Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3818/2010

U S N E S E N Í

Ing. I. B.

CIB Flats P10, a. s.

,

se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 823/33, zastoupenému Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou se sídlem

Liberec, Mozartova 21, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2010, č. j. -45, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám JUDr. Jana Nebřenského, advokáta se sídlem Lysá nad Labem, Palackého 177/35, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 13. 4. 2010, č. j. -45, potvrdil rozsudek ze dne 17. 9. 2009, č. j. -23, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) určil, že výpověď ze dne 23. 4. 2009 (dále též jen „Výpověď“) daná žalovaným žalobci z nájmu bytu o velikosti 3+1 s příslušenstvím v 7. patře domu, P. (dále též „předmětný byt“, resp. „byt“), je neplatná a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že uplatněný výpovědní důvod podle ve spojení s ve znění účinném po novele provedené (dále jen „obč. zák.“) byl naplněn, neboť žalobce (nájemce předmětného bytu) neoznámil žalovanému (pronajímateli bytu) změnu v počtu osob, které s ním v bytě žijí, konkétně mu neoznámil skutečnost, že jeho dcera A. B. se z předmětného bytu odstěhovala. Současně se ztotožnil i s jeho závěrem, že Výpověď je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ( obč. zák.), a to s přihlédnutím k tomu, že jednáním žalobce nevznikla žalovanému žádná materiální újma (byla mu placena vyšší částka na úhradách za plnění spojená s užíváním bytu), že žalobce je dlouhodobým řádným nájemcem (nebylo tvrzeno, že by měl nedoplatky na nájemném či jinak porušoval své povinnosti), a že dání Výpovědi žalovaným, jež bylo zjevně reakcí na procesní neúspěch v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. (v němž skutečnost, že došlo ke snížení počtu osob žijících v bytě vyšla najevo), je šikanózním výkonem práva.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení a uplatnil v něm dovolací důvody podle , b) Vytýká odvolacímu soudu (soudu prvního stupně), že neměl zkoumat, zda nesplněním oznamovací povinnosti nájemce stanovené v obč. zák. mu jako pronajímateli vznikla újma, a namítá, že ačkoliv žalobce nesplnil tuto povinnost, což zákon kvalifikuje jako hrubé porušení povinností nájemce, byla přesto Výpověď vyhodnocena jako šikanózní výkon práva. Uvádí, že v této souvislosti vyvstává několik zásadních otázek, a to: 1) zda je možné považovat oznamovací povinnost za splněnou, pokud pronajímatel věděl o snížení počtu osob bydlících v bytě z předcházejícího soudního řízení, a to za situace, kdy ustanovení obč. zák. předpokládá písemné oznámení a stanoví formu, lhůtu a jeho náležitosti, 2) zda na straně pronajímatele musí vzniknout újma, aby hrubé porušení povinností nájemce bylo způsobilé založit výpovědní důvod podle obč. zák., a 3) zda může jednání, které je vyhodnoceno jako dlouhodobé porušování povinností nájemce, založit právo na ochranu nájemce dle ustanovení „o ochraně dobrých mravů“, a zda není naopak v rozporu s dobrými mravy upřít v takovém případě ochranu pronajímateli, který žádnou ze svých povinností neporušil. Dále vytýká odvolacímu soudu, že z jeho rozhodnutí není zřejmé, o jaké důkazy se opírá, že se nevypořádal s jeho argumenty obsaženými v odvolání a že odůvodnění obsahuje pouze spekulativní domněnky, nikoliv konkrétní důvody, v nichž je spatřováno porušení dobrých mravů. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožnil s posouzením věci odvolacím soudem z hlediska dobrých mravů s tím, že argumentace dovolatele je nesprávná. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) poté, co shledal,

že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) Dovolání tak může být přípustné podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

Dovolatelem výslovně formulované otázky však zásadní právní význam nezakládají. Na řešení otázek ad 1), 2) napadené rozhodnutí nespočívá, neboť odvolací soud (soud prvního stupně) dospěl (na základě skutkového stavu, jež nelze v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle , zpochybnit) k závěru, že uplatněný výpovědní důvod podle ve spojení s obč. zák. byl naplněn. Pokud jde o otázku ad 3), jíž dovolatel – s poukazem na okolnosti tam uvedené – zpochybnil správnost závěru, který odvolací soud přijal při posouzení platnosti Výpovědi z hlediska dobrých mravů, a předložil vlastní, odlišné hodnocení okolností v tomto směru významných, je nutno konstatovat, že podle ustálené judikatury posouzení otázky rozporu výpovědi z nájmu bytu s dobrými mravy v dané, konkrétní věci, nelze považovat za otázku zásadního právního významu s obecným dosahem pro soudní praxi (srov. např. usnesení z 24. 8. 2009, sp. zn. , z 16. 2. 2010, sp. zn. , a z 19. 4. 2010. sp. zn. ). Pro úplnost lze dodat, že pokud dovolatel poukazoval na to, že ze strany žalobce se jednalo o dlouhodobé porušování povinností nájemce, je třeba zdůraznit, žesankcí upravenou v a 3 obč. zák. lze postihnout pouze takové jednání nájemce bytu, jehož se dopustil poté, kdy tato ustanovení nabyla účinnosti – tj. po 31. březnu 2006, jak to ostatně vyplývá i z přechodných ustanovení k , o jednostranném zvyšování nájemného (viz posléze citovaného zákona) – srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 11. 2009, sp. zn. , a jeho usnesení z 24. 8. 2010, sp. zn. .

Pokud dovolatel vytýkal odvolacímu soudu nedostatky odůvodnění jeho rozhodnutí, je třeba konstatovat, že přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle přichází v úvahu pouze v případě, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopise Soudní judikatura, a ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. a ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. ). O takovou situaci však v posuzovaném případě nejde, neboť se bezprostředně nejedná o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu; není proto splněna podmínka existence (procesně)právní otázky zásadního právního významu.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a 146 odst. 3 a zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (, ve spojení s , , a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20% DPH ( )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. února 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu