Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3385/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti L. L., zastoupené Mgr. Ladou Kosánovou, advokátkou se sídlem Pařížská 9, Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 6. 2012 sp. zn. -104; ze dne 12 .6. 2012 sp. zn. -68; ze dne 10. 7. 2012 sp. zn. -134; ze dne 10. 7. 2012 sp. zn. -133; ze dne 2. 7. 2012 sp. zn. -74; ze dne 2. 7. 2012 sp. zn. -69; ze dne 26. 6. 2012 sp. zn. -116; ze dne 13. 6. 2012 sp. zn. -92; ze dne 17. 7. 2012 sp. zn. -61 a návrhu na změnu ustanovení , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d (dále jen ), y, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a rovněž navrhuje změnu ustanovení

V ústavní stížnosti uvádí stěžovatelka výhrady k právním závěrům vyjádřeným v jednotlivých rozhodnutích Obvodního soudu pro Prahu 4, kterými bylo rozhodováno o sporech, týkajících se plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, proti nimž tudíž není dle ustanovení přípustné odvolání. Stěžovatelka zdůrazňuje, že nalézací soud při rozhodování opustil princip právní jistoty a předvídatelnosti rozhodnutí, když v některých řízeních považuje žalobu za žalobu na náhradu škody, v jiném na vydání bezdůvodného obohacení a jiném jako uplatnění nároku vedlejšího účastníka buď ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2006 a v jiném podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2009, kterou senáty přitom různě interpretují. I v otázce přiznání náhrady nákladů řízení senáty Obvodního soudu pro Prahu 4 nerozhodovaly konzistentně. Dle stěžovatelky se nalézací soud v rozhodnutí odchýlil od platné právní úpravy a nerespektoval bohatou judikaturu, aniž by to řádně zdůvodnil; porušil zákonem uloženou povinnost zkoumat aktivní legitimaci žalobce; bez řádného zdůvodnění odmítl provést stěžovatelkou navržené důkazy; nevyhověl návrhu na spojení věcí a nevypořádal se s otázkou litispendence.

Stěžovatelka dále předkládá návrh na změnu ustanovení . Platná právní úprava nepřipouští odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč. Právní úprava vede k účelovému podávání žalob, kde je žalována částka nižší než 10 000 Kč, ale je přiznávána náhrada za právní zastoupení advokátem převyšující několikanásobně žalovanou částku. Pro změnu zákona svědčí i současná ekonomická situace občanů České republiky. Stěžovatelka proto navrhuje, aby ustanovení , bylo změněno takto: "Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání."

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu u, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, a dospěl k závěru, že není opodstatněná ve smyslu ustanovení . Uvedené ustanovení rozeznává jako zvláštní kategorii návrhů návrhy "zjevně neopodstatněné", čímž se v zájmu efektivity a hospodárnosti dává Ústavnímu soudu příležitost posoudit přijatelnost návrhu ještě předtím, než si otevře prostor pro jeho věcné posouzení (za předpokladu objektivně založené způsobilosti rozhodnout o "nepřijatelnosti" již na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a argumentace, jež je proti nim uplatněna v ústavní stížnosti, jestliže prima facie nedosahuje ústavněprávní roviny, tj. nemůže-li se, již ke své povaze a obsahu, dotknout ústavně zaručených práv a svobod).

Ústavní soud předesílá, že obdobnými návrhy stěžovatelky se srovnatelnou problematikou se již zabýval ve svých předchozích rozhodnutích (např.

sp. zn.

a

sp. zn.

,

sp. zn.

), přičemž od závěrů zde vyslovených nemá důvod se odchylovat a ve stručnosti uvádí:

Z napadených rozhodnutí vyplývá, že řízení skončila před soudem prvního stupně rozhodnutím, proti němuž není přípustné odvolání, neboť jde o tzv. bagatelní věc ve smyslu Jestliže vylučuje u bagatelních věcí přezkum rozhodnutí vydaných v první instanci soudem odvolacím, a toto není - v obecné rovině - v rozporu s y, bylo by proti této logice připustit, aby jejich přezkum byl automaticky posunut do roviny soudnictví ústavního. Proto úspěšné uplatnění ústavní stížnosti, jež nevychází z ničeho jiného než z tvrzení, že bylo porušeno ústavně garantované právo na spravedlivý proces, resp. soudní ochranu ( y), předpokládá splnění přísně kladených podmínek (viz např. rozhodnutí ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

, vše dostupné na http://nalus.usoud.cz). Pokud obecné soudy věc řádně projednaly, je ústavní stížnost v podstatě vyloučena. Ústavněprávní ochrana vůči eventuálnímu zásahu do práv stěžovatele ze strany soudu prvního stupně v takových případech totiž vyžaduje, aby se jednalo o exces mimořádné intenzity, kdy je zcela evidentní, že závěr obecného soudu je v příkrém nesouladu se skutkovými zjištěními nebo z nich v žádné možné interpretaci nevyplývá.

Posuzováno z výše uvedených hledisek, nemůže návrh stěžovatelky obstát, neboť z jejích námitek nevyplývá nic, co by projednávanou věc posunulo do ústavněprávní roviny. V předmětné věci se jedná pouze o výklad a aplikaci běžného práva. V tomto ohledu obvodní soud, v souladu se zásadou nezávislosti soudní moci, zaujal právní názor, který má oporu ve skutkovém stavu a své právní závěry řádně odůvodnil, tj. uvedl jaké skutečnosti má za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídil a které předpisy aplikoval.

K projednání návrhu stěžovatelky na změnu ustanovení § není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud dle písm. a) y. Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavnímu soudu nepřísluší právo nahrazovat zrušená ustanovení jinými. Tato zákonodárná činnost přísluší výhradně parlamentu ( y). Požadavek na změnu uvedeného právního předpisu je tedy požadavkem, který Ústavnímu soudu nepřísluší.

Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodoval v souladu s principy hlavy páté y, napadená rozhodnutí, která jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočila z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatelka neztotožňuje se závěry soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti, byl návrh dle ustanovení a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný a návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2012

Stanislav Balík

předseda senátu