Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4832/2008

U S N E S E N Í

GE

Money Bank, a.s.

se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1a, IČO 25672720, proti povinnému

P. Z.

, zastoupenému Mgr. Janem Drapáčem, advokátem se sídlem v Zábřehu, nám. Osvobození 28, pro částku 46.203,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci z 30. 10. 2007, č. j. -72, takto :

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud – poté, co podání doručené soudu 12. 1. 2007 (č. l. 42), jímž povinný s odůvodněním, že jeho jediným příjmem je částečný invalidní důchod, navrhl „zrušení exekuce“, podle obsahu podání posoudil jako návrh na zastavení exekuce podle – tento návrh usnesením ze 17. 5. 2007, č. j. -58, zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že z obsahu spisu a z exekučních příkazů tam založených vyplývá, že exekuce je prováděna způsoby uvedenými v ustanovení (exekučního řádu); teprve na základě zjištění exekutora a jeho vyjádření o existenci či neexistenci majetku postižitelného nařízenou exekucí bude možno dovodit, zda jsou dány důvody pro její zastavení podle ustanovení

Krajský soud k odvolání povinného usnesení soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že exekutor je povinen i oprávněn rozhodnout, jakým způsobem či způsoby (§ 58 odst. 2, 3 a § 59 exekučního řádu) bude exekuce provedena, a na základě toho vydat exekuční příkaz, případně příkazy (ty byly vydány čtyři, viz č.l. 47, 50, 52 a 54) s uvedením konkrétních způsobů provedení exekuce. Jestliže exekutor dosud nesdělil, zda důvody pro zastavení exekuce podle jsou dány, lze podle odvolacího soudu usuzovat, že exekutor nevyčerpal veškeré možnosti ke zjištění a zajištění majetku povinného, důvody pro zastavení exekuce tedy dány nejsou. Protože povinný upozornil na své majetkové poměry a odkazem na konkrétní skutečnosti odůvodnil, že výtěžek exekuce nelze očekávat, mohla by tato skutečnost v případě, že exekutor sám dospěje k závěru o existenci důvodu zastavení nařízené exekuce podle , mít vliv na rozhodnutí soudu o nákladech exekuce.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , aniž však vysvětluje, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, povinný ohlašuje dovolací důvod podle ustanovení Podle jeho názoru soudy obou stupňů předně nesprávně vyhodnotily situaci, jestliže věc posuzovaly jako žádost o zastavení exekuce, jelikož z vyjádření povinného vyplývá, že ten navrhoval zrušení exekuce pro nedostatečné majetkové poměry. Situace mohla být posouzena také jako návrh na odklad provedení exekuce, jemuž mohlo být vyhověno, jelikož věřitel by odkladem nebyl vážně poškozen. Podle odůvodnění usnesení krajského soudu zamítl okresní soud návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost s odůvodněním, že exekuci lze podle zastavit teprve po vyjádření exekutora o majetnosti povinného. Z odůvodnění usnesení okresního soudu však neplyne, že by prohlášení o majetnosti povinného bylo exekutorským úřadem jakkoli doloženo či potvrzeno, má tedy dovolatel zato, že se soud – nebylo-li prohlášení o majetnosti doloženo či potvrzeno exekutorem – nezabýval všemi okolnostmi a své rozhodnutí vydal na základě nedostatečně zjištěného stavu posouzení věci.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani samotný dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinný přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení , avšak argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání obsažených.

Výtkou, že se soud – nebylo-li prohlášení o majetnosti doloženo či potvrzeno exekutorem – nezabýval všemi okolnostmi a svoje rozhodnutí vydal na základě „nedostatečně zjištěného stavu posouzení věci“, totiž povinný ve skutečnosti neuplatňuje ohlášený dovolací důvod podle , nýbrž důvod podle (že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), jenž je ovšem – viz výše – k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132). O případ, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, v souzené věci nejde (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v témže časopise pod č. 130, ročník 2006).

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud poukazuje na své rozhodnutí z 31. 10. 2006, sp. zn. , v jehož odůvodnění s odkazem na tam uvedenou literaturu (Výkon rozhodnutí v soudním řízení, L. Drápal, V. Kurka, Linde Praha, 2004, str. 376, , Komentář, II. díl, Panorama Praha, 1985, str. 235) vysvětlil, že důvod k zastavení exekuce podle ustanovení se uplatňuje především v exekuci prodejem movitých věcí, případně nemovitostí či podniku, a že naopak v exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu (zde částečného invalidního důchodu) je aplikovat nelze, a to již proto, že srážky se opakují tak dlouho ( ), dokud není vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím, tedy i s náklady exekuce, zaplacena (nejedná-li se o situaci upravenou ustanovením , o kterýžto případ však v souzené věci nejde).

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařídil jednání (, věta první, ), podle , věty první, a odmítl.

O případných nákladech řízení vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu