Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 144/2016

20 Cdo 144/2016

U S N E S E N Í

České republiky – Krajského soudu v Ostravě

F. R.

, zastoupenému Mgr. Jiřím Hajdukem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Čs. legií č. 1719/5, pro 84 142 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. května 2015, č. j. -56, takto:

Dovolání povinného

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. května 2015, č. j. -56, jímž odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. prosince 2014, č. j. -39, o zamítnutí návrhu povinného ze dne 9. srpna 2014, doručenému soudnímu exekutorovi dne 11. září 2014, na zastavení exekuce vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , není přípustné podle ustanovení , ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Podle ustanovení ve spojení s ustanovením , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (exekuční řád) a o změně dalších zákonů – dále jen „ex. řád“, výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.

Ustanovení upravuje situaci, kdy po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný jeho majetek nebo je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nedostačující, takže jeho realizace by vedla jen ke zvýšení nákladů, jež by nemohly být z výtěžku kryty. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. října 2006, sp. zn. , uvedl, že v případě zastavení exekuce podle podává podnět k zastavení exekuce soudní exekutor, zároveň však uvedl, že podá-li návrh na zastavení exekuce povinný, musel by se jím soud zabývat. V takovém případě soud vyžádá od exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota, jaké jsou náklady exekuce a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Na základě vyjádření exekutora pak posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle ustanovení je dán (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. ).

Jestliže soud prvního stupně takto postupoval a soudní exekutor podáním ze dne 10. října 2014, doplněném podáním ze dne 11. prosince 2014, soudu sdělil, že exekučním příkazem postihl pohledávky povinného plynoucí z pojistné smlouvy a vydal exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami z důchodu povinného, a že nadále provádí šetření ke zjištění majetku povinného, přičemž ještě nevyčerpal všechny možné způsoby provedení exekuce, nelze učinit závěr, že by se odvolací soud při svém rozhodování odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, dospěl-li k závěru, že návrh povinného na zastavení exekuce podle ustanovení není důvodný.

Nadto dovolací soud dodává, že důvod k zastavení exekuce podle ustanovení se uplatňuje především v exekuci prodejem movitých, případně nemovitých věcí, resp. podniku (viz Výkon rozhodnutí v soudním řízení, L. Drápal, V. Kurka, Linde Praha, 2004, str. 376). V exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu však ustanovení aplikovat nelze, a to již proto, že srážky ze mzdy se aplikují tak dlouho, dokud není vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím zaplacena (srov. například právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2006, sp. zn. , v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. , nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. března 2016

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu