Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2768/12

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti CG HOLDING, s.r.o., IČ 246 57 344, se sídlem Praha 2, Anny Letenské 34/7, právně zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Čech - Hromek - Pleskač, Praha 2, Vinohradská 30, směřující proti výrokům o nákladech řízení v usneseních Městského soudu v Praze:

- ze dne 27. dubna 2012, č.j. -30, č.j. -31, č.j. -32, č.j. -47, č.j. -20, č.j. -29, č.j. -32;

- ze dne 24. května 2012, č.j. -39;

- ze dne 29. května 2012, č.j. -34, č.j. -37;

- ze dne 30. května 2012, č.j. -28, č.j. -48, č.j. -38;

- ze dne 31. května 2012, č.j. -48, č.j. -36;

- ze dne 21. května 2012, č.j. -24, č.j. -29, č.j. -42, č.j. -24;

- ze dne 5. června 2012, č.j. -19, č.j. -20;

- ze dne 11. července 2012, č.j. -29, č.j. -27, č.j. -34, č.j. -30, č.j. -30;

ve spojení s návrhem na náhradu nákladů řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se se odmítají.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " "), se stěžovatelka domáhala zrušení nákladových výroků citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že výrokem II. všech napadených rozhodnutí byly dotčeny principy svobodného a demokratického státu zakotvené v , a d (dále jen " "), jakož i v y, porušeno právo na spravedlivý proces, zakotvené v odstavci 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a v a následující y, a právo na zákonnost postupu orgánů veřejné moci zakotvené v odstavci 3 y a v odstavci 2 y. Současně požádal, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem na vrub Městského soudu v Praze.

Uvedenými usneseními byla jednotlivá řízení zastavena (výroky I.) a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výroky II.); v některých případech stěžovatelce nebyl vrácen soudní poplatek [sp. zn. ; sp. zn. ; sp. zn. ; sp. zn. ; sp. zn. ], případně byla zamítnuta žádost o vrácení soudního poplatku [sp. zn. ; sp. zn. ] (výroky III.), ve vztahu k navrácení zaplaceného soudního poplatku však stěžovatelka žádnou argumentaci nepřekládá, a v tomto směru, jak již uvedeno, zrušení uvedených usnesení nepožaduje.

Stěžovatelka ve své obsáhlé ústavní stížnosti popsala okolnosti předmětných řízení. Uvedla, že odkoupila stovky pohledávek a zahájila správní řízení před Českým telekomunikačním úřadem, které však trvalo nepřiměřeně dlouho. Proto podala v řadě věcí správní žaloby, jimiž se domáhala vydání správního rozhodnutí. V některých případech však správní orgán rozhodl dříve než správní soud, a proto stěžovatelka vzala svoji žalobu zpět. V rozporu s jejím očekáváním, a s dřívější judikaturou, opakovaně potvrzenou i Nejvyšším správním soudem, ale Městský soud v Praze nepřiznal stěžovatelce náhrady nákladů řízení, které jí v souvislosti se správními žalobami vznikly. Stěžovatelka v ústavní stížnosti obsáhle polemizuje s argumentací soudu odůvodňující napadená usnesení, kdy měly jednotlivé senáty rozhodnout za stejných podmínek zcela opačně, než dříve ve shodných věcech. Tím mělo dojít ke zkrácení stěžovatelky v zaručených právech, a ta proto požaduje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Neopomenutelnou okolností je fakt, že stěžovatelka se v identických případech obrací na Ústavní soud opakovaně, kdy v 16 podáních k Ústavnímu soudu brojila proti více než 700 rozhodnutím Městského soudu v Praze. Vždy se přitom domáhala přiznání nákladů řízení před správním soudem v požadované výši.

Ústavní soud v projednávaném případě neshledal, že by postup Městského soudu v Praze zkracoval stěžovatelku v jejích zaručených právech, a že by v jeho rozhodnutích byla svévole. Městský soud v Praze řádně v každém rozhodnutí odůvodnil, proč náhradu nákladů nepřiznal. Skutečnost, že stěžovatelka s tímto závěrem nesouhlasí, neopodstatňuje její ústavní stížnost. S ohledem na zmíněnou řadu rozhodnutí čtvrtý senát Ústavního soudu pouze stručně odkazuje na předchozí odmítavá rozhodnutí (

sp. zn.

; ; ; ; ; ; ; ; a

sp. zn.

), stěžovatelce známá, dostupná též na http://nalus.usoud.cz.

Podle ustanovení odstavce 2 písmeno a) senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelkou tvrzená pochybení, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2013

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu