Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1294/2013

U S N E S E N Í

město Cheb

Lesy ČR, s. p.

, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 1. 2013, č. j. -53, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni výše označeným byl ve výroku I. potvrzen výrok II. rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 10. 2012, č. j. -26, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemků parcelních čísel 430/1, 430/2, 460/2 a 466/2. Ve výroku II. rozsudku odvolacího soudu byl změněn výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 483/1 o výměře 47.860 m2 v kat. úz. D., zapsaném na LV č. 5 u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, jak je vymezen v geometrickém plánu pro oddělení pozemku č. 177-171/2010, vyhotoveném firmou JS Inženýrská kancelář Aš, s. r. o., Šaldova 11, ověřeném Ing. Jiřím Jurákem dne 4. 11. 2010 pod č. 101/2010 a schváleném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb dne 11. 10. 2010 pod č. 1099. Ve výroku III. rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně; ve výroku III. téhož rozsudku odvolací soud rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 5.000,- Kč.

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem výše uvedených pozemků s tím, že do jeho vlastnictví přešly podle a , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Žalobce vyzval žalovaného k vydání předmětných pozemků dopisem ze dne 14. 6. 2010. Odvolací soud částečně rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a ve výroku II. výrok I. rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (viz výše). Dovodil přitom, že v případě pozemku parc. č. 483/1 šlo o zkonfiskovaný majetek, který byl přidělen právnímu předchůdci žalobce dne 16. 6. 1948 rozhodnutím ministerstva zemědělství č. j. 16342/48-IX/Z-23, vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Současně však uvedl, že ustanovení je pouhým doplňkem restituce podle téhož zákona a přechodu podle tamtéž. V tomto směru odkázal na důvodovou zprávu k a dospěl k závěru, že v projednávané věci pozemky, ze kterých sestává parc. č. 483/1, byly přiděleny žalobci již v roce 1948 a přešly tak do vlastnictví žalobce podle již ke dni 24. 5. 1991.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozoval z většiny kritérií uvedených v ustanovení , ve znění novely provedené , účinné od 1. 1. 2013. Nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem spatřoval žalobce v závěru o vydržení vlastnického práva státu k předmětným nemovitostem (včetně rozporu s dobrými mravy) a výkladu ustanovení Navrhl zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu v plném rozsahu a též výroků II. a III. rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění dotčeném novelou provedenou , účinnou od 1. 1. 2013, a zjistil, že žalobce podal dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Přípustnost dovolání byla dovozována z ustanovení a dovolací důvod byl uplatněn podle

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání není přípustné.

Otázkou vydržení vlastnického práva k obecnímu majetku nabytému podle se Nejvyšší soud již zabýval. Opakovaně přitom dospěl k závěru, že nelze vyloučit vydržení obecního majetku státem či jím založeným státním podnikem, a to i poté, co bylo ex lege obnoveno obecní vlastnictví. Ustanovení , ve znění účinném do 28. 6. 2012, ukládalo obcím povinnost do jednoho roku od nabytí vlastnictví k nemovitostem učinit návrh katastru na zápis těchto nemovitostí. Je tedy zřejmé, že zákon nevycházel z nezměnitelné povahy zákonného nabytí vlastnictví obcí, ani ve vztahu ke státu jako subjektu práva, ale v zájmu právní jistoty ukládal obci povinnost, jejíž splnění mělo zamezit pozdějším nejasnostem při posouzení právních vztahů k nemovitostem. Nedostatek aktivity obce při prosazování práv, jichž se v důsledku obecní restituce stala nositelkou, tedy při naplnění zákonem stanovených předpokladů vede k nabytí vlastnického práva státem (či jím založeným státním podnikem) formou vydržení (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. , nebo ze dne 2. 10. 2012, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. , ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. nebo ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. ). Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu a účastníci občanskoprávních vztahů jsou si rovni ( y, obč. zák.).

Pokud jde o problematiku posouzení aplikace a při posouzení počátku běhu vydržecí lhůty k pozemku parc. č. 438/1, Nejvyšší soud odkazuje na rozsudek ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. . Podle něj , jenž je novelou , umožnil uplatnění restitučního nároku v případě, kdy obce neměly do nabytí účinnosti této novely zákonem nezbytně požadované důkazy o svém vlastnictví před 31. 12. 1949 – ani přídělovou u ani přídělový plán. V projednávané věci však žalobce již v žalobě uvádí v rámci výčtu důkazního materiálu přídělové rozhodnutí a rovněž v průběhu řízení nebylo mezi stranami sporu o tom, že v případě právě tohoto jednoho pozemku jde o příděl.

Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud rozhodl věcně správně, v souladu s judikaturou dovolací instance. Ve věci není naplněno ani jedno z hledisek, pro které by měla být dovolacím soudem dovozena přípustnost podaného dovolání podle , a proto se dovolání odmítá ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. června 2013

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu