Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2780/2019

20 Cdo 2780/2019-133

USNESENÍ

MONTIS PLUS

,

spol. s r.o.

, se sídlem v Kralupech nad Vltavou, sídl. Hůrka č. 1055, identifikační číslo osoby 25645340, zastoupené Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka č. 108, proti povinnému

K. P.

, narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Václavem Dařbujanem, advokátem se sídlem v Liberci, Jungmannova č. 351/2, pro 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 1. března 2019, č. j. -85, takto:

Dovolání povinného

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 11. 2018, č. j. -68, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 4. 1. 2008, č. j. -7. Odvolací soud zjistil, že v projednávané věci byl dne 15. 6. 2018 vydán soudním exekutorem JUDr. Ondřejem Marešem, Exekutorský úřad Litoměřice, exekuční příkaz č. j. 124 EX 3574/08-148, k provedení exekuce srážkou z důchodu povinného u České správy sociálního zabezpečení, že k realizaci srážek pro pohledávku oprávněné nedochází proto, že z důchodu povinného jsou prováděny srážky na jiné pohledávky a pohledávka oprávněné byla zařazena do pořadí, že povinný je osobou důchodového věku, nevlastní žádné bankovní účty, penzijní připojištění a ani nemovité věci. Odvolací soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro zastavení exekuce ve smyslu ustanovení , neboť v projednávané věci povinný pobírá invalidní důchod, který je exekučně postižitelným příjem, a za těchto podmínek je možné zastavit exekuci pouze v případě, že by po dobu jednoho roku nepobíral důchod buď vůbec, nebo by jej pobíral v takové výši, že by z něj nemohly být srážky prováděny; kromě této výjimky není možné exekuci srážkami z příjmu zastavit, neboť srážky se opakují do té doby, dokud není vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím zaplacena. Odvolací soud rovněž dovodil, že účinky nařízení exekuce srážkami z důchodu trvají i tehdy, jestliže plátce důchodu neprovádí srážky ve prospěch pohledávky oprávněného. Vzhledem k tomu, že je exekuce prováděna srážkami z příjmu, nelze ani přihlížet k dalším okolnostem jako věku povinného, zdravotnímu stavu, dalším exekucím a perspektivě vedené exekuce.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá, že závěry odvolacího soudu vycházejí z judikatury dovolacího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , ), která však na projednávanou věc nedopadá, neboť vychází z odlišných skutkových okolností. V projednávané věci se odvolací soud nevypořádal se skutečností, že na projednávanou exekuci nebylo dosud ničeho plněno a nynější srážky z příjmu k uspokojení oprávněné nevedou. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí nevypořádal ani s namítanou judikaturou dovolacího soudu, dle které nelze vést exekuci nekonečně a důvod pro zastavení je dán i tehdy, jestliže není zjištěn žádný majetek, event. jeho hodnota není ke krytí nákladů exekuce postačující. Vzhledem k tomu, že si nezjistil, jaká je výše nákladů exekuce, nemohl ani rozhodnout, zda výtěžek exekuce postačuje ke krytí těchto nákladů. Odvolací soud konečně při svém rozhodování nepřihlížel ani ke skutečnosti, že úrok z prodlení, který k vymáhané pohledávce narůstá, dosahuje téměř 1 500 Kč, tj. částky, která je nyní exekučně strhávána na jinou exekuci a není tak předpoklad, že povinný někdy uhradí nějakou podstatnou část vymáhané povinnosti. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť usnesení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby odpovídající právní otázka byla posouzena jinak (srov. ).

Dovolací soud opakovaně zdůraznil, že důvod zastavení exekuce podle ustanovení se uplatňuje především v exekuci prodejem movitých a nemovitých věcí, případně závodu (viz též Výkon rozhodnutí v soudním řízení, L. Drápal, V. Kurka, Linde Praha, 2004, str. 376). V exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu však ustanovení zásadně není na místě, protože srážky ze mzdy či jiného příjmu se opakují tak dlouho ( , ), dokud není vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím, tedy i s náklady výkonu, zaplacena (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 1. 3. 2016, sp. zn. ).

Nadto dovolací soud rovněž dovodil, že ustanovení má být aplikováno zdrženlivě, protože aby exekuce byla prohlášena za nepřípustnou pro okolnosti na straně povinného, musí jít o skutečnosti, které působí intenzivně a v podstatné míře; přirozeným vyústěním exekuce totiž je, že bude provedena, nikoli zastavena bez plného uspokojení oprávněného. Tomu odpovídá i míra ochrany, jež je v exekuci poskytována povinnému a která je zásadně limitována tím, že dobrovolně nesplnil to, co mu bylo autoritativním výrokem uloženo (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2014, sp. zn. , příp. usnesením ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. ).

Od těchto závěrů nemá dovolací soud důvod se odchylovat ve směru naznačeném v dovolání, tj. že je třeba přihlédnout například k příjmu povinné osoby, zda jsou proti ní vedeny jiné exekuce a v jaké výši, a v podstatě vyhodnotit, zda existuje reálná naděje, že právě s přihlédnutím k těmto skutečnostem bude vymáhaná pohledávka kdy uspokojena. Byť podobnými úvahami se soud (soudní exekutor) řídí při posuzování vhodnosti vedení výkonu rozhodnutí určitým způsobem, v případě exekuce srážkami z důchodu vzhledem k právní úpravě pro dané úvahy místo není (srov. ustanovení , usnesení ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. ). V projednávané věci je srážkami z důchodu povinného prozatím prováděna jiná exekuce směřující k uspokojení pohledávek jiných věřitelů, jež má lepší pořadí. Nejde tedy o situaci, kdy nebyl zjištěn žádný postižitelný majetek povinného, ale o situaci, kdy je třeba vyčkat do doby uspokojení jiných pohledávek za povinným, vymáhaných v jiných exekucích, které mají lepší pořadí. Z tohoto důvodu lze očekávat, že exekuce i v tomto případě splní zákonem stanovený účel a není dán důvod pro její zastavení ve smyslu ustanovení

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, není dovolání povinného přípustné; Nejvyšší soud je tedy v souladu s ustanovením odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2019

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu