Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2617/2019

-242

USNESENÍ

A. Z.,

České republice - Státnímu pozemkovému úřadu

,

IČO: 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované

Střediska společných činností Akademie věd ČR, v. v. i.,

IČO: 60457856, se sídlem v Praze 1, Národní 1009/3, o nahrazení projevu vůle,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2019, č. j. -210, t a k t o:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou

se

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

nepřiznává

žádné z účastnic řízení.

O d ů v o d n ě n í ( ):

V záhlaví označeným rozsudkem odvolací soud změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. 9. 2018, č. j. -149, tak, že zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované směřujícího k uzavření smlouvy se žalobkyní o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 712 m2, v katastrálním území XY, odděleného geometrickým plánem č. XY z původního pozemku parc. č. XY o výměře 1172 m2 (výrok I. rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III. rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala v plném rozsahu dovolání žalobkyně. Aniž předestřela konkrétní otázku, ohledně níž by ve smyslu ustanovení , , vymezila předpoklady přípustnosti podaného dovolání, zpochybňovala, poukazujíc na charakter náhradního pozemku, jehož vydání se v řízení domáhala (geometrickým plánem oddělená část okrasné zahrady připlocené k domu vlastněnému vedlejším účastníkem, bezprostředně obklopenému částí původního pozemku, jejíž vydání navrhováno není), závěr odvolacího soudu o funkčním propojení nárokovaného náhradního pozemku s domem a z něho plynoucí nevhodnosti daného pozemku k převodu, jakožto pozemku náhradního. Měla dále za to, že se odvolací soud při řešení otázky, zda vydáním náhradních pozemků v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. došlo k úplnému uspokojení jejího restitučního nároku, odchýlil od nálezu Ústavního soudu sp. zn. či od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. . Vytýkala taktéž, že ji odvolací soud poté, co uzavřel, že nárokovaný pozemek není vhodný k převodu jako pozemek náhradní, nevyzval k tomu, aby označila jiný vhodný náhradní pozemek. Konečně brojila vůči nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž jí bylo uloženo nahradit žalované náklady advokátního zastoupení.

Žalovaná navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout.

Vedlejší účastník navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „“.

Podané dovolání přitom, aniž nařizoval jednání (, věta první, ), odmítl ( věta první ), neboť je neshledal přípustným ( ).

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v ) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Zpochybňujíc závěry odvolacího soudu o nevhodnosti jí zvoleného pozemku k převodu, coby pozemku náhradního ve smyslu ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dovolatelka žel neuvádí, v čem ve vztahu k řešené problematice spatřuje předpoklady přípustnosti podaného dovolání. Vymezení předpokladů přípustnosti dovolání přitom představuje jednu z obligatorních náležitostí dovolání ( ), jejíž nesplnění v zákonem stanovené lhůtě ( ) má za následek neprojednatelnost dovolání (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sb.). Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání přitom dovolatelka zjevně nedostála, jestliže v dovolání v souvislosti s kritikou závěrů odvolacího soudu o nevhodnosti zvoleného pozemku k převodu, jakožto náhradního, neuvedla, zda se při řešení dané problematiky odvolací soud odchýlil od specifikované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo nevyjádřila mínění, že naznačená otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo že je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem oproti jeho stávající rozhodovací praxi posouzena jinak. Prostřednictvím otázky vhodnosti zvoleného pozemku k převodu jako pozemku náhradního tudíž na přípustnost dovolání očividně usuzovat nelze.

Kritika závěrů odvolacího soudu o nevhodnosti zvoleného pozemku k převodu, coby pozemku náhradního, z důvodu jeho funkčního propojení s domem vlastněným vedlejším účastníkem představuje ostatně zejména polemiku se skutkovými závěry odvolacího soudu,

jimiž je však dovolací soud dle účinné procesní úpravy vázán. Jakkoli přitom dovolatelka vytýká, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ve skutečnosti – posuzováno podle obsahu dovolání – výše řečenými výtkami zpochybňuje skutkové závěry, neboť jimi brojí proti hodnocení důkazů, k čemuž však nemá s účinností od 1. 1. 2013 k dispozici žádný způsobilý dovolací důvod (srov. a dále v poměrech do 31. 12. 2012 například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), když uplatněním způsobilého dovolacího důvodu není ani zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2019, sp. zn. či usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Závěry odvolacího soudu o nevhodnosti zvoleného pozemku, představovaného částí okrasné zahrady připlocené k domu vlastněnému vedlejším účastníkem, k převodu jako pozemku náhradního, ostatně nejsou nikterak nepřiměřené a korespondují též ustálené judikatuře dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. ).

Spočívá-li pak rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek (na více závěrech), z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. ). Jestliže tedy podaným dovoláním nelze zpochybnit závěr odvolacího soudu o tom, že dovolatelkou zvolený náhradní pozemek není k převodu vhodný (jak vysvětleno výše), jenž sám o sobě vede k zamítnutí žaloby, nemůže být dovolání ve smyslu přípustné ani pro řešení otázky, zda již došlo k uspokojení restitučního nároku dovolatelky. Z předběžného charakteru otázek ocenění náhradních pozemků či stanovení zbývající výše restitučního nároku, řešených v řízeních o žalobách na vydání náhradních pozemků za pozemky podle zákona o půdě nevydané, ostatně vyplývá, že závěry o těchto otázkách vyslovené v pravomocných rozhodnutích o uvedených typech žalob nejsou pro jejich účastníky v jiném řízení (týkajícím se uspokojení téhož restitučního nároku, resp. jeho zbývající části) závazné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. ).

Výtka, že odvolací soud nevyzval dovolatelku k tomu, aby namísto jí zvoleného náhradního pozemku označila jiný k převodu vhodný pozemek (vystihující vadu řízení, jíž se Nejvyšší soud může zabývat jen tehdy, je-li dovolání shledáno přípustným / /, přičemž toliko prostřednictvím poukazu na vady řízení na přípustnost dovolání usuzovat nelze), konečně neobstojí v situaci, kdy se dovolatelka v souběžně vedeném soudním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. domáhá za účelem uspokojení totožného restitučního nároku vydání dalších náhradních pozemků.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že předpoklady přípustnosti podaného dovolání ve smyslu ustanovení v posuzovaném případě naplněny nejsou.

Napadá-li dovolatelka vposledku rozsudek odvolacího soudu i ve výrocích o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné se zřetelem k (o čemž byla dovolatelka ostatně náležitě poučena); srov. k tomu namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. .

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a v situaci, kdy dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a kdy k nákladům vedlejšího účastníka na straně žalované patří paušální náhrada režijních nákladů za jeden úkon (podání vyjádření k dovolání), tj. 300 Kč ( a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu). Náklady žalované (vzniklé jí podáním vyjádření k dovolání sepsaného advokátem) nelze pak v tomto případě považovat za účelně vynaložené k bránění práva. Stát totiž disponuje dostatečným počtem odborných pracovníků, kteří jsou schopni zajišťovat ochranu jeho zájmů před soudy, a to případně i za využití služeb Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. , a v něm odkazovaná rozhodnutí, včetně nálezů Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 9. 10 2008, sp. zn. , a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. ).

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách nalus.usoud.cz.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 10. 2019

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu