což jinak činí i Nejvyšší soud, mezi osobami, které usilují o pozemky ze spekulativních důvodů, a osobami, jež jsou k vymáhání pozemků vedeny důvody nespekulativními (např. chtějí pečovat o půdu). Stěžovatel tvrdí, že k posléze označené skupině patří i on, jelikož je soukromým rolníkem.

Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před obecnými soudy, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy.

Zmiňovaným nálezem pléna Ústavního soudu bylo zrušeno ustanovení a 7 , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění (dále jen " "), a ustanovení čl. VI (stanovující lhůtu pro převod náhradních pozemků); to však pouze ve vztahu k oprávněným osobám, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle , a k jejich dědicům. V odůvodnění nálezu Ústavní soud vyložil, z jakého důvodu nezrušil napadená ustanovení i ve vztahu k osobám, jež nárok na náhradní pozemek získaly postoupením od původních oprávněných osob.

Ústavní soud neshledal důvod, proč se od těchto právních závěrů odchýlit, a v jejich aplikaci (obecnými soudy) ve stěžovatelově věci proto porušení stěžovatelových základních práv nespatřuje; pro stručnost na bezchybné právní závěry obecných soudů i citovaný nález Ústavního soudu postačí jen odkázat. Stručně vyjádřeno, stěžovatel jako postupník na vydání pozemků nemá nárok; obdobné ústavní stížnosti postupníků proti rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud setrvale odmítá (srov. např. usnesení ze dne 6. 3. 2008 ve věci

sp. zn.

či usnesení ze dne 7. 2. 2008 ve věci

sp. zn.

) a odmítnuto bylo ostatně i obsahově blízké podání stěžovatele (viz usnesení ze dne 26. 5. 2008 ve věci

sp. zn.

).

Vzhledem k řečenému postupovaly obecné soudy ústavně konformně, jestliže při posuzování žaloby stěžovatele respektovaly uvedený nález Ústavního soudu, jak jim ukládá y, a dovodily, že nárok stěžovatele coby postupníka na náhradní pozemek podle zde není.

Napadenými rozhodnutími tedy nedošlo k porušení stěžovatelova práva vlastnit majetek podle a Protokolu č. 1.

Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že ačkoli stěžovatel nenapadl v ústavní stížnosti rozhodnutí dovolacího soudu, nebrání tato okolnost Ústavnímu soudu projednat jeho ústavní stížnost ve vztahu k rozhodnutím instančně nižších soudů, jestliže dovolání bylo odmítnuto jako nepřípustné ve smyslu , 3

Senát Ústavního soudu proto ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný dle usnesením (bez jednání) odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

Jiří Mucha

předseda senátu