Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1911/08

Ústavní soud rozhodl dne 16. září 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, Územní pracoviště Brno, Orlí 27, 601 70 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2008 č. j. -95, rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 15. listopadu 2006 č. j. -68 a rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. července 2005 č. j. -35, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů.

Nejvyšší soud předmětným usnesením ze dne 5. května 2008 č. j. -95 z důvodu neshledání toho, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo po právní stránce zásadního významu ( ), odmítl její dovolání směřující do rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 15. listopadu 2006 č. j. -68, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. července 2005 č. j. -35, jímž došlo k určení vlastnictví k přesně specifikované nemovitosti.

Své rozhodovací důvody opřel Nejvyšší soud v daném případě o konstatování, že napadené rozhodnutí soudu odvolacího je v souladu s obsahem rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2006 sp. zn. , týkajícího se obdobného předmětu řízení, jehož účastnicí byla rovněž žalovaná (takto navrhovatelka v řízení před Ústavním soudem), bylo publikováno, přičemž ústavní stížnost proti němu směřující byla usnesením ze dne 20. listopadu 2007

sp. zn.

Ústavním soudem odmítnuta. To s odůvodněním, jak se uvádí v ústavní stížností napadeném usnesení Nejvyššího soudu, že zrušením části nálezem Ústavního soudu ze dne 9. března 2004

sp. zn.

, publikovaným pod č. 278/2004 Sb., došlo k "rehabilitaci" ustanovení až a uvedenou derogací se obnovil stav založený těmito ustanoveními. Poukazovaný právní názor takto odpovídal onomu obsaženému v odůvodnění rozsudků obecných soudů, jimiž bylo určeno, že žalobce (vedlejší účastník v řízení o ústavní stížnosti) je v důsledku citované zákonné úpravy vlastníkem blíže označené nemovitosti.

Napadenými rozhodnutími obecných soudů se navrhovatelka cítí být dotčena ve svém ústavně zaručeném základním právu zakotveném v d a spatřuje v nich rovněž porušení a y ČR. Ve svých stížnostních bodech podrobuje kritice závěry, které byly obecnými soudy vyvozeny z citovaného nálezu Ústavního soudu. Rovněž zdůrazňuje, že předmětnými rozhodnutími došlo k porušení Smlouvy o založení Evropského společenství a dále taktéž , o veřejné podpoře, a následně i , o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. V tomto ohledu navrhovatelka tvrdí, že v daném případě, kdy vedlejší účastník - spotřební družstvo - je podnikatelem, představuje bezúplatné nabytí majetku státu bezesporu konkrétní výhodu pro konkrétní podnikatelský subjekt.

Navrhovatelka se proto domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poté co posoudil námitky navrhovatelky, dospěl Ústavní soud k závěru, že nelze souhlasit s jejím tvrzením, dle něhož obecné soudy interpretovaly před nimi posuzovaný relevantní rámec jednoduchého práva dopadající na předmětnou věc v rozporu s jejími shora označenými ústavně zaručenými základními právy. Konsekvence, jež vyvodily z nálezu

sp. zn.

, jsou totiž naprosto adekvátní. Pro obecnou dostupnost uvedeného nálezu, s nímž jsou odůvodnění napadených rozhodnutí ve shodě, postačí na jeho obsah odkázat. Pouze na okraj Ústavní soud připomíná, že právě pro specifika tehdy rozhodované věci z pohledu normativní konstelace v označeném nálezu kromě vyložení dalších rozhodovacích důvodů závěrem konstatoval, že "lze tedy přisvědčit názoru navrhovatele, že zrušením části druhé čl. II. se obnoví stav založený ustanoveními , a ObčZ".

V návaznosti na skutečnost, že tyto námitky navrhovatelky byly předmětem posouzení Ústavního soudu v již zmíněné věci

sp. zn.

, v níž byla rovněž navrhovatelem, v nynějším případě rozhodující senát odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne 20. listopadu 2007

sp. zn.

, s jehož obsahem se ztotožňuje.

Stran hlavní a podrobně odůvodněné námitky navrhovatelky, tj. tvrzeného nepřípustného zvýhodnění podnikatelského subjektu - vedlejšího účastníka - nutno říci, že z obsahu napadených rozhodnutí či z jejího podání, resp. ani z obsahu vyžádaného spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. nevyplývá, že by ji uplatnila již v řízení před obecnými soudy, a tudíž k ní, coby novu uplatněnému ex post, nemohlo být z důvodu materiální subsidiarity ústavní stížnosti přihlédnuto (k tomuto srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

).

Pro uvedené Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodl, jak je ve výroku usnesení obsaženo [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. září 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu